Ano, vzkážu rád panu předsedovi Adamcovi, člověk se může mýlit a chybovat. Byl jsem optimistou u té předpředchozí novely s Karlou Šlechtovou a nezafungovala tak, jak jsme si představovali. Učíme se. Já to nemám problém, pane kolego, přiznat. To za prvé.

Ale právě proto, že jsme byli poučeni z té chyby, z toho, jak to vypadá, tak jsme došli k závěru - a ne sami - k politickému, ale k závěru s odbornými svazy, s Komorou architektů, se Svazem průmyslu a dopravy, s Hospodářskou komorou a s dalšími, že další a další vylepšování zkrátka nepomůže, že je potřeba ta institucionální změna. Tečka. To je ad jedna.

A ad dva, že je zbytečné brečet nebo špatné brečet. Ano, já se tím netajím. Jsem přesvědčen, že subsidiarita je dobrá věc, ale má mít svou míru a že právě v případě povolování staveb, všech staveb bychom neměli tuto věc delegovat dolů na samosprávy, ale že bychom ji měli centralizovat. Je to mé přesvědčení, za kterým si stojím, a budu za něj bojovat i dál.

Pokud, pane kolego, chcete, existuje studie OECD, která říká, že čím více rozhodovacích procesů mají dvě stejná území, čím více to je decentralizováno, tak tím se zpomaluje ekonomika, ekonomický vývoj a růst toho jednoho území. Je to dokladováno na statistikách z celé Evropy. Rád vám ta čísla, ne názory, ale čísla, poskytnu.

Děkuji.