To, že Húsíové útočí na lodě v Rudém moři, které nějak spojují s Izraelem, vede k oslabení námořní dopravy přes Suezský průplav, což se dotýká Egypta, který má z průplavu významné příjmy. Přesto se Egypt nepřidal k válečnému útoku USA. Ekonomické zájmy nepřevážily nad neoblíbeností americké politiky v arabském světě. Ještě zajímavější je, že se k útoku nepřidala sunitská Saudská Arábie, která s šíitskými Húsíi v letech 2015-22 válčila a podporuje v Jemenu jejich odpůrce. USA oznámily jen podporu malého státu Bahrajn z Perského zálivu, který se však do vojenské akce přímo nezapojil a neleží v oblasti Rudého moře.

Spojené státy o arabskou účast při svém útoku v Jemenu usilovaly, ale neuspěly i u států, pro které by to bylo ekonomicky či jinak politicky výhodné. Pro arabské státy je nyní nepřijatelná účast v americkém útoku na jakýkoliv arabský stát a v tomto případě i jen na arabskou povstaleckou skupinu. To ve spojení s růstem vazeb arabského i afrického světa na Čínu a Rusko, dokazuje zánik amerického snu o světovládě (unipolarismu) a pokračujícího mocenského slábnutí Západu. Útok vojenské cíle splnil, ale americké politické cíle naplněny nebyly.

Navíc mi není jasné, zda se může o této válce svobodně diskutovat nebo Ministerstvo vnitra a nejvyšší státní zástupce Igor Stříž bude podporu vojenskému útoku USA anebo naopak jemenským povstalcům cenzurovat a kriminalizovat. Ani nevím, zda zas premiér Fiala nebude o tomto konfliktu lhát, že jsme ve válce, byť jsme žádnou válku nevyhlásili, a zda náčelník generálního štábu Řehka nebude volat po našem zapojení do války od první minuty.

Pravda je, že vůči útoku USA v Jemenu nemáme spojenecké závazky kolektivní obrany v rámci NATO. Prvním důvodem je, že Jemen v Rudém moři je mimo území, na které se vztahuje kolektivní obrana NATO (členské státy v Severní Americe, severní Atlantik, Evropa, asijské území Turecka a Středomoří). Druhým důvodem je, že území Spojených států amerických nebylo napadeno, ale šlo o americký letecký útok na území Jemenu.