Ve výboru pro veřejnou správu se v průběhu projednávání tohoto tisku podařilo schválit pozměňovací návrh, který obcím a městům s účinností od 1. ledna 2016 navyšuje podíl na výnosu daně z přidané hodnoty na 21,4 %. Jejich rozpočty by si tak přilepšily o nějaké dvě miliardy korun, což sice není částka omračující, ale rozhodně ani částka zanedbatelná. Pan ministr financí Babiš s tímto návrhem po celou dobu projednávání nesouhlasil. Mrzelo mě to, protože jsem argumenty, se kterými tak činil, považovala za velmi slabé. Například že obce hospodaří dobře, že mají příliš peněz na účtech. Říkala jsem si, že pramení z toho, že pan ministr nemá vůbec žádnou komunální zkušenost, a proto odůvodněnost požadavku samospráv svým způsobem pochopitelně podceňuje. Přitom hlas bývalých nebo současných komunálních politiků hnutí ANO je natolik slabý, že nedokáže korigovat rozhodnutí nezkušeného pana ministra. Nebyl prostě nikdo, kdo by vykřikl: "Král, respektive ministr je nahý!" Nepřekvapilo mě to. Překvapilo by mě, kdyby tomu bylo naopak. Nicméně pak přišla opravdu neuvěřitelná zpráva. Ministr Babiš v Senátu podpořil pozměňovací návrh, který podíl obcí a měst navýší na 21,4 %. Zpětně si říkám, že ta zpráva byla příliš dobrá na to, aby byla pravdivá. A taky, že pravdivá nebyla. Nebo vlastně jen z části.

Po seznámení se s pozměňovacím návrhem, který vznikl horkou jehlou na Ministerstvu financí a který horní komora přijala, jsem pochopila, že pan ministr je v zásadě konzistentní. Alespoň se svými dřívějšími postoji, které k otázce novely zákona o rozpočtovém určení daní v posledním roce uplatňuje. Tyto postoje jsou směrem k požadavkům obcí odmítavé až nevstřícné. Pan ministr tak sice není konzistentní s tím, co svému hnutí vepsal do programu, ale vem to čert, to už si stejně pamatuje jen málokdo. Pro zájemce připomínám, že v programu hnutí ANO se hovoří o posilování rozpočtového určení daní pro obce a města a rušení národních dotačních titulů. Nemohu si pomoci, ale mám za to, že v politické praxi je tento program poněkud přehlížen.

To jsem ale lehce odbočila. Zkrátka pan ministr, který obcím přidat nechtěl, je konzistentní, protože navýšení na 21,4 % a to ještě až od 1. 1. 2017 jednak není žádná sláva a jednak není jasné, jestli vůbec o navýšení v jednotlivých případech půjde. Proč? Toto navýšení je kombinované se zrušením motivační složky 30 % výnosu daně z příjmu fyzických osob z podnikání, které obcím značnou část toho, o co se jejich příjmy navýší, zase odebere. Můžeme se bavit o tom, o kolik přesně obce přijdou. Jestli to bude 80 milionů, jedna miliarda, jedna miliarda dvě stě milionů nebo třeba mnohem víc. To když se panu ministrovi podaří prosazovat některá navrhovaná opatření, ne, že bych po tom zvlášť toužila, to musím přiznat. Paradoxně čím úspěšnější v této oblasti pan ministr bude, tím méně si polepší obce. Zlepšený výběr se projeví už výhradně jen ve státním rozpočtu, což by z pohledu obcí samozřejmě bylo mrzuté. 

Celá věc má ještě jeden významný rozměr, na který jsem upozornila již výše. I když v souhrnu budou v případě schválení senátního znění obce v plusu, některé z nich mohou zaznamenat propad, v jejich daňových příjmech se promítnou negativně. Já se ptám. Které obce to jsou, pane ministře. Vyměnila jsem si několik e-mailů s panem ředitelem odboru financování územních rozpočtů Matejem. Ve své poslední odpovědi uvedl následující: "Dobrý den. Třicetiprocentní podíl obcí na výnosu daně z příjmu fyzických osob z přiznání představuje velmi nestabilní prvek v systému RUD. V čase vykazuje značnou volatilitu, a to jak na celostátní úrovni, tak zejména na úrovni jednotlivých obcí. Jeho finanční efekt je na úrovni jednotlivých obcí nepredikovatelný, protože meziroční změny v objemech, které předvedly konkrétním obcím finanční úřady, se pohybují v desítkách, ale i stovkách procent, a to směrem nahoru, tak i dolů. Jinými slovy. Jednotlivé obce mají na této složce RUD jeden rok relativně vyšší inkaso, zatímco následující rok podstatně nižší nebo dokonce i záporné. Záleží, kolik zaměstnanců si podá daňové přiznání, zda nezkrachuje nějaký živnostník, nebo zda se naopak do obce nepřistěhuje například ředitel velké mezinárodní firmy a neodvede tam například daň z divident. Exaktní číslo dopadu proto nelze spočítat, což je vlastně jeden z důvodů, proč je vhodné tento nestabilní prvek ze systému odstranit."

Dále pan ředitel pokračuje: "Co je ale evidentní, je skutečnost, že 77 % obcí, přes 4800 obcí na tomto parametru tratí. Z tohoto důvodu Ministerstvo financí pro analýzy používá statistické metody střední hodnoty s využitím historických dat o využití této daně. Propočty byly aplikovány dále na daňovou predikci 2017. Na základě tohoto modelu bylo zjištěno, že ztráty nad jeden milion korun by se měly týkat 15 obcí, přičemž pouze u dvou obcí se jedná o ztrátu cca tří milionů korun na daňových příjmech, což je ve vztahu k celkovým daňovým příjmům marginální. S pozdravem Miroslav Matej." Pardon. (Poslankyně Kovářová se napila vody.)