Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, přeji vám dobré odpoledne a moc děkuji za pozvání.

V úvodu svého vystoupení to malinko odlehčím. Prozradím, že jsem tady coby zástupce předkladatelů podruhé v životě. A poprvé v životě to bylo asi před třemi lety s tímto zákonem, s poslední novelou tohoto zákona. Dnes se tedy s tou takzvanou čtyři sta šestnáctkou mezi vás vracím. Takže to je i pro mě do jisté míry trošku symbolika.

Já k tomu zákonu asi jenom velmi stručně uvedu, jak ten nápad celý vznikl a jak to také proběhlo v Poslanecké sněmovně. A nebudu vás příliš zatěžovat detaily jednotlivých pozměňovacích návrhů. Protože zaprvé jsme je už projednali s řadou z vás a vašich kolegů na vašich třech výborech, a spíš počítám s tím, že určitě se tu rozproudí debata, že na mě budete mít otázky na tělo, kterým budu připraven čelit a rád je potom zodpovím v rozpravě.

Jedná se tedy o zákon, který je zákonem speciálním. Je to zákon, který tedy urychluje výstavbu dopravní, vodní a energetické infrastruktury. Je to zákon z roku 2009. Vlastně ta současná podoba i ten můj odkaz, když jsem tady byl naposledy, do něj vtělila to, co se v praxi velmi osvědčilo. To, co funguje, je současný systém především získávání pozemků potřebných pro stát, pro státní investory, Ředitelství silnic a dálnic a nebo pro Správu železniční cesty, případně Ředitelství vodních cest, když získává od občanů majetek, pozemky nutné pro výstavbu těch liniových staveb. Vy, kteří se o tu problematiku zajímáte, je to ten takzvaný osminásobek ceny, který se majitelům nabídne na dobu 90 dnů. A pokud tedy nedojde ke shodě, není možné udělat směnu pozemků, není dohoda s majitelem, tak poté se přistupuje k tomu takzvanému vyvlastnění za dvojnásobek.

Tohle v tom zákoně zůstalo a dlouhodobě jsme na resortu dopravy diskutovali některé možnosti, řekněme zlepšovací návrhy, jak přípravu staveb urychlit.

Tady jenom připomenu obecně, že dneska příprava ať už dálnice nebo silnice 1. třídy, železničního koridoru, u nás v České republice opravdu trvá nepřiměřeně dlouho. Je to v průměru 12 let i více. Takže my jsme se zamýšleli, jak to udělal, jak tomu pomoct, aby se to trošku zkrátilo. Už před více než rokem některé z návrhů jsme se snažili zařadit do tehdejší novely stavebního zákona, do té velké. Řada z vás si ji bude pamatovat, protože jste ji také diskutovali a projednali. Ve sněmovně byla na jaře loňského roku. A v rámci toho velkého balíčku stavebního zákona jsme měli několik návrhů i pro tento zákon 416.

Vzhledem k tomu, že loni jsme měli těsně před sněmovními volbami, tak už nebyla politická vůle, nebyly tedy ty návrhy přijaty. My jsme se k nim vrátili a oprášili jsme je. A to je asi ten jeden z důležitých momentů a i pro vás vysvětlení, proč to není vládní návrh, proč to není ministr nebo zástupce vlády, proč je to poslanecká iniciativa? My jsme se dohodli, že to bude takový – a teď mi prosím promiňte ten výraz – „hotfix“ – zlepšovák, rychlé zlepšení, na kterém získáme dohodu v Poslanecké sněmovně v nějakém rychlejším režimu. Ale že nemáme ambici toho tzv. velkého liniového zákona, nebo zákona o liniových dopravních stavbách. Takže pouze jenom vylepšujeme ten zákon stávající.

Ve sněmovně se nám povedlo dosáhnout toho, že zaprvé – na začátku února, když jsme ten návrh podávali, tak se od něj podepsali zástupci všech devíti poslaneckých klubů. Opravdu všech devět klubů je tedy pod tím návrhem podepsáno. To je podle mě první důležitá věc. A ta druhá, možná ještě důležitější, povedlo se nám tu dohodu udržet. To znamená, během toho pečlivého projednávání jsme se scházeli ať na výborech, řekněme v té oficiální struktuře nebo proceduře sněmovny, přes několik prodloužení termínu hospodářského výboru, tak jsme se scházeli i neoficiálně v pracovních skupinách prakticky každý týden.

