Americká a další přidružená vojska, která údajně mstila útok na WTC v roce 2021 a rovněž údajně chtěla budovat demokracii v Afghánistánu, na úprku zanechala Talibánu jako výslužku veškerou vojenskou techniku, zbraně, auta atd., a pak se naoko divila, že dobytí Kábulu trvalo tři dny, a nikoli měsíc, jak prorokovali chytrolíni z kateder a think tanků.

Ještě nikdo v našem mainstreamu neřekl tu podstatnou větu: Z Afghánistánu odešla okupační vojska, která nutila část obyvatelstva k boji s druhou částí téhož obyvatelstva, protože se jim zřejmě země bez vlivného a masově podporovaného Talibánu v čele mohla ovládat skrze nastrčené politické loutky snadněji. Nuže dobrá. Okupační vojska odešla, zopakujme si. Nic jiného, než jistý druh okupace cizího území, tehdy jako akt státního násilí, to totiž nebylo. Místo toho, aby Amerika blahořečila Trumpovi, že při loňských jednáních s Talibánem odsun vojsk slíbil, dnes nadávají Bidenovi, že Trumpův slib splnil. Přitom to byl patrně dosud první a jediný sympatický čin, jehož se Biden dopustil. Ke cti mu slouží, že si za ním stojí. Zatím.

To je tedy bilance k dnešku. Nicméně neměli bychom pro jedno zapomínat na to další:

1. Taliban osvobodil Afghánistán od okupantů a je otázkou, co bude dál.
2. Ázerbájdžán po válce o Náhorní Karabach stále vězní 200 arménských bojovníků.
3. Turecko stále okupuje severní Sýrii.
4. Občanská válka v Sýrii za podpory USA stále probíhá a ani v Iráku není klid. V severozápadním Iráku stále přežívají zbytky islámského státu, stranou pozornosti médií.
5. Libyjská krize se lehce zklidnila, ale stále nedošlo k dohodě Itálie s kmeny Tuaregů o uzavření libyjské jižní hranice proti migraci.
6. Libanon se propadá do (zatím ekonomické) krize, jakou nikdo nepamatuje.

Potud regiony mimo Evropu. Ale ani zde není v mnoha směrech jasno:

1. EU se chystá (ekonomicky, morálně, kulturně) zničit členské státy pomocí tzv. Zeleného údělu.
2. V nejbližší době na nás dopadne Pakt o migraci OSN, ke kterému naše vláda přistoupila.
3. EU začíná prosazovat naprosto ničivý vlastní Migrační úděl k prosazení masové migrace z Afriky do Evropy. Nový přísun z Afghánistánu, cynicky řečeno, přichází jako na zavolanou.
4. Tzv. Fond obnovy EU není nic jiného, než zaručená cesta do dluhového poddanství menších členských zemí vůči dominantnímu Německu.
5. Pátá kolona USA zablokovala účast Rosatomu na dostavbě Dukovan, což znamená, že nás v blízké budoucnosti čeká energetická chudoba a drastické zdražování elektřiny. Určitě tomu zatleskají bruselští soudruzi v Praze v rámci našeho předsednictví v příštím roce. Konečně na to budeme mít bumážku i z Bruselu. Co si za ní ale koupíme, na to se nikdo neptá.
6. Na novou mutaci covidu očkování nefunguje. Navíc nikdo neví, kdo kdy – třeba zítra – přijde s další, třeba desátou, dvacátou „mutací“, na kterou bude třeba vytřískat pátou či sedmou vakcinaci od Pfizeru nebo někoho takového, jinak – jak straší vláda i média – všichni ohrožení spláčou nad výdělkem, pokud to vůbec ještě stihnou. Naše vláda se zabývá tím, zda neočkované děti budou smět ve školách zpívat. To si opravdu myslí, že jim to někdo spolkne i s navijákem? Nebo má jen ministr zdravotnictví poněkud perverzní smysl pro humor?

Atd, atd…

A to všech vlastně jen pár dnů před volbami do Sněmovny. Není vám to nápadné? Kdo si nám tu kolektivně diktuje agendu, abychom se měli čím zaobírat a nemysleli na věci opravdu důležité. A tak vznikají témata: sucho, Greta a její nové nápady, klimatické změny ruští agenti Pat a Mat, Vrbětice, záplavy, kůrovec, povinné očkování (bez covid pasu budeš sedět doma)… Je pikantní, že v tomto tematickém kruhu se točí jak naše koaliční vrchnost, tak tzv. demokratická opozice, ale unisono s nimi i maoističtí Piráti. Dojemná shoda. To nemůže být náhoda. Což nikdo z těch všech nevidí, že opravdové problémy jsou jinde? V záchraně naší země před bruselskou ekonomickou i politickou kolonizací, v záchraně naší ekonomiky sešněrované eurounijními svěracími kazajkami, v záchraně alespoň elementární soudržnosti naší společnosti navzdory těm, kdo (nejspíše v cizím žoldu) kopou příkopy, bourají mosty a žvaní při tom o rozdělené společnosti? Ne nadarmo znělo císařské heslo ve starém Římě „divide et impera“, tedy „rozděl a panuj“.

Mějme to na paměti. Je to možná jedna z posledních příležitostí, jak otočit vládu věcí svých zpět do našich rukou.