Ten v nedávném rozhovoru pro Radiožurnál se vyjádřil mimo jiné na adresu předcházejících vyšetřovatelů uvedených výbuchů. „Dá se říct, že pochybili. Ti, kdo byli vyšetřovateli v roce 2018, odcházeli od policie a asi neměli úplně velkou motivaci.“ A tak zatímco podle Mazánka policie nemá dostatek nashromážděných důkazů, aby mohla zahájit trestní stíhání, víc než akčně si počínal náměstek ministra zahraničí Martin Smolek. Ten 28. června t. r. předal ruskému velvyslanci diplomatickou nótu, požadující plnou náhradu škod, způsobených výbuchem ve Vrběticích. Lze se za této situace divit mluvčí ruské diplomacie Marii Zacharovové, která označila žádost české strany za vyděračství, či šéfovi ruského parlamentního výboru, který ji označil za absurdní?

Jiří Mazánek, který posluchače Radiožurnálu ujistil, že „pracujeme na tom, aby tomu tak bylo“, pokud se týká „výroby“ důkazů kauzy Vrbětice, tak potvrdil ono známé. Co bylo pravda včera, nemusí být pravda dnes. Ta se vyvíjí podle potřeb názorů a rad těch, kteří ji vytvářejí. Škoda, že se „neupravuje“ v zájmu České republiky, ale USA, v neprospěch občanů našeho státu.

Zda se Západem loutkovodičské BIS podaří prokazatelné důkazy v případě výbuchů Vrbětic „vyrobit“,  či nikoliv, nic nezmění na skutečnosti, že načasování celé akce se zdařilo. Nejde jen o zredukování uchazečů na dostavbu Dukovan, ale také o dokončení likvidace česko-ruských vztahů a „předání“ České republiky do úplné ekonomické a bezpečnostní podřízenosti Západu. Více než třicetileté úsilí novodobého amerického spojence v popřevratové rozdělené České republice bylo naplněno!

(převzato z Profilu)