Děkuji. Prosím pana kolegu Kováčika o pochopení. Kus jako kus. (S úsměvem. Předseda Kováčik souhlasí.) Děkuji.

Chtěl jsem zareagovat na pana premiéra, který nás vyzval, abychom doložili nějakými důkazy, že poté, co se stalo, se sníží míra informovanosti České republiky jako spojeneckého státu a bude více ohrožena bezpečnost občanů České republiky. To myslíte vážně tenhle dotaz, pane premiére? To myslíte fakt vážně? Nebo to je poslední zoufalá obrana? To fakt chcete někomu říct, že takové věci se sdělují písemně a s kulatým razítkem?

Jediný důkaz, který vám tady mohu poskytnout, ale ten je opravdu pádný, je váš vlastní úsudek předsedy vlády členského státu Evropské unie a členského státu Severoatlantické aliance. Když vy jako předseda české vlády zjistíte, že velmi citlivé informace, které předáváte svým spojencům a jejichž zveřejnění může ohrozit i bezpečnost občanů vaší země, odněkud tečou, vláda vašeho spojence není schopna pro svoji neschopnost ty informace utajit, tak uděláte co? Na základě odpovědnosti, kterou máte jako předseda vlády. No přestanete jim ty informace dávat, aniž byste jim to poslal písemně s kulatým razítkem. Prostě to uděláte jako nezbytné sebeobranné opatření. Řeknete si: Pokud ti lidé v té zemi, kterým já ty informace poskytuji, jsou do té míry nepříčetní, že je nejsou schopni utajit a poskytují je každému teroristovi na potkání, tak já jim ty informace dávat nebudu. A dál se na vás před kamerami budu usmívat, dál vám budu říkat, že jste můj spojenec. Akorát vám prostě nic neřeknu. Takhle se chová každý odpovědný předseda vlády. Nepochybuji, že takhle byste se zachoval i vy.

Problém je, že vy jste se ocitl v té pozici člověka, kterému nikdo nic neřekne, protože nemůže riskovat, že to vyteče. Vy nejste schopni utajit informaci, kterou si sdělilo šest lidí na předsednictvu Bezpečnostní rady státu. Vy nejste schopni utajit vůbec nic. Teď nechci podrobovat kritice... (Poslanec Okamura nahlas telefonuje.) Hele, až dotelefonuje ten imigrant z druhé generace, tak já budu pokračovat. (Poslanec Okamura ukončil hovor.) Děkuji vám, pane poslanče Okamuro, prostřednictvím pana předsedajícího.

Vy nejste schopni utajit vůbec nic. Jestliže už se česká vláda dopustila toho morálního hazardu - já teď nechci být soudcem, ta rozhodnutí jsou velmi těžká - jestliže už se česká vláda dopustila toho morálního hazardu, že vyjednávala s teroristy a zaplatila teroristům, tak jak mohla dopustit, že se to dozvěděli všichni teroristé na celém světě, aby se mohli pustit do velmi efektivní akce "ulov si svého Čecha"? Jak jste mohli dopustit, že jste tím ohrozili bezpečí každého občana, který překročí naše hranice? Neříkejte mi, že na to potřebujete nějaké důkazy. To jsou prostě logické důsledky vašeho diletantismu, vašich chyb a vašich neschopností ubránit bezpečnost českých občanů.

A já se teď ptám, jestli je opravdu něco důležitějšího v tuhle chvíli na politické scéně než skutečnost, že vláda snížila bezpečnost českých občanů. Je jedno, jestli za to mohla, nebo nemohla. Nese za to odpovědnost. Kde je váš pan první místopředseda? Za posledních 14 dnů se vyjadřoval úplně ke všemu, co se ho vůbec netýkalo. Od té doby, co jste pustili Fajáda, o něm není vidu ani slechu. Jaké k tomu má stanovisko pan první místopředseda vlády Babiš? A protože ty informace tečou tak, jak tečou, tak my víme, jaké k tomu měl stanovisko, a víme, že to bylo stanovisko mimořádně nebezpečné pro občany České republiky. Tak ať povstane, ať ho řekne, ať ho tady hájí. (Šum v sále.) On umí říkat jenom populistické věty? A vy umíte říkat jenom alibistické věty, pane premiére?

