Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený předsedo vlády, všichni ostatní, kteří jste tady přítomni, já jsem nechtěl na nikoho reagovat. Chtěl jsem spíš říct svoji zkušenost a chtěl jsem ji říct kompletně. Budu ji říkat z pohledu člověka, který začal v politice v obyčejné městské části. Městská část ve městě Brně je skutečně na tom hůř než Horní Dolní, protože má mnohem méně pravomocí, než kterákoli jiná obec v České republice. Když si vezmu potom moje pokračování, byl jsem starostou, byl jsem hejtmanem a dostal jsem se i do Senátu jako senátor. A já bych řekl, že právě všech těchto věcí se to dnes dotýká.

Jestliže totiž tady mluvíme o problému, který zde nastal, tak ten problém nastal proto, že jsme to nedocenili jako Poslanecká sněmovna a Senát nás nějakým způsobem zastavil a upozornil na to, abychom problém řešili. Poslanecká sněmovna má velkou výhodu. Může si najít svoje řešení, může použít i to řešení, které vymyslel Senát. Ale to, co tady zaznělo, je, že nás upozornil, že došlo k porušení rovnováhy. Víte, ono když se podíváme na to, jaké jsou rozpočty měst, obcí a krajů, zdůrazňuji i krajů, tak jsou nějakým způsobem postaveny ze dvou částí. Ta jedna část to je to, co se tady neustále říká, že je rozpočtové určení daní. Ale to jsou peníze, které pravidelně chodí do rozpočtu, a jsou to peníze, se kterými mohou obce, města a kraje plánovat budoucnost. To není jenom o tom, že se teď něco stalo. To je o tom, že ta obec, že ten kraj, že to město mají velikou možnost na základě těchto základních peněz něco plánovat. A teprve vedle toho leží ta možnost dotací, které jsou nutné na to, aby nastaly ty větší rozvojové prvky, a zcela určitě se jich nebude žádná obec vzdávat.

To znamená, my teď v tuto chvíli - to, co mně nejvíc vadí - chceme narušit rovnováhu, která zde je. A teď vám řeknu, v čem je ta rovnováha. Nejenom obce, ale i kraje se nějakým způsobem podílejí na příjmu z rozpočtu. Jestliže stát dostane hodně peněz, dostane přiměřeně k tomu stejně peněz a hodně peněz kraj, dostane město, dostane obec. A tahle rovnováha byla porušena. Z těch peněz, co mají dostat obce, se vzalo 16 miliard korun. A to je strašně důležité. Tam nejde o to, kam ty peníze šly, ale odešly peníze, které tady mají fungovat po mnoho a mnoho desítek let. Přes všechny vlády, které tady jsou. Samozřejmě trvalo to dlouho, než se obce dohodly na nějakém rozpočtovém určení daní, a to už můj předřečník tady řekl, že k tomu došlo, že ta debata ohledně rozpočtového určení daní mezi Prahou a Horní Dolní proběhla - a jsem přesvědčený, že k naprosté spokojenosti je vždycky daleko, ale že ta možná spokojenost a dohoda už tady nastala.

Teď se obrátím k rozpočtovému určení daní krajů, protože kraje vznikly fakticky na konci roku 2000 a to rozpočtové určení daní se odvíjelo od činnosti, které předtím měly okresní úřady, a ty kraje navzájem se musely nějakým způsobem dohodnout, jak jim rozdělí ty peníze, které do krajů vláda, tehdejší vláda, připravila. A já jsem rád, že se tehdy zohlednily všechny ty regionální zvláštnosti, které v rámci České republiky fungují. Já jsem rád, že k této dohodě došlo. A tehdy zazněla ta důležitá věc. A ta byla důležitá pro ty kraje, stejně jako předtím pro obce. Budete dýchat s rozpočtem státu. Jestliže stát bude mít hodně - a znovu to zopakuji - jestliže stát bude mít hodně, budete mít taky hodně, jestliže na něho něco dopadne - a byly to třeba předtím povodně nebo koronavir teď, tak v ten okamžik, v ten okamžik to pocítíte. A já teď v rámci toho výkladu chci říci, že toto ty obce absolvují. Ony dostanou do rozpočtu méně peněz právě s ohledem na to, jak koronavir dopadl a jak se vybraly nebo spíš nevybraly a nevyberou daně.