Biden tak složil přísahu v zabarikádovaném městě - úřady uzavřely několik mostů či stanice metra v centru Washingtonu a na křižovatkách vyrostla ozbrojená kontrolní stanoviště. Údajně všechna tato opatření byla zavedena z obavy před nějakými pouličními sroceními příznivců odcházejícího prezidenta Trumpa. Agentura AP uvedla, že policie zachytila v hodinách před inaugurací „znepokojivé rozhovory na internetu“, v nichž se někteří lidé domlouvali na plánech, jak akci narušit. Samozřejmě si to všechno přičte k dobru Biden a jeho tým. Hleďme, jak rychle jsme zatočili s těmi „agresivními trumpovci“ (tento výraz použily ve svém titulku i naše Novinky.cz. Jenomže ouha – žádní trumpovci se nedostavili a bidenovců jen pár. Mohli klidně jít o členy jeho předvolební kampaně, kteří si postáváním za policejními zátarasy plnili svou placenou povinnost, kdo ví. Tak tako tak Amerika jako celek dala Bidenovi jasně najevo: nezajímáte nás. Na Bidenově místě bych se nad tím zamyslel. Jestliže nestojím nikomu ani za pořádnou demonstraci (nezapomeňme, že počty voličů každého z kandidátů byly téměř totožné, Amerika je vejpůl), pak je v kolébce svobody něco špatně. Jestli se z ní nestává náhodou rakev svobody a kolébka nové totality.

Nejen Američané, ale vlastně lidé na celém světě (roli jehož četníka Amerika tak dlouho a tak ráda hraje) si v tuto chvíli kladou důležitější otázky, než jaké šaty měla Lady Gaga při zpěvu hymny Stars And Stripes nebo proč si JillBidenová vzala svého muže až na čtvrtý pokus. Ano, to jsou „informace“, které plní mainstreamový (někdo říká po pravdě „držhubný“) tisk a další média. Kdyby přiletěl Marťan a nevěděl nic o tom, co se tu dělo do středy tohoto týdne, asi by si ukroutil hlavu. Podle letmého nahlédnutí do mediálních reflexí totiž lze snadno říci, že Trump je jakýsi mezinárodně hledaný zločinec s fašistoidními sklony, který usiluje o neblaho (řečeno po klausovsku) pro celou Ameriku, a proto je třeba jej izolovat, možná časem i zlikvidovat, každopádně odstavit od všech možností veřejně mluvit, a tím konečně zachránit tu nebohou Ameriku. Pokud by se dotyčný Marťan ale podíval na prezidentské volby v Latinské Americe a třeba nedávné v Ugandě, asi by si řekl, že volby, hraničící s vojenským pučem, jsou asi na Zemi zvykem.