Kyjev vede dlouhodobou rétoriku znamenající asi tolik: Pokud platíte daně v Rusku, nesete díl viny za umírání lidí na Ukrajině. Je v pochopitelném propagandistickém zájmu Ukrajiny odblokovat od Ruska sympatie a byznysy velkých kapitálových hráčů, ale úspěchu zatím příliš v tom úsilí nemají. Od zahájení invaze v únoru 2022 se z Ruské federace sice stáhly stovky velkých firem či investorů. Některé společnosti váhaly několik dní, jiným toto rozhodnutí trvalo týdny, měsíce a někdy i déle než rok. Ale mnohé zůstaly a zjevně vědí, proč.

Kdo tedy z velkých hráčů v Rusku stále zůstává? Často se ve veřejném prostoru mluví o švýcarské nadnárodní společnosti Nestlé, která je z hlediska tržní kapitalizace největším potravinovým koncernem na světě. Vyrábí například čokoládové tyčinky Kit Kat a cereálie Nesquik. Z potravinářských gigantů v Rusku nadále působí americký Kraft Heinz, německý obchodní řetězec Globus, americké řetězce restaurací TGI Friday's a Subway či britský Unilever, který se zabývá i výrobou produktů pro péči o tělo. Z oblasti elektroniky na seznamu figurují čínský Huawei nebo nizozemský Philips. Z finančních institucí lze ve výčtu najít italskou banku UniCredit nebo nizozemskou ING.

V Rusku také stále působí několik velkých farmaceutických společností, jmenovitě britská AstraZeneca, americký Pfizer a Johnson & Johnson. Ruská invaze nepřesvědčila k výraznější změně postoje rakouského zpracovatele paliv OMV ani francouzskou energetickou firmu Veolia. Mezi další známé firmy, které stojí za zmínku, patří třeba textilní společnosti Calzedonia, Diesel, Lacoste či Quiksilver, nápojová značka Red Bull nebo tabáková společnost Philip Morris. Ani to není zdaleka celý seznam „ušpiněných“ firem. Patří mezi ně i Emirates Airlines, Qatar Airways, Turkish Airlines, Yamaha, Zepter, Airbus, Bacardi, Bosch, De'Longhi, Lenovo, Mars a mnoho dalších.

Z našich firem na podobných seznamech nefiguruje ani jediná. Zato jsme velcí pašáci v jiném třídním boji, jak ukazuje majitel potravinového dodavatele Rohlík Tomáš Čupr (patří mu dále např. firma Dáme Jídlo nebo Slevomat), jenž „statečně“ bojuje s agrofirmou Rabbit CZ Zdeňka Jandejska a hodlá ho trestat za protivládní a protigreendealové protesty tím, že přestane distribuovat jeho produkci. Myslím, že pan Čupr nevidí moc do daleka. Nejenže se mu snadno mohou zvýšit dodavatelské ceny, za něž bude pořizovat potraviny, které dostával od Rabbitu, ale také jaksi nepočítá s masovým odporem občanů, kteří tato gesta prostě nemají rádi a místo Rohlíku přejdou k podobné, avšak často levnější a hlavně politikou nezatěžkané konkurenci.