Cvičení Holešovice 2016 se uskutečnilo na levém břehu Vltavy od Hlávkova mostu po budovu LightHouse u Libeňského mostu. Jde o etapu 0004 Holešovice, Stromovka, která patří k nejdelším v Praze. Její vybudování bylo dokončeno v roce 2005 za celkovou částku 691 milionů korun, přičemž celá její délka činí 2538,9 metrů. V rámci cvičení se postaví v pěti úsecích celkem 1 171,8 metrů protipovodňových zábran. Podílí se na něm 350 cvičících a náklady se pohybují okolo 1 100 000 Kč. Přesná výše nákladů bude známa až po vyúčtování skutečných nákladů jednotlivých složek podílejících se na cvičení. Rozsahem jde o cvičení, při němž bude realizována výstavba nejdelšího souvislého úseku mobilních protipovodňových hrazení za posledních deset let.

„Jak ukázaly katastrofální povodně v roce 2002, velká voda umí napáchat spoustu nepříjemností a škody. Za těch 14 let od povodní jsme udělali v ochraně hlavního města velký krok kupředu, ale je jasné, že nemáme vyhráno navždy. Aby došlo k eliminaci škod, je potřeba čas od času uspořádat cvičení, jak jsme to udělali i dnes. Díky tomu udržujeme zainteresované složky připravené, můžeme najít případná slabá místa a zkontrolovat stav materiálu, který nám pomáhá vodu udržovat v patřičných mezích, abych nepáchala takové škody jako v minulosti. Zároveň chci poděkovat všem, kteří se na přípravě a realizaci cvičení Holešovice 2016 podíleli,“ uvedla primátorka Adriana Krnáčová.

„Vzhledem k délce veškerých protipovodňových opatření v hlavním městě Praze je cílem cvičení, mimo problematiku uvedenou paní primátorkou, také prověřit dostatečnost naplánovaných sil a prostředků k výstavbě jednotlivých úseků protipovodňové ochrany. Musíme si uvědomit, že v době povodně, mezi 2. a 3. stupněm povodňové aktivity, je najednou potřeba 500 osob provádějících výstavbu mobilních hrazení. Celkem za povodně je na výstavbu protipovodňových opatření potřeba cca 850 osob. Stejně významnou část protipovodňových opatření tvoří i pro občana téměř neviditelná opatření na kanalizační síti, která zajišťují Pražské vodovody a kanalizace. Bez těchto opatření by byly protipovodňové stěny naprosto neúčinné,“ sdělil radní hl. m. Prahy pro oblast bezpečnosti Libor Hadrava.

„Jednou z nejdůležitějších činností v době povodně je plnění všech požadavků na informovanost jednotlivých složek, právnických a fyzických osob o konkrétní situaci a prováděných povodňových opatřeních. Proto se během cvičení procvičily i informační toky, zejména mezi operačním střediskem krizového štábu hl. m. Prahy, Hasičským záchranným sborem, Krajským ředitelstvím policie hlavního města Prahy, Zdravotnickou záchrannou službou hlavního města Prahy, Krajským vojenským velitelstvím Praha a městskými částmi,“ dodal vedoucí oddělení krizového managementu Magistrátu hl. m. Prahy Daniel Barták.

Celková délka všech protipovodňových opatření (zemní valy, pevné betonové stěny a mobilní hrazení) na území hlavního města Prahy je po dokončení všech etap cca 19,255 km, z toho mobilní opatření 6,795 km. Pod všemi protipovodňovými opatřeními jsou vybudovány vodotěsné železobetonové, štětovnicové či jílocementové stěny do hloubky nepropustného podloží, v některých místech až 12 metrů hluboké. Protipovodňová opatření hl. m. Prahy jsou zařazena do 2., 3. a 4. kategorie vodních děl. Je na nich pravidelně prováděn technickobezpečnostní dohled a jejich funkčnost je každoročně prověřována cvičeními výstavby protipovodňových opatření v jednotlivých etapách. Celkové náklady na výstavbu protipovodňových opatření hlavního města Prahy přesáhly 3 miliardy Kč.