Objevilo se několik verzí překladu a dokonce i tvrzení, že imigrantova slova, která přenášela televizní reportáž, byla úplně jiná slova, než ta, jež překladatel překládal. Ze zmatků vyvstala pořádná mela, z níž čněla prohlášení některých politiků (např. T. Okamury), že bychom neměli přijímat žádné uprchlíky. Snad ještě hůř to vypadalo na sociálních sítích, kde spousta normálně rozumných lidí došla k závěru, že muslim nebo křesťan, vsjo ravnó, beztak to jsou neuctiví "čmoudi" s mentalitou naprosto neslučitelnou, s tou naší.

Pokud ten skandál někomu neprospěl, pak Bloku proti islámu, respektive iniciativě IvČRN, které tvrdí konzistentně a dlouhodobě, že nejsou proti uprchlíkům jako takovým, ale že jim vadí islámská imigrace. Pomoc blízkovýchodním nemuslimům naopak vítají. Dále nejspíš uškodil iniciativě Generace21, což je křesťansky orientovaná charita pomáhající křesťanům z Blízkého východu. Nepomohl ani TV Prima, která sice může působit "ostře protiimigračně", zůstala však na ní pachuť neprofesionality.

To tady nikdo neumí arabsky?

Takový dojem musel z toho všeho mít nezúčastněný divák. Dva překladatelé najatí Primou, jeden tvrdící to a jeden totéž, a přece ne totéž; k tomu různé "nezávislé překlady", třeba od umírněného - a to bez irone - tuniského muslima Hatem Berrezougy (odkaz zde). V celém tom zmatku naprosto zaniklo pár skutečností.

Především, kdo byli oni dva překladatelé, kteří se tak ochotně zhostili tlumočnické práce?

Chci-li se zeptat na poměry v islámské komunitě, zeptám se nějaké exmuslimky. Tentokrát je situace zjednodušená tím, že prvým z překladatelů byl jistý ing. Nazih Albahri, dlouholetý manžel exmuslimky Marty Albahri, dámy, s níž jsem měl tu čest natočit rozhovor (zde) a která o své otřesné zkušenosti uveřejnila i několik textů.

Svědectví paní Albahri hovoří jednoznačně - o pana inženýra by se měly zajímat orgány činné v trestním řízení. Svědectví však nehovoří jen překladatelově vysoce nestandardním přístupu k manželství. Hovoří i o tom, že se jedná o islámského radikála, muže s těsnými vazbami na politické, obchodní a také justiční prostředí, muže, se zaobírá poměrně rozsáhlými obchodními operacemi (mj. pomáhá svým souvěrcům se zřizováním firem v ČR) - a je, krom toho všeho, soudním překladatelem. Zamyslete se nad tím vším: Máme tady protřelého byznysmena, chlapíka, který ví, kudy se takříkajíc točí kola - a tento pán se obtěžuje tlumočit pro jednu televizní stanici zdánlivě nedůležitý rozhovor s naprosto bezvýznamným azylantem....

Ještě zajímavější figurkou je "druhý překladatel", který překlad ing. Albahriho bryskně potvrdil. Jmenuje se Adam Homsi (nebo též Adami Nizar Homsi nebo Abdulkádir Nizar Homsi - oni si kluci ta jména rádi mění) a není to žádné ořezávátko: Je členem "rady muslimské ummy" (což jsou, podle všeho, frajeři, stojící za českými mešitami jako jakási správní rada). Podobně jako ing. Albahri podniká ve "zprostředkování velkoobchodu; programování, poradenství a souvisejících činnostech; činnostech v oblasti nemovitostí; a konečně překladatelských a tlumočnických činnostech". Takto se sám reprezentuje zde. Zde zase nijak neskrývá nemalé sebevědomí a mimo jiné se chlubí, že pracoval pro Ministerstvo vnitra jako překladatel v oblasti migrace (https://cz.linkedin.com/in/ahomsi). Nejnověji vystupuje jako zakladatel a jednatel společnosti Kalimat, s.r.o., která poskytuje překladatelskou a tlumočnickou činnost ze a do více než 50 jazyků - s důrazem na arabštinu. A specializuje se, jak také jinak, na překlady soudní, obchodní a diplomatické. Obrázek poví víc, než 1000 slov. 

