Tohle to je dům pokrytectví, neuvěřitelného pokrytectví, na které si nezvyknu, ani když budu zvolen třeba po čtvrté nebo po páté, jako někteří kolegové. Dokazuje to i tato debata. Pojďme se vrátit tedy k pravdě, nebo k tomu, jak to je - pravda je příliš vznešené slovo.

My nedebatujeme o zákonu o střetu zájmů, jak ho navrhla vláda. Ten je vcelku dobrý, ten prostě říká, že poslanci a veřejní funkcionáři mají deklarovat majetek dříve, než přijdou do funkce, a potom, když z té funkce odejdou. To je velice užitečný nástroj. My debatujeme o tom, co z toho udělaly pozměňovací návrhy pánů kolegů Plíška a Chvojky, přičemž pan Chvojka si za to vysloužil ostruhy ministra bez práce, abych citoval kolegu Stanjuru.

Tyto pozměňovací návrhy jsou určitým revolučním chápáním politiky. Já teď udělám kratičký skok, já jsem to měl připravené delší, takovou filozofickou přednášku, ale zkrátím to.

Vy to asi všichni víte, že zpočátku jsme to měli my, chudí, s politikou těžké. Protože chudý člověk neměl na to, protože musel dvanáct, čtrnáct hodin makat, lisovat olej a tak dál, aby se zapojil do těch hrátek na agoře. Byl to Perikles, který zavedl ty malé poslanecké nebo úřednické platy, aby i chudí lidé mohli dělat politiku. Já myslím, že to je rozumné, protože i mezi chudými lidmi jsou lidé politicky talentovaní.

My ale děláme revoluci v tom smyslu, že chceme zakázat bohatým lidem, aby dělali politiku. Protože, milé kolegyně, milí kolegové, tyto pozměňovací návrhy nemluví o tom, že by někdo neměl podnikat - to už skutečně v našich zákonech dáno je. Tyhle pozměňovací návrhy prostě zakazují člověku, který má určitou politickou funkci, vlastnit majetek. Prostě to jsou zákony o vyvlastnění - pokud chcete něco dělat, tak nesmíte mít majetek.

Já myslím, že tohle je hrůza, ale je to prostě tak. To je zákon o tom, že nesmíte mít majetek, pokud chcete dělat politickou kariéru. Když jste lékařem, máte také určitou komparativní výhodu, když chcete dělat politickou kariéru. Na rozdíl od poslance je povolání lékaře velice populární, čili lékaři na kandidátkách mohou snadno předskočit své kolegy továrníky, novináře, nebo dokonce i učitele, kteří jsou také populární. Zakážeme někomu vykonávat povolání lékaře před tím, než bude kandidovat do Parlamentu? Je to komparativní výhoda? Zcela jistě je. Je to, řekl bych, větší komparativní výhoda, než vlastnit velký majetek. Každý by takový zákaz považoval za absurdní blbost. Ano, byla by to absurdní blbost. Stejně tak je absurdní blbostí z hlediska zdravého rozumu zakazovat někomu vlastnit majetek. Rozumné je mu zakázat podnikat, rozumné je mu zakázat získávat neoprávněné výhody z toho, že má politickou funkci. To všechno už samozřejmě zakázáno je.

Čili tento zákon, řekl bych, ne zákon jako takový, ale ty dva přílepky, ty dva účelové pozměňovací návrhy, z toho udělali absurdní blbost, řečeno normálními slovy. Není pravda, že my jsme o tom nediskutovali. My jsme na to poukazovali po celou tu dobu. Nejsem právník, čili já jsem intuitivně naprosto přesvědčen, že je to v rozporu se zdravým rozumem, s logikou, s ústavou a s Listinou práv a svobod, protože ty jsou do jisté míry na zdravém rozumu založeny.

A proč o tom diskutujeme dál? Protože tuto intuici právní rozbor, který nám poslal pan prezident, naprosto pregnantně s použitím mistrovské argumentace podpořil. Čili když jsem si přečetl argumentaci pana prezidenta, tak jsem byl ve svém intuitivním názoru o tom, že tyto dva přílepky pánů Chvojky a Plíška jsou absurdní blbosti, ještě utvrzen. Prosím - já vím, že se nic nestane, ale občas je dobré poslouchat to, co říká pan prezident. Děkuji.