V Brně na Moravském náměstí je od roku 2015 umístěna jezdecká socha moravského markraběte a římského krále Jošta Lucemburského (1351-1411) sochaře Jaroslava Róny. Socha se stala symbolem města a zaujme výtvarným provedením vysokých nohou koně, což chodce vybízí, aby se pod koněm s markrabětem prošel.

Občas brněnská radnice využívá plochu štítu, který markrabě drží, k politické prezentaci. V době běloruských demonstrací na něm vyvěsila bíločervenou vlajku běloruské opozice. Od roku 2021 se na Joštově štítě objevuje i stříbrnočerveně šachovaná moravská orlice na modrém poli. Moravský znak je umístěn na sochu dočasně při příležitosti moravského svátku – dne sv. Cyrila a Metoděje 5. července.

Ovšem již po několik měsíců byly na soše umístěny barvy ukrajinského státu a po několika málo dnech vyvěšení moravského znaku, opět brněnská radnice nechala moravský znak odstranit a vyvěsit ukrajinské barvy. Vedení radnice města Brna tvořené ODS, piráty a lidovci tím demonstruje podporu ukrajinské vládě. Politické strany prezentují své postoje navenek. Je však spousta místa, kde tak mohou učinit. Mohou si umístit ukrajinskou vlajku na své sekretariáty a poslanecké kanceláře.

Proč však k tomu využívají sochu odkazující na velké období moravské historie, kdy moravský vládce, který nebyl českým králem, získal titul krále Svaté říše římské a braniborského markraběte, takže se z Brna vládlo i Berlínu. Dnes je tomu naopak.

Jošt Lucemburský byl moravský vládce, po otci Janu Jindřichovi příslušník lucemburského rodu a po matce Markétě potomek opavských Přemyslovců. Byl braniborský markrabí, římský král a významný Středoevropan své doby. S Ukrajinou neměl nic společného. Umístění moravského znaku na jeho soše je logické a historicky správné, umístění ukrajinských barev nemá historický důvod.

Umístěním ukrajinských vlajek na místa, kam historicky nepatří, si vládci sympatie k ukrajinskému státu nevynutí. Reakce na sebe nenechala dlouho čekat a skupina Moravanů v neděli 10. 7. 2022 nahradila ukrajinské barvy moravskou orlicí. Nic chytřejšího brněnské vedení nenapadlo, než na své moravské spoluobčany poslat policejní těžkooděnce. Budou snad příště brněnští konšelé do lidí vyvěšující moravský znak střílet, jako střílí nizozemská vláda do svých zemědělců? Kam až chtějí držitelé moci zajít?

Při akci veřejnou moc zastupoval tajemník Úřadu městské části Brno-střed, který se proslavil tím, že 14. 3. 2021 rozpustil shromáždění na Zelném trhu v Brně proti nesmyslným vládním covidistickým omezením jen proto, že se řečník vyslovoval proti nošení roušek. Ke svobodě slova se zachoval stejně jako Fialova vláda pokusem zavést cenzuru internetu v roce 2022. Krajský soud následně rozpuštění označil za nezákonné. Rozpustit shromáždění jen kvůli tomu, že řečník využívá svobodu projevu, je przněním práva a demokracie.

Na radnici městské části Brno-střed vládne ODS, lidovci a ANO. Na radnici Brna vládne ODS, piráti a lidovci. V komunálních volbách v září 2022 se mohou občané rozhodnout, zda podpoří strany, které posílají policejní těžkooděnce na lidi vyvěšující moravské symboly, nebo podpoří strany, které chtějí moravský znak umístit na sochu Jošta trvale, což je koalice SPD, Trikolora, Moravané.

Převzato z profilu politika.