Hezký den. Zvolím neutrální oslovení dámy a pánové. Snad je to pořádku pro všechny zúčastněné ve Sněmovně. Chtěl bych k problematice říct asi tolik. Co jsme ještě ochotni strpět? Nebo jinak, co jste ještě ochotni strpět? Oni nás ponižují, říkají nám z tvrdého jádra Evropské unie například - propásli jste příležitost mlčet. Budoucí velice význačný člen německé vlády eurokrat Schulz už vyhrožuje zemím, které se nepodřídí, s pravým germánským řevem, který jsme zpoza západní hranice neslyšeli dobrých 80 let.

Ženou nás k soudu, chtějí na nás uvalit sankce a za co? Za to, že chceme sami rozhodnout a rozhodovat, kdo v naší zemi bude žít, nebo tam žít nebude? Když ustoupíme v tomto bodě, co nám ještě zbude tady v českém Parlamentu? Hádky Kalousek Babiš? Nebo co tady budeme řešit? Chtěl bych k této problematice říci, že samotná migrace je dílem Evropské unie, protože při existenci národních států by k ničemu takovému nedošlo. Když si představíme, že by se zničehonic objevilo 100 tisíc migrantů na hranicích České republiky, tak samozřejmě Česká republika by se za normálních okolností bránila, začala by tam posílat armádu, bezpečnost a nějak by tu situaci řešila, aby ochránila svoje hranice.

Ve chvíli, kdy hranice neexistují, tak těm migrantům je jedno, do jakých zemí přicházejí. Je jim to jedno, protože doufají, že se posunou dále a dále do Německa a do Švédska a žádná společná opatření neexistují. Frontex a další organizace dílem placené, dílem přímo řízené Evropskou unií, fungují často jako cestovní kancelář, převážejí migranty přes moře do Itálie a do dalších zemí a řešením nejsou.

Víte, já jsem táta čtyř dětí. Těm dvěma nejstarším je dvacet a devatenáct let a když mi řeknou, že třeba na Silvestra půjdou do centra Prahy, tak se mi to nezdá jako úplně nejlepší nápad, dám jim nějaké ponaučení, ale v jádru je tam pustím. Jsem velice skeptický k tomu, co v této situaci řekne tatínek v Londýně, Paříži, nebo v Kolíně nad Rýnem. Je vám jedno bezpečnost našich měst, naše tradice?