Označuje se jako chiliasmus, jenž se projevil většinou ve formě náboženských sekt věštících brzký druhý příchod Krista spojený se zánikem světa. Katolictví se na chiliastická hnutí dívá jako na bludařská. Přesto jsou trvale přítomna. Velkou příležitostí byl pro ně magický rok 1000 či středověká církevní krize, kdy se hlasatelé brzkého konce světa objevili i v rámci husitství. Kališnická většina je však nakonec též odmítla.

Ovšem touha hlásat zmar světa spojený s apokalyptickou katastrofou neskončila se středověkem. Vzpomeňme na katastrofické vize přechodu počítačů na rok 2000, kdy se podle některých měly hroutit atomové elektrárny a otevírat počítačově zabezpečené věznice. Nic se nestalo. Jen část firem prodávajících programy na údajnou ochranu počítačů před rokem se třemi nulami, zbohatla. Lidský strach je zdrojem báječných zisků obchodníků se strachem.

Lidská hloupost je nedozírná. Někteří lidé stále potřebují víru v brzký zánik světa, byť konec světa nenastal ani v roce 1000, ani v roce 2000 a ani mezi nimi. Stále se objevují nové vize katastrof podporovány těmi, kteří na nich chtějí zbohatnout. Chiliasmus naší doby je strašení změnami klimatu a s tím údajně spojeným zánikem lidské civilizace.

Zatímco ve středověku byly vize konce světa spojeny s náboženskými hnutími, byť katolickou církví odmítanými, nyní se modernizovaly a halí se do hávu vědeckosti, která se stává bůžkem současnosti. Až uplynou dvě století a lidstvo stále bude žít, budou se naši potomci na nás dívat se stejným shovívavým úsměvem jako my na předchozí vědecké výroky, že těleso těžší než vzduch přece nemůže létat a že užívání parních strojů povede k zamoření vzduchu nedýchatelným kouřem a lidé se udusí. Pokud se zabýváme vývojem světa a lidstva, není vědec nezaujatý pozorovatel stojící vně zkoumaný objekt, ale je součástí systému, který zkoumá. Je součástí doby, v níže žije a jejích názorů. Nahrazení náboženského základu odkazem na údajnou vědeckost nepřináší žádný autoritativní důvod pro hlásání apokalyptických vizí konce světa.