Kurz nastavený v posledních letech se neukázal příliš úspěšný a současní vedoucí představitelé Evropské unie spíše tápou, než že by přicházeli s nějakým jasným konceptem a plánem co dál. Pro mnohé lidi ale v důsledku dnes oprávněně znamená především nabobtnalý byrokratický aparát, který z tepla kanceláří v evropských institucích chrlí veliké množství mnohdy nesmyslných nařízení a směrnic, zcela odtržených od potřeb občanů, regionů a obcí. Navíc se v důsledku finanční krize ukázaly slabiny společné měny při absenci společné fiskální politiky (pakt růstu a stability začaly od začátku porušovat nejsilnější státy, které ho přitom prosadily). To v kombinaci s neúměrným vlivem bank spoluurčilo mimo jiné i známý vývoj v Řecku. Dalším faktem je, že EU si kazíme sami v oblasti čerpání dotací z operačních programů, kde by mohla být přínosem pro rozvoj v České republice, ale naše vlády nedokázaly postavit systém čerpání tak, aby byl průhledný a nebyl primárně zdrojem pro spoustu podezřelých vylobbovaných projektů. Pokud se má Evropa změnit a stát se stabilní a přínosnou pro vlastní členské státy a jejich občany, musí si určit nové priority. Momentální spojení síly anonymních úředníků a velkých kapitálových celků není v našem zájmu.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: KSČM