Obdivuji komediální film „Kam se poděla sedmá rota?“, protože v roce 1973 se Francouzi s humorem podívali na vojenskou porážku z roku 1940 v době, kdy řada účastníků porážky ještě žila a pamatovala si následnou německou okupaci. Komedie je součástí duševní hygieny národa. S odstupem více než 80 let je možné se humorně podívat i na Mnichov 1938.

Tři mnichovské alternativy

Autor předkládá tři alternativní scénáře řešení Mnichova 1938, přičemž mu jejich fiktivnost umožňuje uplatnit vtipné situace. První řešení spočívá v neohlášené návštěvě manželů Benešových v Londýně u premiéra Neville Chamberlaina v předvečer jeho odletu do Mnichova. Beneš ve snaze zvrátit Chamberlainovo stanovisko, proč by Británie měla jít do války kvůli neznámé zemi, z níž nic nemá, dohodne s Chamberlainem, že bude vytvořen britský korunní Protektorát Čechy, Morava, Slezsko, Slovensko, Podkarpatská Rus a Chamberlainovy ostrovy, pročež Británie  v Mnichově odmítne německé požadavky na Sudety, neboť ze svého Británie nic nedá, a Hitler je následně svržen pučem německých generálů. Situaci z louže pod okap dokresluje anglický projev odhalovačky pomníků (hraje Natálie Rašín), která do češtiny přejde, až se ujistí, že není přítomen nikdo z anglické protektorátní správy.

Druhé řešení Mnichova předestírá Molek v přijetí bratrské internacionální pomoci Sovětského svazu, kdy Beneš podepíše v Kremlu dohodu o dočasném pobytu sovětských vojsk. I v tomto případě Hitler nezaútočí, ale z Československa se stane socialistická republika a Beneš přihlíží rozpoutání procesů s odpůrci, které semelou nejen premiéra Jana Syrového, ale i Benešovu manželku Hanu, aniž by se zmohl na odpor, kdy prosakuje inspirace osudem Molotovy manželky, která byla vězněna, přestože Molotov patřil k nejvýše postaveným členům Stalinova vedení.

Třetí řešení je nejdramatičtější. Zatímco první řešení s britským protektorátem je čistě fiktivní, o druhém se občas hovořilo v době před listopadem 1989, ale pro tehdejší sovětskou vojenskou slabost taktéž nereálném, třetí řešení vychází z určitých historických indicií. Skupina generálů provede státní převrat, získá podporu premiéra Jana Syrového (hraje Tomáš Žilinský) a rozhodne se vojenský bránit. V čele státu jako národní hrdina stane Emanuel Moravec (výborně zahrán Jakubem Zelinkou), který nechá Beneše zavřít na Hradě v Daliborce. Československá armáda je poražena společným útokem německé, polské a maďarské armády. Moravec padne v poslední bitvě u Uherského Hradiště. Ovšem československý vojenský odpor umožní po Hitlerově porážce podzim 1938 oslavovat jako období hrdinného vzepětí národa v čele s hrdinou Emanuelem Moravcem. Je nedůvodné, proč by v čele vzpoury generálů měl stát pouhý plukovník Moravec, ale autor zde vojenskou hierarchii podřídil myšlence ukázat, jak málo dělí osoby od toho, aby se staly největšími zrádci či největšími hrdiny. Toto řešení je doprovázeno nejen vojenskou porážkou, ale i devastací státu, zničením Prahy i Uherského Hradiště s tím, že novým hlavním městem se stane Staré Město u Uherského Hradiště.