A povedlo se dosáhnout toho, že když ve finále v závěru června byl ten zákon, který vám teď předkládáme a kde vás tedy budu prosit o podporu, když byl hlasován v Poslanecké sněmovně, tak ze 160 přítomných poslanců 156 hlasovalo pro. Tedy po vzájemných diskuzích a vyvažování názorů jednotlivých klubů napříč celým politickým spektrem se nám povedlo dosáhnout, když opravdu prakticky všichni poslanci nebo všechny kluby ve sněmovně mu vyslovili důvěru a podpořili ho.

A není to jenom symbol, není to nějaký marketinkový nebo mediální tah, ale je to důležité z toho důvodu, že tady jsme ukázali opravdu vůli a shodu celé sněmovny na tom znění těch pozměňovacích návrhů. A ilustračně můžu říct, vím, že jste to tu diskutovali, že jsem i dneska s některými z vás mluvil, ilustračně mohu zmínit třeba energetiku. Když jsme chystali poprvé první znění, tak zlepšovací návrhy, ty pozměňovací návrhy jsme mínili i pro energetické stavby. Samozřejmě zástupci energetiky a Ministerstva průmyslu – teď nechci říci, že lobbovali, ale hodně nás přemlouvali a snažili se a tlačili na to, aby i energetika pod nimi byla. A my jsme řekli ne, zatím to chceme zkusit pouze pro dopravu. A když na dopravě bude shoda, když to zafunguje v dopravních stavbách, tak se třeba za půl roku nebo za rok můžeme – a mělo by to být už formou vládního návrhu – vrátit právě i k energetice. Takže to, o čem se tu bavíme, nebo co vám dnes představuji, tak se opravdu týká jen a pouze staveb dopravních.

Nebudu teď pochopitelně suplovat roli vaší paní zpravodajky, ta to řekne za malou chvíli, ale prodiskutovali jsme ten návrh na vašich třech výborech. Ty nás tedy podpořily a doporučily, abyste tento návrh propustili ve znění, které sem bylo zasláno Poslaneckou sněmovnou. A i o to vás chci, kolegyně a kolegové, moc a moc poprosit. Vnímám to jako velmi důležité a myslím si, že kdyby se nám povedlo najít shodu obou komor parlamentu, to znamená, kdyby se i Senát v tomto případě přiklonil na stranu Poslanecké sněmovny, že to bude i velmi silný symbol, impuls pro veřejnost, že jsme schopni a ochotni se dohodnout, i tak, jak jsou ty dvě komory parlamentu odlišné, že tady nám jde o jednu věc a jsme s ní v souladu.

Samozřejmě chápu, že některá ustanovení mohou být pro některé z vás nepřijatelné. Máte obavu, aby nebyla pošlapána, poničena práva jednotlivců, vím, že určitě bude velká debata o těch tzv. průzkumech, geotechnických průzkumech potřebných pro územní povolení pro umístění staveb, ale možná tady to opět bude jediný bod, u kterého se zastavím, s vaším dovolením. Zase, je to ilustrační příklad. My když jsme poprvé ten návrh podali nebo připravili, tak byl mnohem radikálnější. My jsme v tom prvním návrhu měli, že každý musí strpět průzkumy, abychom mohli stavbu umístit. A právě – a to vám tady chci podtrhnout – to je výsledkem té půlroční pečlivé mravenčí práce v Poslanecké sněmovně, kde některé poslanecké kluby řekly, to je pro nás nepřijatelné, nikdy pro tenhle pozměňovací návrh nebudeme hlasovat. Tak jsme hledali mechanismy, jak to zmírnit, aby to bylo přijatelné, abychom tu ručičku vychýlili víc na stranu těch poškozených, těch občanů.

Takže třeba v tomto případě jsme se dohodli s ostatními kluby na tom, že v tom pozměňovacím návrhu jsou pro investora mnohem přísnější povinnosti. Musí písemně nejpozději 14 dnů před zahájením oznámit, co bude dělat přesně, v jakém rozsahu. Exaktně v tom zákonu je řečeno, že musí šetřit práva poškozeného, takže je to věc, o kterou se právník v případném sporu může opírat. Může říkat, ta práva byla, nebo nebyla šetřena. A i výsledkem té politické dohody bylo třeba to, že přiznáváme za ten poškozený majetek – typicky, velmi často jsme diskutovali s bývalým ministrem zemědělství Marianem Jurečkou, kterému ležela na srdci práva zemědělců, že bude poničena úroda na poli, takže přiznáme dvojnásobek té škody, která byla majiteli způsobena těmi předběžnými vrty.

