Co mají společného zahraničně-politické akce stran tak zvaného demobloku, který zahrnuje TOP 09, KDU-ČSL, STAN a ODS, s aktivitami pirátů a části ČSSD? Shodují se jednom cíli. Neustálými provokacemi se snaží maximálně narušit vztahy naší republiky se zeměmi mimo Evropskou unii, a to zejména s Čínou a Ruskem.

Ne. Novotný, Kolář ani Hřib nešílí

Je jedno, jakým způsobem se vše děje. Vidíme Kalouskovo prosazování teokraticko-otrokářského systému v Tibetu či zdánlivě zmatené akce pomatenců jako jsou Novotný, Kolářové (oba) či Hřib, muziku tvrdí i další aktivisté. Cíl je očividný a zřejmý. Je jím prohloubení naší přivázanosti k Evropské unii, servilní posluhování Novému světovému řádu (zkratka NWO, podle anglického New World Order) reprezentovanému absolventy Aspenu, Sorosovými nohsledy anebo světovými (soukromými) bankami. Koronavirus a ekonomický otřes, který způsobil, přišly těmto snahám jako na zavolanou. Zadlužený a bezprávný stát se svých otrockých opratí bude zbavovat velice těžko.

Jak dlouho se necháme ždímat?

Je jasné, že celý systém provokací vůči Rusku a Číně, ať se už týkal akcí NATO před deseti lety anebo rozruchu v režii výše zmiňovaných zaprodanců, má jeden jasný cíl. Je tady snaha zabránit tomu, aby husa, snášející korporacím zlatá vejce i bez nutnosti krmení, tedy Česko, „nezdrhla“ z klece a nezjistila, že samotné se jí bude žít lépe. Máme obchodovat samostatně se zeměmi mimo EU, nebo se nechat vysávat nadnárodními korporacemi a bankami? Pro náš stát i občany (a samozřejmě i pro ony korporace a banky) jde o obrovský rozdíl. Jak dlouho ještě chceme být bohatým státem, jak nás označují makroúdaje korporací, který je zároveň plný chudých lidí? Jak dlouho budeme snášet ponižující podmínky, než řekneme dost? Jak dlouho se necháme ždímat? Jak dlouho?

Už ne za Kanál, ale za Velkou louži

Aby mohly zavedené poměry trvat co nejdéle, vyvíjejí naši nepřátelé maximální snahu vztahy Česka, které v Číně a v Rusku tak pečlivě budoval prezident Zeman, co nejdůkladněji zničit a prosadit další nesmyslné sankce proti všem mimo EU, hlava nehlava. Výsledkem bude, že Česko už nebude mít možnost najít jiného obchodního partnera než EU, nebude mít možnost samostatného obchodování a upadne do totálního nevolnictví. Jde o to, aby po opuštění EU neexistovalo pro Česko, ani pro žádného případného dalšího „uprchlíka“, rychlé rezervní bilaterální řešení exportu. To totiž bude hlavní populistický odstrašující argument od czexitu. Proto je nutné neustále provokovat a šikanovat Rusko a Čínu. Jak totiž ukazuje příklad Británie, opuštění EU není taková katastrofa, jak se nám snaží namluvit. Je pravdou, že Británie po brexitu velmi klopotně nastavuje obchodní podmínky s Bruselem, protože patrná snaha o vytvoření odstrašujícího příkladu a šikanování ze strany EU prostě trvá. Nesmíme ale opomenout, že ve stejné době Británie hladce zvyšuje svůj export do USA a pracuje na oboustranně výhodné obchodní smlouvě.

Můžeme vyvážet i do výnosnějších trhů

Uražení potentáti z Bruselu, zatrpklí vůči Britům, už zcela postrádají konstruktivní myšlení. Jsou si ale vědomi, že například pro Česko by nevýhodný export do EU za dumpingové a vnitrofiremní ceny rychle nahradil daleko výnosnější export do USA, Británie, Ruska, Číny, Íránu, Indie a dalších „zatracovaných“ zemí prováděný za obchodní ceny. Přidaná hodnota, vytvořená zde, by tak zůstala v naší republice. Kromě toho by bylo možné uplatnit další ochranářské nástroje. Jsou jimi zdanění dividend cizích „investorů“, povinná reinvestice části zisku v naší zemi, zdanění podhodnocených vnitrofiremních exportů za dumpingové ceny, zdanění bank, které bude odpovídat jejich nestydatým ziskům atd. To vše, dokud budeme členy EU, není možné udělat.

Czexit přinese prosperitu

Shrneme-li všechno, pak je souvislost akcí „hérostratů“ Koláře, Novotného, Hřiba, dezinformační kampaně Českého rozhlasu a České televize, aktivistů, kteří se snaží rozbít vztahy s Ruskem a s Čínou, a panického strachu EU z dalších exitů patrná. Jen s Trumpovou Amerikou si jaksi nevědí rady. Czexit tedy znamená dobré vztahy s Ruskem a Čínou. Výsledkem bude nezávislost, samostatnost, soběstačnost a prosperita. Proto jsou do médií nasazováni všichni, kdo se tyto vztahy snaží zničit. Proč to dělají (a za co či za kolik), vědí jen oni sami. Za mě ale rozhodně nemluví!

Jiří Kobza, poslanec za politické hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD)