Pro srovnání, film, o němž se v kontextu Amerikánky hovoří velmi často, byl debut Filipa Renče Requiem pro panenku z roku 1991. Tehdy bylo výrobcem filmu Filmové studio Zlín. Ještě neexistovala tzv. veřejnoprávní média, ale také neexistovalo masivní vrážení peněz z rozpočtu ČT, tedy z našich kapes, na kdejakou filmovou či seriálovou produkci. To nabízí řadu otazníků.
Když dnes ČT a v závěsu za ní i ČRo tolik bojují o navýšení zdrojů z veřejných kapes, bylo by předně třeba objasnit několik věcí.
-
Obě média mají, sice zákonem regulovanou, ale přece jen možnost prodávat reklamní čas. Mají tedy příjmy převyšující ony zákonné koncesionářské poplatky.
-
Velká mediální novela, mezi jistou částí odborné veřejnosti známá jako VEMENO, obsahuje kromě vyšších poplatků také rozšíření sféry povinných poplatníků (držitelé mobilů, tabletů atd., ale také firmy, zcela nesmyslně zatažené do tématu; představte si montéry na pásu, jak sledují při práci vynikající produkci ČT. To nevymyslíte).
-
Co ale chybí zcela zásadně, je analýza produkce samotné ČT. Zejména posouzení podle § 2 zákona č.483/91 Sb. o České televizi, kde se definuje veřejná služba v médiích takto:
Hlavními úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání jsou zejména
a) poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů,
b) přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky,
c) vytváření a šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel se zřetelem na svobodu jejich náboženské víry a přesvědčení, kulturu, etnický nebo národnostní původ, národní totožnost, sociální původ, věk nebo pohlaví tak, aby tyto programy a pořady odrážely rozmanitost názorů a politických, náboženských, filozofických a uměleckých směrů, a to s cílem posílit vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudržnost pluralitní společnosti,
d) rozvíjení kulturní identity obyvatel České republiky včetně příslušníků národnostních nebo etnických menšin.
V tomto úhlu pohledu by bylo docela zajímavé slyšet názor managementu ČT, co veřejnoprávního spatřují nejen na neblaze proslulém kýči jménem StarDance, ale třeba na seriálech typu Případy 1. oddělení (standardní krimi, které jako by vypadlo z nějaké komerční televize od nás či třeba z Německa), totéž lze říci o Místu zločinu České Budějovice, Vraždách v kruhu či Detektivech od Nejsvětější trojice. Další veledílo nese název Limity (seriál o tom, jak hrdina bojuje proti ekologickému nebezpečí). Doktor Martin zase nápadně připomíná britský krimiseriál Doc Martin či rakousko-německý seriál Doktor z hor. Osada je seriál o chatařích, jehož jeden díl je provázen reklamním sloganem „Je v Čechách něco důležitějšího než grilování?“ – to by až jeden zaplakal při vzpomínce na totalitní Chalupáře,
Je nutné pokračovat? Každý si to může najít na i-Vysílání České televize. Tímto ovšem, abyste nebyli uvedeni v omyl, těm dílkům nedělám reklamu., Jen se zamýšlím, proč musí být produkována právě z našich peněz.
Nabídnu zřejmě nedostatečně informovaným či motivovaným teletvůrcům trochu jiná data:
Poslední dostupná statistika za předloňský rok uvádí 1302 sebevražd v ČR za rok, tedy průměrně tři a půl případu za den. Proč?
V Česku užívá pravidelně tvrdé drogy (pervitin atd.) cca 45 tisíc lidí. Proč?
V České republice fyzické nebo sexuální násilí zažilo 32 % žen, nebezpečné pronásledování 9 % žen, sexuální zneužívání 12 % žen. Ale nejen to. Z akademických výzkumů plyne, že skoro 50 % dotazovaných mužů uvedlo, že zažilo na sobě samých nějaký typ domácího násilí. Proč?
Roste počet případů násilí na seniorech i porušování zákona antidiskriminačního č. 198/2009 Sb., kde se výslovně zakazuje tzv. ageismus, tedy diskriminaci lidí kvůli jejich věku. Proč?
Podobných témat, jež by zasloužila filmové či seriálové zpracování, bychom našli desítky. Proč je nenachází ČT? Protože je nehledá. Proč ji tedy platit? Prostá otázka, milý Watsone.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
_profil_top.jpg)