 

Vlevo p. Homsí, uprostřed český velvyslanec v Saudské Arábii. Takové překladatelské kšefty si přece nenecháte vyfouknout... Zkrátka - ti překladatelé nebyly žádné malé ryby, ale naopak největší představitelné ryby.

Zákulisní vysvětlení je vcelku jednoduché - ing. Albahri je "dlouholetý kamarád" východočeského "externího redaktora" Primy, p. Bohumila Rouba, který celou reportáž točil. No a pan Homsi je zase kamarád a obchodní partner ing. Albahriho.

OK, může být - jenže povězte mi, kolik "externích redaktorů" se dlouhá léta kamarádí s arabskými byznysmeny a kolik byznysmenů si svých kamarádů váží natolik, že opustí jistě lukrativnější činnosti a jedou cosi natáčet, místo aby tu práci svěřili někomu podřízenému? To, co se stalo, je, jako by vám nové Windows přijel nainstalovat osobně Bill Gates, nebo jako by Vám z angličtiny překládal kulturní atašé americké ambasády. Holt má pan redaktor Roub kvalitní styky.

Kterak si kluci arabští vystřelili z křesťanů

Celé to začne dávat smysl, až když se na věc podíváte mohamedánskýma očima. Ať už obchodně - chlapíci jako Albahri a Homsi postavili svou živnost na tom, že umí jazyky a znají poměry v Česku - nebo politicky. Chlapíci s jejich talentem totiž mohou ovlivňovat byznys, média, justici i politiku - a protože to jsou správní muslimové, jistě tak činí tak ve prospěch svých souvěrců a v neprospěch špinavých nevěřících. Islám má v tomto směru oproti Česku strategickou výhodu: Překladatelské a jiné kšefty pevně drží chlápci blízci špičkám českých mešit (případně přímo špičky českých mešit). Současné místní katedry arabistiky, které by jim měly vychovávat konkurenci, pořádají pro své student(k)y soutěže v recitaci Koránu a za směrodatné pokládají názory lidí, jako je Dr. Ostřanský, který si klade za cíl "lakovat islám na růžovo", a prof. Kropáček, podle něhož si islám "hluboce váží žen".

Pro takové lidi - a teď myslím nejen Albahriho a Homsího, ale i Ostřanského a Kropáčka - představují blízkovýchodní křesťané v lepším případě nebezpečnou konkurenci - v horším pak smrtelné nebezpečí. Ti křesťané totiž umí arabsky a k tomu zpravidla nějaký evropský jazyk (angličtinu, francouzštinu aj.). Po zvládnutí češtiny by mohli naše mohamedány, stejně jako islámofilní arabisty, snadno vytlačit z překladatelských kšeftů a manipulací. I kdyby nezvládli češtinu, mohli by pracovat jako analytici tisku, šifranti, analytici odposlechů - prostě být zatraceně užiteční v probíhajícím civilizačním střetu. Stát, organizace jako BPI, exmuslimové a exmuslimky - ti všichni by mohli bohatě využít jejich práce. Mohamedánští "překladatelé" by se dostali pod kontrolu - a je dost dobře možné, že bychom se nestačili divit.

Jenže ti křesťané sotva přijeli. Nevyznají se v poměrech, jsou dezorientováni, stýská se jim po domově (i po domově, odkud jste museli prchnout, se Vám bude do smrti stýskat - zeptejte se posrpnových exulantů). Nesestříhaný a Albahrim tlumočený rozhovor prý původně trval dvě hodiny. Kdo není mediálně zdatný, napráší na sebe za dvě hodiny úplně všechno, i to, co o sobě sám nevěděl.

Uvědomme si ještě něco. Islám sice v křesťanech vidí "lid knihy" a arabští křesťané na Blízkém východě přežili pod islámskou nadvládou přes 1000 let, podmínkou přežití však je podřízené postavení. Postavení polo-lidí, jak je definuje "smlouva o ochraně" - slavná dhimma. V okamžiku, kdy se arabský křesťan přestane chovat podřízeně, je z něj naopak úhlavní nepřítel. Pánové Albahri a Homsí to musí vědět - znají svůj islám dobře. A co může být zábavnějšího, a současně alláhovi milejšího, než ty parchanty křesťanské trochu pošpinit a zdiskreditovat, tím uvést ve zmatek české odpůrce imigrace, a ještě se výborně pobavit.

A to se přesně stalo.

