Klán (KSČM): Registr smluv a neziskovky

06.03.2017 4:32 | Zprávy

Článek analyzuje vztah státních podniků, které mají být v registru smluv a neziskových organizací, které v regsitru smluv jakožto příjemci veřejných peněz být nemají.

Klán (KSČM): Registr smluv a neziskovky
Foto: janklan.cz
Popisek: Jan Klán, poslanec KSČM za Středočeský kraj

Registr smluv. Neustále skloňované sousloví. Prý má naši republiku zbavit korupce a co nejvíce ji snížit. Jenže je tomu tak skutečně? V tomto článku Vám ukáži, proč na registru smluv trvají neziskové organizace a také jejich donátoři v podobě soukromého kapitálu.

Od samého začátku byl (a stále je) registr smluv kontroverzní téma. Jedni tvrdí, že je to protikorupční zákon a jeho kritici, kam se řadím i já, tvrdí, že se jedná o dílčí nástroj pro kontrolu nakládání s veřejnými prostředky. Kde je tedy zakopaný pes? Je zakopán pěkně hluboko, a pokud někdo nenahlédne hluboko, tak neprozře. Registr smluv je totiž kontrola po ukončení dané akce. V tomto případě po uzavření smlouvy. Vy po zveřejnění nic nezměníte. Budete jen koukat na uzavřenou smlouvu. Neustále se tvrdí, že v registru smluv mají být státní podniky. Ptám se, proč tomu tak má být? Státní podniky jsou z velké části takové podniky, které obchodují na trhu. Z toho plyne, že vydělávají zisk, který je posléze příjmem státního (obecního, krajského) rozpočtu. Takže nejsou příjemci státních peněz z dotací, jak je prezentováno podporovateli registru smluv. Zde je jasný rozdíl: nejsou příjemci státních peněz. Na tomto místě se totiž naráží na národní podnik pivovar Budvar, který se stal jablkem sváru. Tento pivovar má roční zisk asi 3 miliardy korun, které odevzdává do státního rozpočtu. Proč by měl uveřejňovat smlouvy v registru smluv, když není příjemce veřejných peněz a ještě je vydělává? Protože soukromý kapitál zajímá s kým, a jak obchoduje.

Zásadnější otázkou však zůstává, proč v registru smluv chybí neziskové organizace? Ty nejsou příjemci dotací a veřejných peněz? Všichni víme, že jsou příjemci veřejných peněz a proto se z nich stal doslova zlatý důl. Přes tento „zlatý“ důl od roku 1990 proteklo tolik miliard, že se nám o tom ani nesnilo. Ptám se tedy znova, proč v registru smluv mají být státní podniky a nikoli neziskové organizace? Odpověď je nasnadě: nechtějí, aby někdo viděl, jak hospodaří a kam peníze přesně „tečou“. Naproti tomu právě neziskové organizace tlačí na stát, aby ukázal, jak hospodaří jeho podniky. Není to divné?

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

A co vyjednat mír?

V tomto vašem článku - https://www.parlamentnilisty.cz/politika/politici-volicum/Nerudova-STAN-Americky-prezident-Trump-udelal-chybu-770269 tvrdíte, co víc můžeme pro Ukrajinu udělat, ale postrádám v něm jakkoliv zmínku o tom se snažit vyjednat mír. Nebo podle vás je reálné, že Ukrajina Rusko porazí...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Peštová (ANO): Jestli Česká republika nepřijme nařízení, tak náš průmysl půjde do kopru

23:08 Peštová (ANO): Jestli Česká republika nepřijme nařízení, tak náš průmysl půjde do kopru

Projev na 131. schůzi Poslanecké sněmovny dne 11. března 2025 k pokračování Evropské unie v zavádění…