Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, vážení členové vlády, koho to nebude zajímat, může si skočit na oběd nebo na časnou večeři. Budu mluvit dlouze, ale k tématu, budu se dotýkat energetiky. Souhlasím tady s předřečníky, protože je to jednoznačně novela, která zachraňuje peníze těm, kteří vlastní tyto záležitosti. Skupiny poslanců z ODS, SPD, ANO, TOP 09, STAN a KDU, takzvaně průřezově, navrhla tuto změnu ohledně dokazování podmínek udržitelnosti biomasy.

Návrh počítá s tím, že splnění podmínek udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů u biomasy by bylo možné dokládat až do konce letošního roku nejen příslušným dokladem podle evropského předpisu, ale také čestným prohlášením. Plnění kritérií by měli dokladovat také výrobci, dovozci a dodavatelé paliva z biomasy. Novela tak reaguje na situaci, kdy Evropská komise dosud nevydala delegované karty k ověřování kritérií udržitelnosti pro biomasu, přestože měly být vydány již v lednu loňského roku.

Poslanecký návrh proto prodlužuje do konce letošního roku období, kdy je v České republice možné splnění kritérií udržitelnosti doložit čestným prohlášením namísto plnohodnotné verifikace, pro kterou stále nejsou vytvořeny legislativní předpoklady na úrovni Evropské unie. Bez nutného dostatečného přechodného období fakticky hrozí kolaps dodávek biomasy, která by naplňovala kritéria udržitelnosti a tím i výroby energií z biomasy, což bude mít za následek neplnění závazného národního i evropského cíle v této oblasti.

Všechny nezbytné akty provádějící Evropské komise v současné době nejsou vydány a není vůbec jisté, kdy vydány budou. Navrhovatel navrhl Sněmovně projednávání návrhu zákona tak, aby Sněmovna s ním mohla vyslovit souhlas již v prvém čtení podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů. Za hnutí ANO podotýkám, že toto nebudeme vetovat.

Vláda zaujala k tomuto návrhu souhlasné stanovisko. Zároveň však upozorňuje, že zvolená legislativní technika na zavedení, respektive prodloužení, přechodného období, ve kterém lze plnění kritérií udržitelnosti dokládat čestným prohlášením, není podle jejího názoru vhodná. Přechodné ustanovení článku 2 bodu 18 zákona č. 382/2021 Sb. se totiž z povahy věci vztahuje jen na změny, které byly zavedeny uvedeným zákonem a nedopadá tedy na výrobce, dovozce ani dodavatele paliv z biomasy.

Má-li se v přechodném období dočasně umožnit výrobcům, dovozcům nebo dodavatelům paliv z biomasy prokazovat plnění kritérií udržitelnosti čestným prohlášením, mělo by přechodné ustanovení být obsaženo v části první nyní předloženého návrhu zákona jako samostatný článek číslo II.

Pokud jde o stávající část druhou předloženého návrhu zákona, ta by se v souvislosti o tom, jak byl formulován nový článek II části první, mohla buď omezit pouze na změnu data z 30. června 2022 na 31. prosince 2022, popřípadě bod 18 článku II zákona č. 382/201 Sb. by mohl být zrušen zcela. Nebo je ponechán ve stávajícím znění s ohledem na výkladové pravidlo Lex posterior derogat legi priori.

Vláda se současně domnívá, že výše naznačené úpravy jsou toliko legislativně technické povahy, že by je tedy snad bylo možné v souladu s § 90 odst. 6 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny provést i v případě, kdy by Poslanecká sněmovna s návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvém čtení.

Novelou zákona o podporovaných zdrojích energií z roku 2021 byla mezi podmínky poskytování provozní podpory pro využití energie biomasy doplněna tato povinnost prokazovat kritéria udržitelnosti.

Zákon aktuálně uvádí jako povinné osoby k prokazování kritérií udržitelnosti výrobce biometanu, výrobce elektřiny a tepla a pěstitele biomasy. Kritéria udržitelnosti však musí dokládat také výrobci, dovozci a dodavatelé paliv z biomasy, protože bez jejich dokladů nemá výrobce energie, jenž palivo z biomasy od nich používá, případně výrobce biometanu, jak plnění kritérií udržitelnosti sám doložit. Do 30. června 2022 mohou výrobci elektřiny, výrobci tepla a výrobci biometanu prokázat plnění kritérií udržitelnosti přechodně prostřednictvím čestného prohlášení. Tuto možnost však nemají výrobci, dovozci a prodejci vstupní suroviny, určené pro výrobu paliv z biomasy. Předpokládaná novela navrhuje v přechodném období umožnit prokazování plnění kritérií udržitelnosti prostřednictvím čestného prohlášení. Dále novela navrhuje prodloužit přechodné období do konce roku 2022.