Přijímáme křesťany zámožné, nebo křesťany potřebné?

V následné mediální smršti byl vyzdvihován ještě jeden aspekt. Zpovídaný křesťan, pan Batto, se nechal slyšet, že na Blízkém východě žil zámožně, vlastnil snad kdesi dům, patřil ke vzdělané vyšší třídě a příchodem do Čech si ekonomicky pohoršil. A hned se spustil povyk - proč pomáhat křesťanským buržujům, a ne křesťanským chudákům, kteří hnijí někde v jordánských táborech? A komu Generace21 vlastně pomáhá, když si vybrala tyto zámožné lidi? Povyk zdánlivě oprávněný - ale.  

Uvědomme si, v jaké situaci jsou lidé z Generace21 - tedy iráčtí křesťané v Evropě již žijící a jejich místní křesťanští přátelé. Vědí, že jejich blízkovýchodním souvěrcům hrozí genocida. Někde okamžitá, jako na území pod kontrolou Islámského státu, všude jinde "jen" potenciální - v případě, že se moci ujmou radikálové, jací dnes ovládají Islámský stát. Současně vědí, že všechny do Evropy nedostanou - blízkovýchodních křesťanů je ještě pořád několik milionů. Vědí také, že sem, do Evropy, se momentálně hrnou miliony islámských připrchlíků, v jejichž moci je rozpoutat "blízkovýchodní" peklo i tady.

V takové situaci bych se osobně snažil dostat sem arabskou křesťanskou elitu - tedy lidi vzdělané, možná zámožné, určitě se těšící autoritě ve svých komunitách a schopné organizovat budoucí diasporu, zachovat vzdělanost a tradici své kultury, v neposední řadě účinně pomoci evropskému protiislámskému hnutí. Ono to platí pro všechny genocidy - představte si, že jste židovský mecenáš ve 30. letech, a máte možnost zachránit z Německa 100, nebo třeba 1000, židovských obyvatel - před jistou smrtí. Je to představa otřesná, ale nejspíš byste též přednostně zachránili vědce jako Einsteina, hudebníky jako Berlinskeho, juristy jako Arendtovou - a až pak neznámé příštipkáře a podomní obchodníky. Možná byste přibrali i zámožné lidi, aby měl celou "exilovou operaci" kdo financovat. Předpokládám, že tomu tak je, i když mi to nikdo z Generace21 nepotvrdil, čemuž se při závistivosti některých lidí nedivím.

Ono je taky dobré si uvědomit, že proti islámistické besnotě není zámožnost žádnou ochranou - tak jako zámožnost mnoha německých, polských nebo českých Židů nezachránila dotyčné před besnotou nacistickou.

Prima je v tom nevinně

Uvedu jenom pro pořádek. Věřím, že stanice opravdu chtěla natočit nezávislou reportáž ... třeba o tom, že ani křesťanští imigranti nejsou nutně svatí (což nikdo netvrdil - proč by byli?). Nebo nechtěla vůbec nic, jen udělat rozhovor - a sedla na lep arabským kamarádíčkům svého externího redaktora. Dovedu si představit, že vedení stanice bylo samo zděšeno, co vlastně reportáž rozpoutala - a začalo kolotoč výmluv a mlžení, tak typické pro každého, kdo se netušeně a bez varování ocitne v epicentru sporu.

Pokud bych měl dramaturgům a redaktorům Primy něco vytknout, tak právě ono "netušeně". Ve věci blízkovýchodních křesťanských imigrantů totiž skutečně jde o mnoho. O to, zda si monopol na komunikaci úřadů s arabským světem ponechají radikálové typu Albahriho a Homsího; o to, zda se nemuslimští Arabové (kterých bylo v ČR pár i  před před příletem iráckých křesťanů) odhodlají nebo neodhodlají mluvit o své zkušenosti s islámem; o to, zda naše republika přispěje k přežití blízkovýchodních křesťanských kultur - kterým Evropa vděčí za opravdu mnohé, byť si to neuvědomuje.

Samozřejmě nevidím do hlav panu Battovi, ani lidem z vedení Generace 21, ale přinejmenším některá jejich vyjádření  - "Každý z mé rodiny něco umí a my chceme pracovat pro Českou republiku" - naznačují, že jsou připraveni bojovat. Za svou komunitu, stejně jako za svoji novou vlast. Jako ostatně všichni opravdoví exulanti.