V současné době totiž není postavení vedoucího příslušné příspěvkové organizace nijak právně ošetřeno a jeho jmenování a odvolání z funkce závisí pouze na vůli zřizovatele. Většina evropských zemí přitom těmito pravidly disponuje. Výběrová řízení bývají na úrovni obecných zákonů standardem. „Existují konkrétní události, kdy došlo k náhlému a hromadnému odvolávání dlouholetých ředitelů kulturních institucí. Například v Ústeckém kraji bylo v roce 2017 odvoláno hromadně pět ředitelů kulturních příspěvkových organizací. Do souvislosti můžeme dát i nedávná odvolání ředitelů Jiřího Fajta a Michala Soukupa nebo dlouholeté ředitelky děčínského zámku Ivety Krupičkové,“ uvedla předkladatelka návrhu poslankyně Lenka Kozlová.

V našem právním systému existují příspěvkové organizace dvojího druhu – státní a územních samospráv. O obsazení pozice ředitele kulturní příspěvkové organizace tak rozhoduje pouze ministr, rada kraje, či rada obce. Dílčí pravidla mohou existovat v konkrétních zřizovatelských listinách, což ale není pravidlem a záleží to pouze na vůli současné politické reprezentace. Ta se tak kdykoliv může rozhodnout odvolat vedoucího příspěvkové organizace spadajícího do její kompetence. „Takové jednání je nesystémové. Důležité je nastavit ve vedení instituce stálost, která umožňuje její dlouhodobý rozvoj s jasně nastavenou koncepcí řízení. Díky novele dojde k posílení odborného prvku a tím pádem k omezení politického vlivu,“ komentuje Kozlová.

Funkční období ředitele příspěvkové organizace v oblasti kultury stanovuje novela na šest let. Před koncem uplynutí tohoto období je možné vyhlásit výběrové řízení na danou pozici. Pokud tak zřizovatel neučiní, začíná po uplynutí funkčního období plynule běžet další šestileté období. Novela dále upravuje konkrétní požadavky, které musí dotyčný uchazeč o pozici vedoucího příspěvkové organizace v oblasti kultury splňovat. Řeší též některé náležitosti výběrového řízení (jmenování výběrové komise aj.), další ponechává stanovit ministerstvu vyhláškou. Výsledek takto nastaveného výběrového řízení se stává pro zřizovatele závazným. Zůstávají však samozřejmě zachovány mechanismy odvolání pro závažná porušení či neplnění právních a pracovních povinností vyplývajících z jeho funkce. Piráti se těmito kroky chtějí přiblížit úrovni evropských zemí a dosáhnout žádoucí stability ve vedení kulturních institucí.

„Vláda ve svém programovém prohlášení slíbila nový zákon o veřejných kulturních institucích, který měl řešit postavení ředitelů. Proto jsem v lednu interpelovala ministra, který v odpovědi naznačil, že novelu Ministerstvo kultury ČR připravuje a veřejnost dostane informace. Dosud však ministerstvo neprezentovalo žádný návrh a nemáme o něm ani žádné informace,“ shrnuje pirátská poslankyně Lenka Kozlová.