„Pražské metro bylo svého času vysoce ceněno pro své architektonické provedení,“ říká náměstkyně primátorky Petra Kolínská. „Je na čase, abychom stanicím metra coby významnému veřejnému prostoru, kudy denně projdou statisíce lidí, věnovali odpovídající pozornost.“

Soubor opatření a doporučení pro vybrané stanice metra je výstupem druhé etapy dlouhodobějšího projektu Veřejný prostor a jeho potenciál u stanic metra. V první etapě IPR Praha analyzoval stav jednotlivých stanic a z více než šedesáti pražských stanic vybral jedenáct, které by měly přijít na řadu nejdříve. Nebyly vybrány primárně stanice s nejrozsáhlejšími nedostatky, ale takové, které mají největší rozvojový potenciál. Většina z nich leží na sídlištích a po dílčích proměnách by se mohly stát centry veřejné vybavenosti, která na sídlištích často schází.

Konkrétně se změny budou týkat stanic Skalka, Dejvická a Bořislavka na trase A, stanic Luka, Lužiny, Hůrka, Karlovo náměstí, Českomoravská a Černý Most na trase B, stanic Háje a Ládví na trase C.

Pro každou z nich je sepsán plán opatření v několika časových horizontech. Nejprve by se měl odehrát generální úklid – mnoha stanicím by velmi pomohly i relativně nenáročné práce, které ovšem jdou nad rámec běžné údržby: očištění konstrukcí a podhledů, vyčištění světel, odstranění výkalů ptactva, odstranění výlepu či oprava poškozených dlaždic. Později by měla přijít na řadu například snaha o obnovu původní, mnohdy velmi kvalitní, architektury stanic. Součástí projektu bylo i řešení majetkoprávních vztahů, které umožní pracovat s veřejným prostorem v bezprostředním okolí stanic metra skutečně komplexně a s jednoznačným určením odpovědnosti za jejich správu a rozvoj.

Dlouhodobějším úkolem je pak řešení celé stanice v širších vztazích. Mohly by tak postupně vznikat nové přechody pro chodce či nová veřejná vybavenost. Pozornost si v několika případech zaslouží i zvýšení úrovně veřejných WC. Cílem je také zlepšit přestupní vazby v důležitých uzlech veřejné dopravy, jako je například Černý Most. Počítá se i s rozšířením kapacit pro záchytná parkoviště či s budováním tzv. B+R stanovišť pro bezpečné uložení jízdních kol. U sedmi stanic pak IPR Praha navrhuje zpracovat architektonicko-urbanistické studie, které by prověřily možnosti zkvalitnění veřejného prostoru v okolí těchto stanic, případně také možnosti budoucí dostavby budov nad stanicemi nebo v jejich bezprostředním okolí.

Na zpracování materiálu IPR Praha spolupracoval s Dopravním podnikem hl. m. Prahy (DPP) i s organizací ROPID.

„Většina vybraných stanic jsou významné uzly s přestupy na povrchovou dopravu. Řada z nich slouží cestujícím již delší dobu a projdou tudy denně desítky tisíc lidí.

Dopravní podnik hlavního města Prahy jednoznačně stojí za tím, aby se cestující v tomto veřejném prostoru cítili příjemně a zvýšil se jejich komfort,“ řekl předseda představenstva a generální ředitel DPP Martin Gillar.