Vážené kolegyně a kolegové,

já se hlásím ke dvěma sněmovním dokumentům. První je sněmovní dokument číslo 389. Ony ty dokumenty spolu úzce souvisí, jsou na sobě závislé. V tom dokumentu 389 navrhuji dorovnání Ostatních neinvestičních výdajů pro základní školy. Ten důvod je jednoduchý. Tato část rozpočtu škol slouží primárně k nákupu učebnic, učebních pomůcek, například ale také k financování prvních 14 dnů nemocenské. Už v minulém školním roce ty prostředky byly naprosto nedostačující. Ředitelé byli nuceni většinou tento fond doplňovat, přesouvat finance a navyšovat až o 2/3, doplňovat z kapitoly určené pro platy pedagogických i nepedagogických zaměstnanců.

Ten můj návrh vlastně pouze dorovnává na stav, jaký byl v minulém školním roce. Jak říkám, ani v minulém školním roce to nestačilo. To znamená, že ty ředitele my stavíme před neřešitelný problém.

Takže to je ten můj návrh, dokument 389. Sněmovní dokument 390, tam já žádám navýšení rozpočtu pro nepedagogické pracovníky. Vůbec se nepočítá s navýšením jejich platů a musíme si říct, že ti nepedagogičtí pracovníci jsou pro zajištění provozu škol nezbytní. Škola se bez nich zkrátka neobejde. A dost často se ta tarifní část platu pohybuje pod tak zvanou zaručenou mzdou. V některých případech se dostávají i pod minimální mzdu. To znamená, že ředitelé tak, aby si tyto nezbytné pracovníky udrželi, aby neměli potřebu jít na úřad práce, tak jim musí přesouvat tyto finance opět z částky, která je určena pro pedagogické pracovníky. Ve výsledku tak ředitelé budou nuceni vlastně dvakrát sahat do prostředků pro pedagogické pracovníky, což si myslím, že je pro budoucnost našeho vzdělání, bude to mít katastrofální důsledky, co se týká kvality výuky.

Děkuji.