Dobré odpoledne.

Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, pane ministře, milé kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych ještě doplnil stanovisko předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Jana Bartoška, které tady přednesl ještě před polední pauzou. Už tady dneska mnohokrát zaznělo, že se scházíme k diskusi o státním rozpočtu ve velmi složité době, asi v novodobé historii České republiky nezažité. Zaznělo tady hodně slov o tom, jaké jsou externí příčiny stavu, v jakém je příprava státního rozpočtu. Toto nechci nijak komentovat, možná jenom zopakuji parafrázovaně slova pana předsedy ODS Petra Fialy, že toto skutečně vládě nezávidíme a ani se jí za to nechceme nějak posmívat, protože skutečně ta doba je složitá.

Přesto si dovolím některé poznámky k navrženému státnímu rozpočtu. Nebudu se už bavit o jeho celkové struktuře, to už tady také zaznělo, ale prioritně se zaměřím na kapitolu 313, což je kapitola Ministerstva práce a sociálních věcí. Tuto kapitolu tady velmi optimisticky zhodnotila paní ministryně Maláčová, úplně jsem to nepočítal, ale z jejích úst tady zaznělo opakovaně, že to je výborná zpráva, když hodnotila některé oblasti kapitoly. A já musím říci, že její názor bohužel nemohu v globále sdílet. Jsou tam samozřejmě některé vydobyté pozice, kterých si vážím a za které bych chtěl paní ministryni Maláčovou pochválit. Jednou z nich je podpora investic do sociálních služeb. To je oblast, která byla dlouhodobě podfinancovaná, opakovaně jsme tady bojovali za její navýšení, někdy se to podařilo, někdy ne. Takže jestliže je tam letos vybojována 1 mld. korun, tak si myslím, že je to správně, protože materiálně technická základna sociálních služeb, ať už jsou to domovy pro seniory, i další zařízení sociálních služeb, na tom není úplně dobře, a to i přes podporu ze strukturálních fondů Evropské unie a další podpory ze strany zejména krajů a obcí.

Ještě bych se krátce chtěl zmínit o tom, co tady zaznělo z úst pana ministra kultury Lubomíra Zaorálka. Musím říci, že jeho extempore mě, nemůžu říci, že překvapilo, protože vím, že je to velmi, velmi, velmi schopný rétor, nicméně některé věci, které zde z jeho úst zazněly, si myslím, že jsou až lehce úsměvné. Jestliže tady dlouholetý ministr a dlouholetý člen levicové strany bije na poplach, že pravicové strany říkají vládě v tuto velmi kritickou chvíli, že by krom jiného měla i šetřit, a jestliže tady ministr levicové vlády říká, že pravicové strany tady brojily proti investicím, tak to je skutečně velmi úsměvné. Já jako představitel KDU-ČSL, středopravicové strany, musím říci, že jsme vždycky podporovali a budeme podporovat rozumné investice, a to i v tomto kritickém období. Ale pokud se nechceme dostat na úroveň Řecka či některých dalších států, tak je potřeba kromě toho, že budeme rozumně investovat, také rozumně šetřit. A toho jsme se bohužel v návrhu státního rozpočtu příliš nedočkali, a proto mě slova pana ministra Zaorálka minimálně trošku nadzvedla.

A nyní již k diskusi ke kapitole 313 MPSV. Z úst paní ministryně Maláčové tady zaznělo, že se podařilo vybojovat desetiprocentní navýšení tarifů pro pracovníky v sociálních službách. Já neříkám, že to je špatná zpráva, naopak pracovníci v sociálních službách si navýšení rozhodně zaslouží, a to nejenom za současnou velmi složitou práci v době covidové, oni si to zaslouží dlouhodobě. Ale hovořit o tom jako o nějakém fenomenálním úspěchu si myslím, že je trošičku pokrytecké, protože všichni, kteří tady už nějaký rok sedíme, víme, že ta platová základna pracovníků sociálních služeb v uplynulých letech byla opravdu velmi nízká a přes různá navýšení, ke kterým v posledních letech došlo a za které je potřeba poděkovat, to rozhodně nestavme tak, že se pracovníci v sociálních službách tímto navýšením stanou nějakou VIP profesní skupinou. To není pravda a je potřeba uvažovat o dalších benefitech pro pracovníky v sociálních službách, protože jestli je některá oblast skutečně velmi zasažená personální krizí, tak je to zdravotnictví a jsou to sociální služby. A u těch sociálních služeb je to ještě o to složitější, že jejich potřebnost i z hlediska objemu neustále narůstá, takže tady je potřeba skutečně na pracovníky v sociálních službách myslet dlouhodobě. Není to jenom o tom, že jim teď o 10 % navýšíme a budeme si myslet, že to je nějaký veliký úspěch.

A potom se zmíním o oblasti, o které tady hovořím v podstatě rok co rok a v loňském roce dokonce k tomuto tématu byly svolány i mimořádné schůze, a to je financování provozů sociálních služeb. Je to už evergreen této Sněmovny. V podstatě při každém schvalování rozpočtu zde hledáme další peníze na financování sociálních služeb a já jsem se možná trošičku naivně domníval, že v letošním roce už se toho nedočkáme, že si všichni už uvědomíme, že sociální služby jsou natolik důležité, že je podfinancovat je velký problém a že k tomu nedojde. Bohužel i v návrhu státního rozpočtu na rok 2021 je opět tato oblast podfinancována, je tam navrženo něco málo přes 20 mld. korun, přičemž reálná potřeba se pohybuje někde na 22,5 mld. korun. Takže tady bych chtěl velmi zdvořile vládu požádat, aby se ještě při další fázi legislativního procesu nad touto oblastí zamyslela, protože v těch kapitolách, nebo v těch podkapitolách týkajících se sociálních služeb, není počítáno v návrhu státního rozpočtu s navýšením na reformu psychiatrické péče ve výši 600 mil. korun. Dále tam není počítáno s tím, že obce a kraje, které dofinancovávají sociální služby, na tom budou rozpočtově v příštím roce velmi svízelně a už na podzim tohoto roku musí řada krajů dofinancovávat sociální služby, protože jinak by na tom některé modality byly existenčně velmi špatně. A jsou tam další oblasti. Hovořil jsem i o dofinancování 10 % na navýšení tarifů. Ani to není stoprocentně v návrhu státního rozpočtu, respektive v kapitole 313, pro sociální služby zohledněno.

Klub KDU-ČSL připraví do druhého čtení pozměňovací návrhy týkající se dofinancování sociálních služeb v několika variantách až do výše 2 mld. korun a já bych chtěl velmi poprosit paní ministryni Schillerovou i paní ministryni Maláčovou, aby si k tomuto problému ještě sedly a hledaly prostředky na dofinancování sociálních služeb, protože to je skutečně velmi důležitá oblast našeho života. Týká se to desítek tisíc zdravotně postižených, lidí seniorního věku, kteří využívají jak terénní, tak pobytové sociální služby, a týká se to také jejich rodin. Dohromady, kdybychom to spočítali, je to skoro milion lidí této země. A to si myslím, že není tak minoritní problém, abychom ho jenom tak přešli.

Milé kolegyně, milí kolegové, děkuji vám za pozornost a pevně věřím, že se vláda tímto mým podnětem ještě bude zabývat. Každopádně my ty slibované pozměňovací návrhy připravíme. Děkuji za pozornost.