Dobrý den, děkuji za slovo. Dobré dopoledne, kolegyně, kolegové, zeptám se paní předsedající, teď jsme už v obecné rozpravě po zprávě zpravodaje? Já bych ve svém vystoupení rád pověděl nebo se věnoval 2 tématům.  První bude vlastní reakce na ta úvodní slova pana ministra Bartoše, který zrekapituloval nebo znovu pověděl, v jaké fázi projednávání tady toho zákona nebo této problematiky se nacházíme. Pan ministr říkal, že toto je tedy - nebudu jeho slova opakovat - ta odkládací novela, která nás posouvá někam v čase a že až následně se budeme bavit o tom věcném záměru, o té věcné novele nebo změně stavební legislativy.

A pan ministr taky vyslovil naději, že se to stane rychle a že pak se začneme věnovat tomu obsahu. Nebudu opakovat, co už tady zaznělo v těch rozpravách několikrát ve druhém čtení i v prvním čtení, že ať se nám to líbí nebo ne, tak pochopíme a respektujeme tu sněmovní matematiku nebo počty, které vládní koalice tady ve Sněmovně má, a určitě se budeme snažit v té věcné novele s vámi hledat aspoň maximum průniku. Ale to, co cítím jako velmi, velmi důležité a velmi zásadní, že musí zaznít vůči vám, vůči veřejnosti a i vůči vám, pane ministře, když říkáte, teď to jenom pojďme o rok odložit, pak se věnujme tomu obsahu, tak ten problém, který je potřeba, aby to zaznělo, abyste si to uvědomili, abyste to slyšeli, ten jeden z problémů, jeden z více problémů, který tady tím odložením o rok, řeknu, způsobíte nebo prodloužíte a nebudete řešit, je problematika černých staveb, problematika černých staveb na území České republiky.

A jenom namátkově, pokud se o to nezajímáte, připomenu to, co mnohokrát už rezonovalo v médiích, nejenom černé stavby různých - v uvozovkách - developerů a podnikatelů někde v chráněných krajinných oblastech, ilustračně na Šumavsku, tam toho často bylo hodně, ale třeba taky problémy v rekreačních oblastech, na území povodí Labe, povodí Vltavy, v těch - řeknu - těsných oblastech nebo na březích vodních ploch, tam je spousta černých staveb, to se týká těch takzvaných mobilheimů, to se týká těch objektů, které jsou určeny ke krátkodobé rekreaci nebo bydlení, a zákon a Ministerstvo pro místní rozvoj s nimi neumí pracovat.

Jsou různé výklady, pojišťovny ty stavby pojistí, ale stavební úřady je neuznají jako stavbu a nechají je v jakémsi právním vakuu jako stavbu černou. A tohle je ohromný problém, který máme, který se děje, který často nechává úředníky na stavebních úřadech ve velmi prekérní, nešťastné situaci, protože oni si s tím často sami nevědí rady, a my opět tím odkladem, který se vám snažíme, zatím bohužel neúspěšně rozmluvit, tak tady tím odkladem my, jenom tady tu jednu z mnoha věcí opět o rok posuneme dál. A zkusím i stručně vysvětlit, v čem ten problém je, je to stávající úprava, kterou řeší § 129 stavebního zákona, ta právě obsahuje řízení o odstranění stavby a v ní je jakoby i vnořené řízení o dodatečném povolení stavby.

Opět, asi z médií i vy, kteří tu problematiku neřešíte detailně, jste určitě se s ní někdy setkali. A tady existence těchto 2 souvisejících řízení není šťastná, těm stavebníkům, kteří jsou, řekněme, agresivní, nehledí na to, aby měli vše povoleno dopředu, tak jim poskytuje poměrně velký obstrukční potenciál. Navíc pracujeme v té problematice i s judikaturou Nejvyššího správního soudu, která ten složitý proces, to řízení, dotvořila do momentu, kdy opravdu ti stavebníci, sporní, problematičtí, kteří nemají povoleno, nemají vyřešeno, o to dodatečné povolení stavby můžou zažádat vlastně kdykoliv a to opakovaně, dokonce už i v případě běžícího odvolacího řízení.

Je tam zákonem stanovena třicetidenní lhůta pro podání žádosti o dodatečné stavební povolení, tu soud v té judikatuře prohlásil jenom za pořádkovou, (není?) tedy ji potřeba úplně dodržet, je pouze pořádková. A způsobuje to to, že v případě, řeknu, nějaké efektivní obrany černého stavebníka, spočívající v opakovaném a opakovaném stále dokola podávání žádosti o dodatečné povolování stavby, ten stavební úřad opravdu není ve snadné pozici. Platná právní úprava to neřeší. Jak jsem řekl, judikatura Nejvyššího správního soudu se snaží o jakési východisko, které ale z těch stavebních úřadů dělá bezmocné, přichází s velkou časovou prodlevou a jak jsem řekl, pokud se ze strany stavebníka bude jednat o obstrukční jednání, tak zkrátka bude se odvolávat, zkoušet to znovu a znovu a ta černá stavba zkrátka efektivně odstraněna nebude, nebude zjednáno právo.

Jsou to často někdy akademické názory ze strany toho správního soudu, které jsou odtrženy od běžné rozhodovací praxe. Já mám i od lidí, kteří se tím zabývají nebo kteří jsou v terénu, snaží se třeba tady ty mobilní stavby povolit, mít je v souladu se zákonem, ale nedomohou se práva, i avíza v tom smyslu, že budou chtít podávat tam, kde stavební úřady neřeší černé stavby, budou padat až trestní oznámení na nečinnost stavebních úřadů, protože přece každý z nás i na svém pozemku si nechce postavit černou stavbu, chce postupovat podle zákona.