A kde je tedy vláda, která vstane a řekne: Občané, my vám zaručujeme vaši bezpečnost; poté, co jste ji totálně ohrozili, poté, co každý z nás musí mít strach odjet do zahraničí, poté, co až váš ministr vnitra - já jsem ještě před měsícem říkal, že když ministr vnitra říká, že nehrozí teroristické útoky, tak jsem říkal jako lídr opoziční strany: Já věřím své vládě, když říká, že tady nehrozí teroristické útoky, tak nehrozí - no ale až to řeknete zítra, tak už vám věřit nebudu, protože tyhle výroky pramení z informací, které si předávají spojenecké zpravodajské služby, a poté, co jste tady předvedli, už vám nikdo žádné informace nedá. Jsme v informační izolaci, protože všechny země kolem nás jsou dostatečně příčetné na to, aby vám a vašim drbnám, které máte v Bezpečnostní radě státu, nikdo žádné informace nedal, protože to vykecají druhý den. (Hluk v sále. Poslanec Jandák cosi vykřikuje. Poslanec Foldyna se tomu hlasitě směje.)

To je prostě skutečnost. To je fakt. To je realita, které teď čelíme a která ohrožuje bezpečnost každého z nás. A vy o tom nechcete mluvit, pane premiére. Vy si vážně myslíte, že můžete strčit hlavu do písku a říct: Nic se neděje. Až někde vybouchne bomba, tak říct: Tomu se nedalo předejít. No dalo. Kdybyste neporušili naše spojenecké závazky, kdybyste nezhnusili všechny naše spojence, kdyby se váš ministr spravedlnosti nedopustil té šílené arogance: Já jsem zvážil ten skutek.

Pusťte si tu tiskovou konferenci, dámy a pánové. To je naprosto neuvěřitelné. Ten člověk, upřímně řečeno, netroufnu si ho veřejně hodnotit, jeho odborné kvality, jakkoliv jsem o nich pevně přesvědčen, ale ať už jsou ty kvality jakékoliv, tak ten člověk se podíval do kamery z výše svých 156 cm a 35 let a řekl: Já jsem zvážil ten skutek a já jsem se rozhodl, že ho nevydám. Přičemž všichni víme, že je ve Spojených státech obžalován z terorismu, z přípravy atentátu státních zaměstnanců, z ilegálního obchodu se zbraněmi, z napojení na Hizballáh a že je to pravděpodobně také agent FSB. To víme. Na to existují oficiální dokumenty.

A ministr vlády České republiky, jeden z nejbližších spojenců v rámci celé Severoatlantické aliance, to není o suverenitě, to je o vlastní bezpečnosti, protože ta Aliance zajišťuje především naši bezpečnost, pane premiére, řekne: Já jsem to zvážil. A tenhle člověk, který byl obžalován z přípravy atentátu zaměstnanců našich spojenců, z přípravy prodeje zbraní namířené proti našim spojencům a z podpory terorismu - ten skutek jsem zvážil do té míry, že jsem se rozhodl ho nevydat do té země, ve které je z těchto skutků obžalován.

A vy si vážně myslíte, že po tomhle skandálním vyjádření nám někdo dá nějakou informaci, že nás bude brát vážně? A nechcete se o tom vůbec s Poslaneckou sněmovnou bavit! Pane premiére, mým oborem jsou veřejné rozpočty. Udělejte deficit o sto miliard větší. Já budu znepokojen, ale nebudu to brát jako ohrožení sebe, své rodiny a svých sousedů. To, co jste teď udělal, je ohrožení života, bezpečnosti každého z nás, mého, mých dětí, mých sousedů, všech z deseti milionů občanů České republiky! Ta první jediná priorita, kterou tento stát má, chránit bezpečnost každého z nás, byla totálním způsobem devalvována, v této povinnosti jste selhali! A musíte se z toho zodpovídat! (Potlesk poslanců TOP 09 a Starostové.)