Vyjádření hospodářské komory, ta souhlasí, že provádění nařízení Evropské unie s datem 8. března 2022, což byl vlastně ten dopis, který tady pan zpravodaj citoval, kdy Evropská komise z důvodu zpoždění přípravy svých (Nesrozumitelné.) aktů přiznává nezbytnost odložení uplatňování kritérií udržitelnosti a biomasy o půl roku. Novela zákona je tak zcela v souladu s pokyny Evropské unie. Samozřejmě platí hlavní argument, že v případě nepřijetí by všichni, kdo spalují biomasu, přišli o podporu, což by zdražilo teplo lidem a navíc by to vyvolalo soudní spory se státem, neboť zákon tuto podporu zaručuje a zároveň by stát nebyl schopen zajistit naplnění tohoto zákona.

Myslím si, že je to jeden z prvních kroků, na který to POZE reaguje. A já se těším na předložení nového zákona o POZE a nového energetického zákona. Oba zákony budou muset velmi, velmi důrazně reagovat na dnešní dobu. Když byly vytvářeny tyto původní zákony, tak v se v globálu jednalo o dobu stabilní, o dobu předvídatelnou. Ta doba stanovovala kritéria a kritéria udržitelnosti řekněme pro predikovatelné zdroje. Myslím si, že v současné době již toto neplatí. Já bych se k tomu pokusil ještě šířeji vyjádřit, už teď nebudu používat papír, protože jsem tam nechtěl udělat nějaké spletení.

Takže v globálu se dneska dostáváme k tomu, že například nárůst elektrické energie pro některé odběratele je až čtyřikrát vyšší. Ano, pochopitelně, respektuji, že se jedná o zákazníky, kteří přecházeli do režimu poslední instance a byly jim nabídnuté nové smlouvy, které neprosto nereflektovaly asi běžné smlouvy, které má asi každý z vás, které se projevovaly nějakým zdražením cca o 38 %. Nechci být úplně striktní, protože máme tady například dodavatele plynu, který i v režimu dodavatele poslední instance si vytvořil poměrně velký problém. Budu na to upozorňovat, protože i toto ten zákon musí zohledňovat do té budoucnosti.

Co můžeme dělat, aby nás neohrozila energetická chudoba? Jaký bude dopad na domácnosti? Jaký bude dopad na firmy. Tak já budu probírat jednotlivá řešení, která jsou. Máme tady řešení, které se nazývá fotovoltaika, bateriové úložiště. V programovém prohlášení vlády bylo konstatováno, že by vláda chtěla podpořit 100 000 instalací na rodinné domy plus nějaký neomezený počet v rámci municipalit a továren. To je zajisté chvályhodná strategie, nicméně ten problém, který dneska vyvstává, a je to i ve spojitosti s válkou na Ukrajině a s dodavatelsko-odběratelskými vztahy přes Rusko a přes Čínu, tak musíme si uvědomit, že největším výrobcem fotovoltaických panelů je Čína. Ona jich vyrábí více než 90 % a hlavně z toho důvodu, že ona má zdroje. Ona má zdroje materiálů, které potřebujeme pro výrobu fotovoltaiky. Jak jsem na to už upozorňoval, tak v loňském roce na rodinné domy bylo uskutečněno necelých 10 000 instalací. Nebyly to všechno instalace s bateriovým systémem. A predikce, co jsem se ptal obchodníků a těch, kteří poskytují montáže, tak na letošní rok to vypadá tak na 6500, a to z toho důvodu, že veškerou produkci dneska vykupuje Francie, Španělsko, Spojené státy americké. Trošku velký problém. Co se týká bateriových úložišť, tak ten problém je ještě větší, protože tam skoro výhradním výrobcem je Čína, která funguje.

