Za tento čin může hrozit pokuta až dva miliony korun. Klíčovou otázkou však zůstává, zda tento návrh představuje legitimní krok k ochraně demokratického procesu, nebo naopak potenciální nástroj k potlačování nepohodlných názorů. Jak je zákon konstruován je jasné, že se jedná o nástroj na potlačování kritických nebo nepohodlných názorů. Tyto názory jsou ale pro rozvoj demokracie důležité, protože například poukazují na selhání vlády nebo jednotlivých ministrů. Samozřejmě se musí zakládat na reálných faktech, aby se nejednalo o pomyslné cucání z prstu nebo vaření z vody. Podobných nepravd nebo polopravd jsme v naší společnosti již byli svědky – například Kubiceho zpráva nebo kauza Vrbětice.

Na první pohled se zákon může jevit jako snaha o zvýšení férovosti voleb a zamezení šíření dezinformací, které by mohly ovlivnit volební výsledky. Ovšem jeho kritici upozorňují na problematické aspekty. Klíčovou roli při posuzování toho, zda se někdo dopustil přestupku, budou mít pracovníci Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (ÚDHPSH). Tato koncentrace moci do rukou úředníků vyvolává obavy, zda jejich rozhodování nebude podléhat politickým tlakům nebo subjektivním interpretacím. Obojí je ve své podstatě možné, protože do ÚDHPSH jsou často nominováni lidé na základě politických dohod a mohou tedy té či oné straně nadržovat. Podobně je to se subjektivním názorem. Možná by bylo vhodnější, kdyby urážky vyhodnocovala umělá inteligence (AI). Pravděpodobně je chytřejší a nebude nikomu nadržovat.

Navíc výrazy, jako „zjevně nepravdivá“ nebo „hrubě urážlivá informace“, jsou natolik vágní, že umožňují široké spektrum výkladů. To otevírá dveře k potenciálnímu zneužití zákona pro umlčení kritiků či opozičních hlasů. Historické zkušenosti ukazují, že podobná legislativa může snadno sklouznout k tomu, že bude využívána jako nástroj represí, namísto ochrany veřejného zájmu. Pokud jsou v zákonech vágní výrazy nebo zjevně nepřesné, tak to posléze vede k nebezpečí, že demokracie selhává. Předkladatelé návrhu zákona se neustále ohánějí tím, že chrání demokracii, ale místo toho jí kopou hrob. Možná je to dokonce účel. Nedávno jsme totiž něco podobného mohli sledovat v Rumunsku, kde byly zrušeny prezidentské volby jen proto, že nevyhrál kandidát, kterého chtěli „progresivisté“, ale jejich kritik. Důvodem ke zrušení voleb bylo, že kandidát, který vyhrál, by mohl spolupracovat s cizí mocností – tedy Ruskem nebo jinou zemí, kterou nechtějí USA. Zde musíme zmínit i fakt, že se v Rumunsku nachází jedna z velkých základen NATO. To hraje obrovskou roli, protože opět se NATO nebezpečně přibližuje k hranicím Ruska.