Sliby jsou někdy chyby a zanedlouho jsme i bez  referenda zakotvily nikoliv v paktu obranném, ale útočném!  Nebo nejsou snad aktivity NATO zcela v rozporu s původním zaměřením Charty OSN z roku 1945, podle níž válku smí vést pouze země, která je napadena a válka proti jinému státu smí být vedena pouze s mandátem OSN?

Na příkladu válečných agresí spáchaných v Afghánistánu, Iráku, Libyi a dalších státech  ukázalo NATO během posledního čtvrtstoletí po rozpuštění Varšavské smlouvy  celému světu  jeho skutečnou krvelačnou útočnou tvář a důvody svého pravého  počínání. Válečné pustošení v napadených státech nikoliv v zájmu ochrany svobody a demokracie, ale z důvodu ekonomických a  prosazování svých mocenských zájmů.

Právě z tohoto pohledu je požadavek KSČM na účast našich vojáků ve vojenských misích zcela zásadní. V žádném případě se nejedná o slovíčkaření, kterým  se snaží premiér Babiš jako vždy když se dostane do skutečného problému zmíněný požadavek bagatelizovat. Vzrůstající riziko světového konfliktu je realitou, které si  politické strany spojené s kapitalistickým režimem a mocenskými choutky z nejrůznějších důvodů nechtějí připustit.

KSČM pokud si chce zachovat identitu skutečné komunistické strany musí v této otázce zaujat  jasný postoj a  v žádném případě nemůže ostatním parlamentním stranám v podpoře válečných plánů v zájmu NATO, respektive USA sekundovat.

Je to právě především pravicí zbožňovaná Amerika, která z poslední doby na příkladu Sýrie a KLDR opětovně ukázala celému světu jak si představuje  svůj vývoj a diktát zbytku světa.

Faktem  zůstává konstatování některých politologů. KSČM si na skutečnost, že Česká republika je členem NATO nezvykla. Na tahu je nyní Andrej Babiš. Jak se zachová k požadavku KSČM ohledně vojenských misí. Zda jako politik a státník, či spíše státní manažer, který se rozhoduje podle toho co v ten který den je zrovna z jeho pohledu výhodnější a přinášející profit.

(převzato z Profilu)