A v globálu, když budete dělat fotovoltaiku pro běžný rodinný dům, která zahrnuje asi něco kolem 10 kilowatt, tak potřebujete ty čtyři baterie. Například montážní firma z Jindřichova Hradce, která má naplánováno dvacet montáží, má dneska baterie pro čtyři montáže. A předpokládané dodání je v srpnu, když to bude fungovat. Nicméně už jsme si trošku zvykli, že v současné době, řekněme, i částečné hospodářské krize, nedostatku materiálů a podobných záležitostí, se prakticky čeká na všechno. Ono je to dáno, protože ta zařízení potřebují čipy. Ty čipy jsou úplně stejné jako do automobilů. A víte sami, že když si dneska půjdete objednat automobil, že čekací doba jeden rok není problém. A totéž se může stát i u těch bateriových úložišť. Nicméně chválím, že jsou vyčleněny peníze na tyto instalace. A říkám a sám i doporučuji, že tato instalace fotovoltaiky s bateriovým úložištěm dokáže ušetřit cca 70 % spotřeby domu, což je velmi významným přínosem pro budoucnost.

Nicméně zatím ty dotace vycházejí cca do 50 % té vaší investice. Tato investice se pohybuje v částce 400 000 až 450 000 korun. Z toho fondu můžete dostat asi 200 000 korun. Je to výborné, je to dobré. Otázka je, zda úplně pro každého vhodné, protože pro někoho může být i těch 200 000 korun problém. Ale jestli jsem zaregistroval správně, vyjednává fond i velmi výhodné půjčky pro lidi, kdy si mohou rozložit platby do nějakého času. Podotýkám, že při současných standardních cenách elektrické energie se ta návratnost pohybuje kolem pěti let, což je tedy velmi dobré.

Teď se podíváme na to, o čem jsme tady s Ivanem Adamcem, prostřednictvím pana předsedajícího, už bavili. Je to záležitost municipalit. Ty municipality by velmi rády najely na tyto zdroje, ale tam ta fotovoltaika je v úplně jiném rozsahu. Teď nechci, ale jak tady mluvil, prostřednictvím pana předsedajícího, můj kolega, pan Havlíček, tak kdysi dávno jsme promarnili příležitost tím solárním tunelem, nebo stavbou těch solárních polí, protože kdo jezdí na Slovensko, tak ví, že Slovensko pojalo stejnou kapacitu a vystavělo to tenkrát na domech, malých firmách a tak dále. A u nich k tomu problému nedošlo, dneska je to pro ty firmy vlastně výhodné, s tím, že to měly na začátku podporované ne touto formou. A do dneška je tam udržitelnost, i když víme, že před deseti lety byly výkony těch fotovoltaik asi poloviční než jsou dneska.

Takže to bychom měli k tomu. Teď se musíme také dostat k situaci, co se vyskytlo dneska na trhu v rámci elektrické energie. Předvedl nám to tady vlastně preferovaný dodavatel, který měl množství reklam. Já ho nebudu jmenovat, ale všichni víme, kdo to je. Ono jich potom nakonec bylo velké množství. Dostali jsme se do problému, který budeme muset ošetřit v zákoně, a to jsou spotové nákupy. Asi se budeme bavit o tom, jakým způsobem to funguje, protože ne každý ví, co to je. V globálu by každý z těch dodavatelů měl mít nějakou povinnost zabezpečit si dodávky energií, ať už je to plyn, elektřina, cokoliv, pro své budoucí odběratele na nějaké období. A existuje i takzvaný spotový nákup, který trošku jak na burze cílí na pokles ceny té komodity v daném okamžiku. Když přeženete nápřah a začnete dělat většinu v těch spotových obchodech, tak předvádíte to riziko, které tady bylo.

Pak jsem se dozvěděl, že ta firma prakticky nakupovala ve spotech úplně všechno, takže ze dne na den neměla vůbec žádnou elektrickou energii, kterou by mohla dodat svým odběratelům. Ti odběratelé ne vlastní vinou někam padli a dostali jsme se do té masívní kampaně, abychom se tady ještě mohli bavit o tom, zda to byla taková ta šmejdská smlouva do slova a do písmene za tu žárovku, která fungovala. Myslím, že na to budeme muset také pamatovat, a budeme na to muset pamatovat dobře. A jestli už to budou zákony o tom, že se bude skládat nějaká finanční spoluúčast nebo bude nějaký státní dohled nad nákupem jednotlivých materiálů. Asi to omezí některé dodavatele, ale asi to bude v tomto případě správné.