Takže na tomhle příkladu bych vám rád ilustroval, že to nebyla věc, kterou jsme jako poslanci bez meziresortního řízení nějak narychlo slepili nebo narychlo vymysleli. My jsme opravdu půl roku velmi intenzivně pracovali jak uvnitř svých poradců a spolupracovníků legislativy ve sněmovně, tak s externími odborníky, se zástupci Asociace pro rozvoj infrastruktury. Snad mohu zmínit člena Legislativní rady vlády Františka Korbela, který mi k tomu dával nějakou oponenturu, řekněme z toho druhého úhlu pohledu. A asi takovou největší zárukou nebo jistotou, že jsme pamatovali opravdu na všechno, bylo vyjádření zástupců Zeleného kruhu pana Vondrouše, který mi řekl, že takto nastavené pozměňovací návrhy jsou i pro občanské spolky poměrně přijatelné a není to věc, kvůli které by chtěli bojovat proti státu. A byli rádi, že jsme s nimi také mluvili, že jsme si to s nimi vysvětlovali.

A poslední věc, kterou zmíním v úvodním slově, protože je často trošku mylně pochopena, je seznam staveb, o kterém se diskutuje. Seznam staveb se týká pouze jednoho pozměňovacího návrhu, takzvaného mezitímního rozhodnutí. Kde jsem rád, jsem překvapen a zároveň jsem rád, že tohle nebylo předmětem sporu tady v Senátu, že jste to znění při diskuzi na výborech podpořili. Je to institut, který už zná český právní řád. A je to institut, který říká, že poté, co budou vyčerpány všechny možnosti, tedy ten osminásobek, směna pozemků, jednání a dojde až k vyvlastnění, pokud investor – a opět ty podmínky pro něj jsou zpřísněné, pokud tedy investorovi budou chybět k zahájení té strategické stavby pouze jeden dva majitelé, a je evidentní, že dohoda není možná, a teď nechci zbytečně jitřit emoce z různých důvodů, tak může požádat o to takzvané mezitímní rozhodnutí. Vyvlastňovací úřad mu tedy povolí získat stavební povolení a zahájit stavbu. Ten spor, ten soudní spor o výši náhrady, o to vyrovnání, dále poběží, ale nebude blokovat zahájení stavby. A to si myslím, že je velmi důležité.

A omlouvám se, ještě jedna věc, která pomůže lidem. Není to tedy, abyste neměli pocit, že tady jenom posilujeme stát a dáváme tady strašně nebezpečné nástroje do rukou státu nebo státních investorů na úkor občanů, jednu věc, kterou já vnímám jako hodně důležitou, je naopak pro občany a pomůže jim. To je zavedení takzvaných specializovaných vyvlastňovacích úřadů a úřadů pro umístění stavby, to znamená pro územní řízení. Dneska je bohužel praxe složitá. Vy, když umísťujete liniovou stavbu, typicky dálnici, která vede přes dva tři kraje, tak podle katastru rozhodují ty malé stavební úřady na jednotlivých obcích s rozšířenou působností. Jsou zatížené, ta praxe je často velmi nejednotná. A my jsme se dohodli i napříč resorty, s kolegy z MMR především, na tom, že toto rozhodování bude na krajských úřadech s odloženou účinností, kde by měla být vyšší profesionalita a také jednotná praxe, jednotné rozhodování úředníků. Aby to bylo i férovější, aby ten postup byl jasný vůči občanům.

Takže tolik na úvod. Ještě jednou zopakuji, moc a moc prosím o vaši aktivní podporu, o podpoření té verze, kterou jste obdrželi ze sněmovny. Pokud bychom dnes byli úspěšní, tak po podpisu prezidenta ten zákon může začít fungovat velmi rychle. A když budete chtít, mohu uvést i konkrétní případy dálnic, kde se nám to územní řízení teď zpožďuje v řádu měsíců až roků, kde opravdu ta konkrétní pomoc bude znatelná už na podzim letošního roku. Takže děkuji za pozornost a těším se na debatu.