Děkuji. Dobré dopoledne, vážený pane předsedající, milé kolegyně, kolegové, paní ministryně. Dovolte mi, abych k tomuto návrhu ve druhém čtení řekl také pár svých pohledů. My, když se podíváme do okolních států, například do Rakouska nebo do Německa, tak vidíme především v Německu, že německá vláda je schopna velmi rychle dělat opravdu masivní podporu svých podniků, podporu, která výrazným způsobem dává šanci, že německá ekonomika z této krize vyjde možná ještě více posílena. Dokáží podržet svá pracovní místa, dokáží své firmy ochránit před tím, aby šly do úpadků, insolvencí, aby byl třeba prostor, že některé tyto firmy budou skupovat zahraniční investoři z Číny, z Ruska a podobně.

Je to samozřejmě za cenu toho, že německá vláda byť měla v posledních letech i rekordní přebytky, ale stále má poměrně vysoké zadlužení, které před touto krizí bylo na úrovni jejích dluhů 60 procentům k jejich HDP, tak toto zadlužení se po těchto masivních opatřeních v Německu bude zvyšovat až na úroveň někde k 75 proc. HDP. Takže i tyto státy, ke kterým často shlížíme, jdou v této situaci cestou masivních investic samozřejmě i za cenu masivního zadlužování. To všechno je možné za předpokladu, když víme, že investice opravdu jsou perfektně cílené, promyšlené a mají velký multiplikační efekt pro záchranu firem, podpora jejich restrukturalizace, podpora nových odvětví, vytváření nových pracovních míst. A to si myslím, že německá vláda opakovaně předvedla, že umí velmi dobře, ve své historii tyto konkrétní kroky dobře dělat. To si myslím, že mi trošku chybí u strategie naší vlády i u toho materiálu, který mám vláda předkládá. Takže bych byl rád, abychom tady neopakovali chyby z let 2008 až 2012, kdy vláda tehdy zvolila strategii nešťastných až tupých škrtů na hranici nebo i za hranicí asociálních kroků, které velké množství lidí uvrhlo ještě do větší chudoby, do dluhových pastí apod. Ano, je potřeba tady rozumně investovat v této mimořádné situaci, ale opravdu rozumně, a to podtrhuji několikrát. Aby to nebylo rozhazování peněz z vrtulníku. Rozhazování peněz za situace, kdy nevíme stoprocentně, jestli třeba ještě v průběhu letošního roku ty peníze, které budeme alokovat do některých rozpočtových kapitol, jestli je bude vůbec reálně schopné dané ministerstvo či daná organizace smysluplně proinvestovat tak, aby ty peníze byly multiplikátorem naší ekonomiky, který podpoří i zachování či tvorbu pracovních míst.

Chtěl bych tady zmínit lednu důležitou věc, na kterou se možná ve světle projednávání tohoto návrhu zapomíná, ale která v posledních dnech je velmi varovným signálem. My se tady vypořádáváme částkou, která bude zhruba někde kolem půl bilionu korun, s dopady toho, že jsme na zhruba dva měsíce museli vypnout ekonomiku a společnost. Ale já se ptám: Jak jsme připraveni? Jak je vláda připravena zvládnout případnou druhou vlnu? Máme za poslední čtyři dny výrazné signály v některých oblastech, že dochází k nárůstu počtu infikovaných. A máme dobrá promyšlená opatření, jak budeme toto řešit, pokud by se tento trend projevoval i v příštích dnech či týdnech?

Chytrá karanténa. Je opravdu chytrá? Je to karanténa? Podívejme se na to, kolik týdnů se o ní mluví a pojďme se podívat na oblast Karvinska. Jestliže chytrá karanténa má fungovat, tak musí umět opravdu velmi efektivně zastavit takovéto šíření, které už tady řešíme více než dva týdny. Já mám obavu, že slovo a pojem chytrá karanténa zatím příliš nefunguje. A ilustruje to možná i to včerejší prohlášení pana hejtmana Moravskoslezského kraje, který říká: No nám ti lidé stejně chodí na pivo, nebo se vyhýbají testování a podobně. Jestliže toto budeme konstatovat, tak reálně hrozí, že v příštích týdnech nebo měsících možná budeme tu druhou vlnu opakovat. A my víme, že tu ekonomiku a společnost už nemůžeme vypnout. Že to neunesou veřejné rozpočty. Tak v této souvislosti opravdu velmi apeluji na vládu, aby představila, jakým způsobem dokáže zajistit daleko lepší efektivnější fungování opatření nejenom jako je chytrá karanténa, ale i opatření na případné fungování naší ekonomiky v různých oblastech - gastrosektoru, potravinářství, energetiky - na případný nástup druhé vlny.

I třeba otázka školství. Teď jsme skončili dnešním dnem školní rok oficiálně. A děkuji, využiji tuto příležitost, všem učitelům, kteří zvládli posledních deset měsíců, především poslední tři měsíce. Byly extrémně náročné. Ale já se ptám: Jak jsme připraveni na případnou situaci, která by se opakovala v září, říjnu letošního roku? Zase i to školství na několik měsíců také zastavíme? S obrovskými dopady na vyloučené lokality, kde se zjišťuje, že poslední tři měsíce vůbec nebyl žádný kontakt mezi žáky a učiteli. Že děti ztratily reálně cenné tři měsíce vzdělávání v jejich životech. A já bych byl rád, abychom toto neopakovali, aby opravdu vláda představila, jakým způsobem se z dané koronavirové krize posledních tří a půl měsíců nejenom v oblasti zajištění a nákupu ochranných zdravotních pomůcek, jak se poučila.