Teď se nějakým způsobem musíme také dostat k tomu, co se stane tím, že odešli zákazníci. Ti zákazníci museli podepsat nové smlouvy a jsou tady informace, že dodavatelé plynu nutí své zákazníky podepisovat nové, poměrně nevýhodné smlouvy.

A není proti tomu prakticky opravdu žádná obrana. Já jenom upozorňuji na to a to potvrzuji a to ve vší úctě k tomu, o čem se tady hovoří, že plyn se skutečně nakupuje jako plyn, není tam napsáno, jestli je ruský, ázerbajdžánský, norský nebo něco podobného, a v globálu ta burza umožňuje nějaké nákupy. A ten problém v České republice je, že stát jako takový nemá, nemá vlastní kapacity plynu a když chce něco udělat, a když chce vytvořit nějaké kapacity a nějaké zásoby, tak si zásobníky musí pronajmout. Musí si je pronajmout, může je naplnit, je to jejich věc, ale opět se domlouvá s nějakým zprostředkovatelem, který dodá určitou kapacitu plynu a nějakým způsobem to zafunguje.

Já jsem již před, no, možná před třemi lety, upozorňoval, že ta diverzifikace a přechod k plynu byl velmi masivní a že ten plyn je opravdu, opravdu relativně nebezpečná komodita, protože když jste se podívali na to území, kde 80 % plynu proudí do Evropy, tak je to nestabilní území, nespolehlivý partner, byť to bylo velmi levné, a pamatuji si na velké obchodní tažení, na odpojování od centrálního vytápění tepla, s tím, že chodili obchodníci a nabízeli takzvané blokové a jednotlivé plynové kotelny, kde vypočítali svým zákazníkům velmi výhodnou cenu. A přiznávám, že v té době, když se nebrala nějaké volatilita trhu, tak skutečně ty počty tak vycházely.

Nebudeme se bavit o tom, že zákazníkům to vždycky dodali bez toho, že tam byla cena údržby, cena obnovitelnosti a tak dále, že to prostě bylo má dáti - dal a z toho to vycházelo velice dobře, ale dařilo se jim to ve své době. A upozorňuji na to, že v současné době opět zpátky je velký zájem o připojování i centrálnímu vytápění tepla, protože ať to vezmeme z pravda nebo zleva, stále je to nejstabilnější zdroj, o který se ta města většinou starají. (Otáčí se ke stolku zpravodajů.) Ano, i ti soukromníci se o to starají, přesně tak, a tam spadá i ta biomasa. Dobře, děkuji panu předkladateli.

Pak se tady bavíme nějakým způsobem o tom, jakým způsobem nastavit energetické úspory. Ono v těch 90. letech se začalo zateplováním domů, zateplováním paneláků a víme, že ty první zateplovací systému už jsou dneska zralé na výměnu, ale pochopitelně doba nějakým způsobem pokročila, a pokud vím, tak i stavební zákon novým stavebníkům nařizuje podstatně přísnější normy, myslím, že nejde už dneska postavit barák mimo energetickou třídu B, předtím šel do (třídy) C, ale v době, kdy začínalo zateplení, tak to byly třídy XY, to ani neznáme, jak to funguje.

No, to už asi ve formě zákazníků na úrovni občanů je asi vnímáno dobře a dneska neexistuje dům, který by se bez toho postavil a společenství vlastníků v různých bytových domech pochopitelně do toho zainvestovalo, protože skutečně zjistilo, že v rámci času ta návratnost a díky dotačním titulům je měrně krátká a že to je schopno řešit. Pak tady budeme mít nějakou sortu občanů, kteří bydlí ve starých domech a budeme říkat, že jsou to například důchodci nebo lidé, kteří si nemohou úplně tak jednoduchým způsobem udělat nějaký upgrade, zateplení a tak dále, a na to by asi ten zákon taky měl dbát a nějakým způsobem dávat a bude to velmi obtížné, protože vždycky, když se udělá nějaké skupinování a škatulkování, tak to vede k podvodům, to tak je, vždycky to tak bylo a fungovalo...

