V první řadě je třeba zdůraznit to, že změny, které tento návrh vnáší do procesu administrativy a některých pravidel organizace a řízení uprchlické vlny z Ukrajiny, přichází velmi pozdě, skoro čtyři měsíce po vypuknutí této krize. A navíc jde v podstatě ve všech případech o změny a návrhy, které jsme my v hnutí SPD přednášeli ve veřejných diskusích, i ve Sněmovně již od února letošního roku, kdy tato krize začala.

Jednalo se zejména o nastavení jasných pravidel důkladné registrace a lustrace příchozích uprchlíků a o nastavení takových podmínek a pravidel sociální finanční pomoci uprchlíkům, která zamezí jejímu zneužívání, na úkor českých daňových poplatníků, kteří ji financují a sami se zároveň v důsledku raketově rostoucí inflace a základních životních nákladů dostávají do těžkých existenčních problémů.

Vláda tyto naše návrhy, podepřené zkušenostmi a jasnou argumentací, v podstatě ignorovala a v původní uprchlické legislativě je nijak nezohlednila. A naše obavy se, bohužel, velmi rychle naplnily.

Chybná vládní politika vedla k mnoha negativním důsledkům, ke zneužívání této sociální pomoci, ke vzniku fenoménu tzv. dávkové migrační turistiky a k tomu, že se skutečnými válečnými uprchlíky se tzv. „vezou“ i vyložení ekonomičtí migranti, který tuto pomoc pouze využívají a zneužívají.

Vrcholem pomyslného ledovce je to, že vláda jednak vůbec neví, kolik válečných uprchlíků se zde fakticky nachází, jelikož odhady a údaje se liší o vysoké desítky tisíc, což má naprosto destruktivní vliv na jakékoli plánování ubytovacích kapacit, míst ve školách, zdravotní systém atd. – a hlavně to znamená vyhazování stovek milionů korun ze státního rozpočtu bez reálného podkladu a důvodu.

A za druhé, liknavý postup vlády vedl k tomu, že náš sociální systém zneužívají osoby, které, což už opakovaně musela přiznat i vláda, nemají na statut válečných uprchlíků a na statut dočasné ochrany vůbec nárok. Toto platí především pro zakarpatské Romy s maďarskými pasy, se kterými si vláda neví rady, kraje si je přehazují jako horký brambor a opět to stojí nemalé veřejné peníze.

A teď se dostáváme k novele Lex Ukrajina resp. k tomu, že v konání vlády v tomto ohledu panují velké vnitřní rozpory a že se fakticky ani vlastními záměry a zákony sama neřídí. V důvodové zprávě k tomuto návrhu totiž vláda uvádí:

„Po opadnutí prvotní vlny zaznamenává Ministerstvo vnitra a Policie České republiky řadu případů, kdy není nutné dočasnou ochranu udělovat, případně pominou důvody, aby u konkrétní osoby dále trvala. Je třeba vycházet z premisy, že dočasná ochrana je subsidiární formou ochrany, tedy aplikuje se pouze v případě, že není za ochranu odpovědný jiný stát. Jedná se zejména o situace, kdy je zjištěno, že osoba je zároveň občanem jiného členského státu Evropské unie…“