Děkuji, pane předsedající. Já bych tady nerozebíral celý široký záběr věcí, kvůli kterým nesouhlasím s tím, co se děje ve vládě a jakým způsobem vláda jedná. Já bych se držel jednoho směru, a sice to, jakým způsobem vláda, konkrétně v případě zahraniční politiky v podstatě plýtvá penězi, které nemáme, které si musíme půjčovat. Jde o to, že naše vláda prostřednictvím Ministerstva zahraničí poskytuje poměrně velké prostředky na takzvanou zahraniční rozvojovou a transformační spolupráci a v další kapitole, kde jsou příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím, jsou skoro dvě miliardy korun.

Takže jen tak na okraj, já se budu snažit být stručný, protože doba postoupila, je hokej a budu se držet maximálně věcného projevu. Takže například pro Radu Evropy na Cenu Václava Havla je věnováno tři čtvrtě milionu, Akční plán pro Ukrajinu - milion, ale bůhví, co se pod tím skrývá, Radiu Svobodná Evropa jsou věnovány dva miliony, Asijsko-evropská nadace - 600 tisíc, Svěřenecký fond pro Afriku - 222 milionů, Svěřenecký fond pro Kolumbii - čtvrt milionu, Smlouva o Antarktidě - milion 200 tisíc, Univerzita v Kalifornii, University of California - 7 a půl milionu, Akční plán OECD pro cíle udržitelného rozvoje - milion 500 tisíc. Potom ale jsou zajímavější projekty, například: Rozvoj brokolicového řetězce v arménském regionu Lori s účastí žen - čtvrt milionu, Vybudování vodního systému a kapkového zavlažování plantáže s organickými fíky v Bosně a Hercegovině - půl milionu.

Podpora oživení řemeslného lovu měkkýšů a komunitární turistiky v Ekvádoru - skoro půl milionu. Hudba pro Etiopii - 300 tisíc. Česká škola pro gambijské dívky - čtvrt milionu. Zlepšení dovedností dívek zemědělských oblastí v krejčovství a vyšívání na strojích v Indii - necelých 400 tisíc. Vůbec nechápu, proč tyto peníze nedostanou naši občané.

Tady jde o to, že vlastně projekty zahraniční rozvojové pomoci jsou vykonávány nepřímo. To znamená, nevykonává je přímo ministerstvo, ale vykonává ji prostřednictvím ponejvíc neziskových organizací. A je pochopitelné, že už ta účast toho prostředníka efektivitu rozvojové pomoci, i když by byla cílená a rozumná, tak ji nesmírně prodražuje. A snaha o to, aby pomoc státům, které ji rozhodně potřebují a které ji povětšině tedy nedostávají, jako třeba Jordánsko, tak z těchto peněz právě ti prostředníci, ty neziskovky, si utrhují poměrně značný podíl a tu pomoc velmi prodražují.

Navíc ještě jde o to, že rozvojová pomoc, aby fungovala, aby to mělo nějaký efekt pro nás, tak to musí plynule navázat na komerční vztahy, má to umožnit, aby se v té zemi seznámili s českými produkty - já nevím, zavlažovací čerpadla například - a aby potom z toho daru plynule navázaly odbyty náhradních dílů, dalších subjektů a takových. To je poznámka, kterou já považuji za velice důležitou. Vyplynulo to z jednání, které jsem měl s jordánským králem před dvěma lety, kdy právě on říkal, že má problém s tím, že když už dostane nějakou pomoc, tak z ní dostává právě jenom zlomek.