Dobrý den, dámy a pánové. Hezký nový rok. Máme dva body k pořadu schůze, které bychom chtěli dát, možná v něčem drobnější. První se jmenuje Stanovisko vlády k implementaci směrnice Evropského parlamentu číslo 2017/853, který bychom rádi dali na příští úterý po pevně zařazených bodech hned zpočátku. Jedná se o zbraňovou směrnici, kterou evropská legislativa se snaží salámovou metodou ukrajovat práva občanů držících zbraň. Krátce, meritorně. V České republice je naprosté minimum trestných činů spácháno s legálními zbraněmi a patříme k nejbezpečnějším zemím světa. Náš zbrojařský průmysl je také chloubou našeho průmyslu, a tak dále, a tak dále. Kvůli tomu nehovořím.

Hovořím proto, že jde o flagrantní ukázku ztráty suverenity České republiky, protože proti této směrnici se zdvihla vlna nevole myslivců, lidí ze střelnic a podobně. Dneska jsme měli některé z nich na tiskové konferenci. Na to zareagovaly i české politické strany, dokonce i vláda, a dokonce hnaly celou věc až k Evropskému soudu, aby rozhodl. Evropský soud rozhodl tak jako vždycky, to znamená ve prospěch evropských struktur proti suverénnímu státu České republice. A já se chci zeptat vlády, jaká bude pozice naše, zda se přikrčíte a budeme implementovat ve čtyřech různých zákonech všechny tyto nesmysly, registrace replik historických zbraní a podobně, anebo zda není na místě zachovat to, co slibujete voličům v médiích, jak hovoříte na náměstích, abyste to dotáhli do důsledků i zde ve Sněmovně. Byl bych velice rád, abychom si tuto věc vyjasnili, aby se když tak naplno řeklo, že něco jiného se říká voličům, ale pak se tady jinak hlasuje pěkně v tichosti ve Sněmovně. A rád bych tento bod projednal, protože je evidentní, že zájem České republiky i vyjádřený vládou je přesně opačný než to, k čemu budeme nuceni hlasovat. Tak to je první bod, který navrhuji.

Druhý bod, který bych zařadil hned za něj, pakliže budete té lásky, bych nazval digitální Palermo. Teď se tady v České republice probírá velice bohatá kauza o elektronické dálniční známce. Nechci hodnotit roli jednotlivých aktérů, kvůli tomu nehovořím, mně je celkem - jestli se ta zakázka zlevní ze 400 mil. na 300 nebo na 200 a jestli se ještě čtyřikrát změní ministr nebo sloučí, mě na tom zas až tak strašně nevzrušuje, ale opět bych rád vznesl debatu, zda se jedná pouze o marketingová hesla, jako například Digitální Česko, anebo zda se pod tímto pláštíkem nejedná o digitální buzerování občanů a firem a obrovské korupční příležitosti? Protože ten rozvoj a pokrok, který nese technologický vývoj, je tažený soukromými subjekty. A já jsem bytostně přesvědčen, že když něco dělá vláda, tak to dílem skončí špehováním občanů jako v Číně, nebo to skončí podobnými komickými zakázkami na elektronickou dálniční známku 20 krát nebo 50 krát předraženými. A ještě si musíme uvědomit, že tu elektronickou známku v jádru nikdo nepotřebuje, protože ta klasická známka je k dostání na každé poště, na každé pumpě, lidé si ji dokážou zakoupit za jednu sekundu. A kupují si za to také to právo, že je nikdo neustále nesleduje, když jedou po dálnici: kam jedou, proč tam jedou a kdy tam jedou. Čili chtěl bych otevřít tento bod, abychom si vyjasnili pozici vlády, jaké digitální záležitosti bude prosazovat, zda jde vždycky o úbytek povinností občanů a úbytek byrokracie a nebo naopak.

Takže to je zhruba k těmto dvěma bodům, které se myslím dotýkají českých občanů, jsou vážné, tak bych je rád zařadil na příští úterý. Nejsou v podobě zákona. Na to máme jiné zákony. Děkuji.