V polovině prosince 2017 jsme na ZM schvalovali přísedící soudu. Tedy schvalovali. Navrhovali je předsedovi okresního soudu, který si pak lidi podle zákona ověří, zda jsou jako přísedící akceptovatelní. Na jednání pak v tomto bodu vystoupili tři občané, kteří jednoho z navrhovaných (přísedící již dvacet let) obvinili z různých činů. Například ze šikany. Starostka obviňování občana, který se v nepřítomnosti logicky nemohl bránit, nezarazila. Naopak jim poděkovala za vystoupení. Hezká paralela se nabízí při srovnání, jak mluvila, když ze šikany podřízených byl obviněn její blízký přítel Pavel Císař z p. o. Sport. Takže poděkovala a my ostatní zastupitelé - překvapení tím, co jsme slyšeli – jsme odhlasovali potřebných 17 přísedících a toho posledního jsme nechali na příště v domnění, že až se vše vysvětlí a bude-li mít zájem, bude dovolen.

Vlastně se nic strašného nestalo, řekl jsem si i já. Jenže ouha. Pár měsíců se nic nedělo. Nedělo se nic na radnici. Ale jak jsem později zjistil, s vedením města probíhala jednání na úrovni starostka – předseda okresního soudu. Ono totiž trestní řízení musí probíhat stále ve stejném složení. A nezvolení jednoho přísedícího, který tuto funkci vykovával několik předchozích funkčních období, může soud protáhnout o několik měsíců, ale i let. A ty kauzy, které se řeší už několik let a kde byl tento přísedící od jejich počátku, se budou muset začínat soudit od začátku. Umíte si představit situaci, kdy vás soud zve po několikáté jako svědka ve věci pět let staré, abyste zopakovali, co jste říkali před léty? O tomto problému podle mých informací starostka věděla tedy už od ledna - února. Slíbila nápravu, ale nic se nedělo.

Až po pěti měsících (je mi úplně špatně, když to píšu) 12. dubna, se na programu ZM objevil bod „Volba přísedících“. Jenže na seznamu nebylo jméno z prosince, nýbrž dvě jména jiná. V úvodu vystoupil předseda Okresního soudu v České Lípě pan Vencl.  Pro mě tedy velká autorita. Nenásilně nás upozornil, že jsme na minulém jednání mohli být uvedeni tak trochu v omyl a řekl, co se může stát s trestním řízením, pokud letitý přísedící skončí. „Pokud dojde ke změně ve složení, tak je na úvaze procesních stran, zda souhlasí se změnou ve složení a mohou být přečteny protokoly o dosavadních hlavních líčení a pokračuje se dále, nebo (což je varianta, která přichází v úvahu z 90 % případů) prohlásí, že chce provést dokazování znovu od začátku. To znamená, že veškerá hlavní líčení jakoby se nekonala a vše se opakuje“, řekl přesně. Byl jsem na to tentokrát připraven a nezvoleného přísedícího jsem navrhl. A v tom se strhla mela. „To nejde, vy nenavrhujete, to musí pan předseda“, zvolal místostarosta Raninec, patrně právník z Plzně.  „Návrh vychází od vás“, odvětil předseda soudu. No nic. Nakonec vyhrál názor, že bude lepší zeptat se nezvoleného, zda vůbec má ještě zájem, za těchto okolností. Že se k tomuto bodu budeme věnovat na příštím jednání. S netrpělivostí jsem očekávat program jednání květnového zastupitelstva. Po půl roce a jednom dni se zase trestní řízení mohou pohnout dál. Ale kdeže, na programu tento bod chyběl!

Při schvalování programu jsem tedy tento bod navrhl sám. S upozorněním, že na jednání dorazí dva hosté. Přísedící, kterého vedení samo nekontaktovalo, jak minule slíbilo, a soudkyně, která má s jeho nezvolením velké problémy v trestních kauzách. Chtěli nám vše vysvětlit. Slušnost by byla si je poslechnout. Ale slušnost není první ani druhé jméno vedení města a celé koalice. Pro hlasovalo pouze 11 zastupitelů. Po přestávce jsem „domluvil“ dva zastupitele, kteří přišli později. Bylo nás tedy 13 a já navrhl bod na jednání znovu. To už oba hosté byli asi 2 hodiny přítomni a pouze trapně čekali. Soudkyně dokonce s obrovským šanonem plným spisů. Chtěli prostě vystoupit a chtěli nám vše vysvětlit.

„Vnímám, že jsou zde hosté, ale nikoho jsme nezvali, žádný takový bod není na programu. Není vhodná doba na to zařazovat další bod, nepodpořím to“, prohlásil Raninec. Naštvaný, protože chvíli před tím neprošlo jeho dítě -společný dopravní podnik a on tak utrpěl další zdrcující porážku v přímém přenosu. Nakonec se zdrželi koaliční Chocová, Kozák, Rubický a Wawrečka a pro hlasovalo pouze 9 zastupitelů.

Zkusil jsem to i po třetí, ale zabedněné vedení a Ranincovu červenou tužku jsme nepřehlasovali. Opět devět hlasů. Proč se nedaří pomoci lidem, proč se nedaří pomoci soudu, proč házíme soudu klacky pod nohy? Já nevím. Můžu jen domýšlet. Onou přítomnou soudkyní byla ta samá, která, shodou okolností, smetla ze stolu trestní oznámení pro pomluvu proti Petrovi Jeníkovi. Smetla kauzu známou jako „opilá místostarostka“. Podružným důvodem může být ten, kterým se po hlasování bránili někteří členové koalice. Mají prý od člena ČSSD informace, že pokud bude tento člověk zvolen, odejdou další dva až tři přísedící. To si na zastupitelstvu hrajeme na soudce? Proč to nenecháme na předsedovi soudu, ať to on vyřeší? Pokud nás prosí o jedno jméno, nevidím důvod mu nevyhovět. Naopak. Jeho morální kredit zdaleka převyšuje všechny, kdo v zastupitelstvu sedí. V součtu. Ten den to jen opět potvrdil. Každopádně jsem sám nečekal, že jako zastupitel můžu čas od času zásadně ovlivnit průběh trestní ho řízení. Byla to tenkrát v prosinci velká chyba. A někomu se to docela líbí, že druhému způsobí problém. Já se s tím však nesmířím a tento bod navrhnu na červnové jednání znovu.

Mgr. Zdeněk Ježák
zastupitel města Česká Lípa