Napadená část zákona o dani z nemovitých věcí zajišťují osvobození daně z nemovitých věcí pro pozemky a stavby ve vlastnictví státu. Historicky takové osvobození vniklo v době feudální, kdy panovník byl brán jako vlastník všech pozemků, které z části formou lenního systému postupoval jiným osobám - vazalům. Vynětí z daňové povinnosti se přeneslo na stát.
Lze akceptovat paušální daňové a poplatkové osvobození státu, pakliže jejich příjemcem je stát sám (soudní poplatky). Osvobození pak nemá dopad na příjmy a výdaje státního rozpočtu a jen zamezuje zbytečné byrokratické zátěži, kdy by stát musel platit daň, které je sám příjemce. Rozpočtový výdaj by byl roven rozpočtovému příjmu.
Jiná situace je u daně z nemovitých věcí, které jsou příjmem obce. V takovém případě paušální osvobození státu vede k snížení rozpočtových příjmů obecní samosprávy, jejíž existence je podstatný prvek demokratického právního státu. Vzniká i nedůvodná nerovnost, když dvě stejné obce budou mít stejnou rozlohu a kulturu zdaňovaných pozemků, ale daňový výnos jedné obce bude nižší ve srovnání s druhou obcí, protože vlastníkem pozemků na jejím území je stát. Přitom i stát chce, aby k jeho pozemkům a stavbám obec stavěla a udržovala místní komunikace, odmetala sníh z chodníků, platila veřejné osvětlení.
Ústavní soud sice návrh zamítl s tím, že je při přezkumu daňových zákonů zdrženlivý a že zdaňování je především věcí demokratické většiny v Parlamentu. Uznal však některé nesystémovosti tohoto osvobození. Proto bude Trikolora Svobodní Soukromníci po volbách požadovat zrušení této nedůvodné daňové výhody pro stát, čímž se posílí rozpočty obcí.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV