Koukal (BPP): Právní řád, nebo regulace, omezování a represe?

18.07.2016 15:38 | Zprávy

Je-li právní řád soubor pravidel, které přijímáme proto abychom organizovali vztahy ve společnosti , musíme začít rušit zbytečné zákony.

Koukal (BPP): Právní řád, nebo regulace, omezování a represe?
Foto: Hexxa
Popisek: Jan Koukal, senátní kandidát Soukromníků v Praze 11 a 15

Zdánlivě je ten nadpis přehnaně vyhrocený, ale ve světle dnešních priorit našeho zákonodárného sboru to už tak nevypadá. Právní řád je vlastně soubor pravidel, které přijímáme abychom organizovali vztahy ve společnosti. Samozřejmě ve společnosti uznáváme ještě jiné normy. Krom náboženských, jsou to morální, etické a mravní normy. Z toho všeho nám pak vychází, co se smí a co ne, co se dělá a co ne. Společnost nežije nejenom v psaných normách zákonných. Není proto pravda, že co není zákonem zakázáno, je dovoleno. Skutečně nejsme schopni předvídat každou situaci a reálně nelze na všechno vytvořit zákonem podepřený a tudíž jediný správný postup. Slýcháme to skoro při každé problematické situaci. Je třeba sepsat zákon, případně nějaký novelizovat. Přebujelost a nepřehlednost našeho právního systému samozřejmě není dána jenom tímto alibizmem. Právní džungle souvisí i s tím, jak se dnes zákony schvaluji a především s jakou lidovou tvořivostí jsou pak dopracovávány při projednání v parlamentu. Nedávnou ukázkou je projednávání tzv. protikuřáckého zákona. Sešlo se k němu přes 200 pozměňovacích návrhů. Debata probíhala několik měsíců a z mediálního ohlasu se zdálo, že tento zákon je to nejdůležitější, co v tomto desetiletí odehrává. Zákon nakonec nebyl přijat a vláda s arogancí sobě vlastní jej hodlá v nezměněném tvaru předložit znovu. Že jsou v našem právním systému protichůdné závěry, zřejmě nikoho nepřekvapí. Možná spíše mezi kuriozity a ke škodolibému pousmání patří citát z platného zákona o moci soudcovské č.117/1867. Všechna moc soudní ve státě vykonává se jménem císařovým.

Rozsudky a nálezy vydávají se jménem císařovým. Jakou legislativní smršť jsme si připravili v posledních dekádách, ukazují následující čísla. Od vzniku Československa jsme přijali něco přes 30000 právních předpisů, z toho po listopadu více než 12000. Když se omezíme jenom na zákony tak je to 5181 celkově a od 1.ledna 1990 je to 2535. Znamená to, že za posledních 25 let, jsme přijali stejné množství zákonů jako předtím za 72 let. Velikým problémem přehlednosti a jednoznačnosti našich právních předpisů je nešvar novelizací. Jednak se schvaluje zákon a již v průběhu dosahování dohod o hlasování se přistupuje na kompromis, že se okamžitě připraví novela. Asi si pamatujeme nedávnou debatu o povinnosti zveřejňování obchodních smluv u podniků se státní účastí. Významná norma Trestní řád byl do roku 1989 novelizován 10krát. Od té doby jsme to již stihli 70krát! Rekordmanem je zákon o daních s příjmu. Pravidlo, které je součástí téměř denní úvahy každého podnikatelského subjektu. Za posledních 22 let byl tento zákon novelizován 158krát!

Musíme začít rušit zákony

Podnikatelský svět je vůbec největší obětí našich legislativních kroků a podobně je na tom naše občanská svoboda. Je to dlouhá řada norem, které vůbec nemusely spatřit světlo světa. Jenom náhled do programu zasedání Senátu ukazuje na priority dnešní legislativy: novela zákona o zbraních, novela zákona právu shromažďovacím, návrh zákona o některých přestupcích, návrh zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Tolik dnes diskutovaná elektronická evidence tržeb, je příkladem několika zbytečných faulů, které legislativa do nejen podnikatelského prostředí přináší. Především jistá část podnikatelů se zbytečně pomlouvá, až kriminalizuje. Jsou to malé restaurační provozovny a podobné podniky. Systém evidentně není připraven, protože se zavádí po etapách a jeho dříve narozený bratříček, nová povinnost hlášení DPH, zahlcuje dnes úřady tak, že to v podstatě nejsou schopni zpracovat. Naroste nám administrativa, což nás každého bude něco stát. Do státní kasy by daleko více přinesl pořádek v dotacích a danění velkých podniků. Velice nepříjemným faktem pro atmosféru ve společnosti je, že do rukou velkopodnikatele v potravinářství se dostanou životně důležitá data o situaci na trhu. Je to faul proti demokratickému systému a podporuje to oligarchizaci společnosti. Zákon si ještě podpoříme námi zaplacenou mediální kampaní, takže o skutečném stavu věci v Chorvatsku, odkud byl systém do značné míry opsán, se toho objektivně moc nedozvíme.

Toto opravdu není cesta jak vytvořit vyvážený právní řád. Musíme začít rušit zákony, neupřednostňovat handlování s hlasy před obsahem zákonů a vrátit se k ochraně svobody občana a demokracii.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. et Mgr. Jakub Michálek byl položen dotaz

náhrady

Proč jste je začali řešit až teď? A proč je nezrušíte úplně? Platy máte přeci dost vysoké, tak na co ještě nějaké náhrady? A máte nějak zjištěno, jaká je vůle systém náhrad změnit? Já o tom dost pochybuji, když sleduji debatu o navyšování vašich platů. Ema

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pastuchová (ANO): Odborníci začínají v posledních letech hovořit o diskriminaci lidí na základě věku

12:12 Pastuchová (ANO): Odborníci začínají v posledních letech hovořit o diskriminaci lidí na základě věku

Projev na 117. schůzi Poslanecké sněmovny 8. listopadu 2024 k zákonu o důchodovém pojištění