"Pokud bych měla svého muže, jako mám, tak proč by to volební právo nemohl vykonávat za mne, já bych se s tím určitě dohodla. Já myslím, že to ženy docela dobře umí".

Vlastně jsem na tenhle strašně hloupý výrok nechtěla ani reagovat.

Ale pak mi došlo, že by nebylo správné, to prostě jen vymlčet. Jednou by třeba někoho mohlo napadnout nám zas volební právo vzít.

Požádala jsem svoji stážistku Mary, které je 15 let, aby popsala, v čem cítí hodnotu volebního práva žen. Práva, které ještě ani nemůže aktivně vykonávat. Její úvahu si můžete přečíst níže.

Podepisuju, ztotožňuju se a neřekla bych to lépe. A je mi líto, že paní Jochová si při svých zkušenostech a věku neuvědomuje, to co ví Mary ve svých 15 letech.

Proč by měly ženy mít volební právo

Mary C., 15 let, Praha

V dnešním světě se dá nalézt mnoho rozdílů mezi dospělými a dětmi, jeden z nich je, že děti nesmí volit. Důvodů pro tento rozdíl existuje mnoho, například ten, že děti nejsou ještě plně vyvinuté, nejsou si vědomy mnoha aktuálních problému v politice, nejsou vždy zodpovědné a nevyznají se ještě v komplexnějších tématech. Problém nicméně nastává ve chvíli, kdy člověk trvá na tom, že by volební právo neměly mít ženy a že je pro ně vlastně nepodstatné vůbec k volbám chodit. V tvrzení, že by ženy nemusely mít právo volit, jsou vlastně dospělé ženy srovnávány s nedospělými, naivními dětmi, které nemají ještě mentální kapacitu si ucelené názory na sociální problémy utvořit.

Vzít ženám volební právo by znamenalo vrátit se do devatenáctého století, kdy ženy byly usazeny těžce pod muži v sociální hierarchii a neměly právo si rozhodovat o svém životě a o určování vývoje země. Možnost volby pro jakoukoli osobu znamená, že je schopná vykonávat míru autonomie a autority v rozhodování o svém životě a svém okolí, což přispívá k tomu, že je samostatná a svéprávná. Jakmile bychom šli zpět do minulosti a ženám volební právo vzali, tak by ženy opět byly podřízeny mužům a musely by žít ve světě, kde nemají vlastní hlas a nemohou projevit názor, ale musely by se řídit tím, co jim určují muži.

Já, jako patnáctiletá dívka, se nemůžu dočkat toho, až budu moci volit, jelikož mi to dá unikátní možnost mít vliv na vývoj naší země a budoucnost svého života. Mnoho lidí si třeba řekne: ,,Vždyť je to jen jeden hlas, nepřináší ti v životě žádnou změnu”, nicméně já to tak nevidím. Hlas každé ženy ve volbách totiž neukazuje jenom to, že jsou ženy rovnoprávnými občany s muži, ale dává to najevo i to, že ženy jsou stejně inteligentní, schopné a důležité pro rozvoj státu. Umožňuje to ženám žít svéprávný život a nespoléhat na to, že muži kolem nich budou volit tak, jak by ony rády. Ženské hlasy přispívají k tomu, že ženské problémy mají v politice zastání, že se řeší i věci, které trápí ženy, že jejich pohled na svět není přehlížen.