Dámy a pánové, jste mi svědky, že já nepatřím k hysterickým kritikům vlády ve všem, co koná, na rozdíl od jiných, že to není pokaždé, když vláda něco předloží, tak za každou cenu se snažím najít, co je na tom špatně, abych se odlišil. Nicméně k tomuto bodu musím říci ... (Odmlčuje se pro hluk v sále.)

Nicméně musím říci, že vláda se tváří, že vytiskne peníze, a jinak se nic neděje. Bude pokračovat sociální stát, který se o každého postará. To neodpovídá realitě a lžete tím lidem. Stát vám toho moc nedá, musí to nejprve někomu vzít. A co vám stát dá, no tak to vidíme každý den, viděli jsme to u roušek, roušku vám ušila maminka nebo sestra nebo někdo takový, vidíme to u jídla, stát má jídlo na jeden den a to bůhví jestli, nechci sahat do svědomí těm hmotným rezervám. Je to vždycky zásluha lidí, živnostníků, zemědělců a fungující ekonomiky. Je prostě zcela evidentní, že je potřeba začít šetřit. Začít šetřit zbytné výdaje - a že jich je, přes všechny ty inkluze a podobné nesmysly, máme v každé té rozpočtové kapitole desítky miliard. A já jsem načetl včera návrh, aby poslanci nebrali mzdu, aby brali jen náhrady, tak doufám, že mě necháte dokončit tento projev a nebudete mě lynčovat. Protože je potřeba udělat i gesto z hlediska státní správy a nás poslanců. Já si myslím, že poslanci mohou normálně pracovat, jednou za měsíc, jako to děláme teď, se sjet a hlasovat o návrzích a není žádný důvod, že tady tři týdny ze čtyřech kolotají na nějakých výborech a nakonec to stejně rozhodne nějaký P.R. poradce pana premiéra, co se odhlasuje.

Já nepodpořím tento zákon a velice na vás apeluji. Já tady nechci říkat věc, která by se mohla vykládat jako poplašná zpráva. Ale jestli tento zákon bude přijat, tak já vím, co udělám s vlastními finančními prostředky a nebude to žádná dobrá zpráva pro ekonomiku této země. Děkuji vám.