Takže pochopitelně dotace na fotovoltaiku jsou výborná záležitost, nicméně pro pana předkladatele prostřednictvím řídícího schůze jsem si udělal takový krátký výpočet. V globálu, když se dostaneme k té instalaci 100 tisíc baráků, tak je to vlastně 1 terawatt. Abyste věděli, Temelín vyrobí za rok 15 terawattů a náklad na 1 terawatt bude 40 miliard, z čehož 20 miliard bude stát, 20 miliard bude občan. Takže když to rozdělíme, tak budeme mít 5 miliard, což je přijatelná cena. Předpokládám, že to je přijatelná cena, nicméně upozorňuji na to, že i kdybychom postavili všechny fotovoltaiky, tak ten celkový výkon dneska jaderných elektráren, který je něco mírně nad 30 terawatt, pokrývá 35 %, 35 % spotřeby elektrické energie.

A když se k tomu nějakým způsobem podíváte, uděláte-li tuto instalaci, tak jste vyřešili 1,2 % té obnovitelné energie z fotovoltaiky. Bavíme se jenom o domech, nemůžeme se bavit, říkám, o těch municipalitách. A já myslím, že každý starosta, pokud mu to zákon umožní a dotace bude přiměřená, bude velmi vážným způsobem uvažovat o tom, že ten majetek ve vlastnictví města bude chtít tímto způsobem zásobovat.

Teď přejdeme k plynu. Plyn je daleko větší průšvih. On je možná v tuto chvíli menší průšvih pro občany, neříkám, že není žádný, ale je menší pro občany (než) pro průmysl. Tam jsme se dostali k tomu, že proti nákupu, který byl dělán v loňském roce v polovině roku ještě předtím, než došlo k nějakému kolísání na trhu energií, tak vzrostl v současné chvíli až na osminásobek podle těch obchodů, což už je velký, velký problém, a to už jak do cash flow firmy, tak do těch dodávek, které fungují.

Ale co nám tedy ohrožuje plyn? On nám v každém případě ohrožuje těžký průmysl, protože to, co (si berete?), ocelářství a podobné záležitosti, jsou skutečně závislé na dodávkách plynu, protože ty pece na plynu pracují, tam je teplota, která se dá docílit víceméně možná jenom v tomto, plus kdysi dávno koksovatelné uhlí, ale myslím, že koksovatelné pece - nevím, to bych se musel zeptat poslanců z Moravskoslezského kraje - jestli ještě jsou v provozu nebo nejsou, nejsem si teď úplně jistý, jestli už jsou to jenom ty plynové.

Ten problém, který plyn ukázal, tak pochopitelně velmi, velmi akcelerovala válka na Ukrajině. To je nezpochybnitelná záležitost, je to velmi nebezpečné, nicméně měli jsme nějaký seminář, na tom semináři jsme se bavili, kdybychom se odstřihli od plynu, který přitéká z ruských nalezišť, tak v současné chvíli, jestli se nepletu, nám bylo řečeno, že jsme schopni nahradit 15 % kapacity, 15 % kapacity a v horizontu nějakých let při budování dalších kapacit, myslím, že na tu náhradu jsme potřebovali, na vybudování produktovodů, asi 5 let. Asi 5 let a poměrně velké náklady, nicméně neřešili jsme tak úplně cenu plynu, protože pochopitelně plyn, který se dováží z frakovacích jednotek, je cenově úplně někde jinde, nicméně při výpadcích a nákupech plynu je to teď momentálně srovnatelné, takže kdybychom teď dokázali se přehodit na tankery, které by nám to sem dovezly, tak teď momentálně by to nebolelo, ale je otázka, jak dlouho je udržitelná takováto cena plynu pro průmysl a tak dále, protože ten dopad bude.

Už jsem dostal informace, že na to reaguje automobilový průmysl, a to je naše zlaté vejce, protože do státního rozpočtu přináší asi nejvíce peněz, tak bychom si mohli říct, že to je velký, velký problém.

Pak se tady dostáváme k biomase, kterou tady dneska podporujeme. To je správná cesta, je to asi velice dobré, byť je to velmi okrajové, a zjišťovali jsme, jakým způsobem, jakým způsobem máme u nás zásoby štěpky. Já si tady vzpomínám, když byla kůrovcová kalamita, tak všichni plácali rukama a říkali, že to bude bezvadné a že budeme pracovat jenom na tu štěpku a že to bude fajn.

Já mám barák v takové střediskové obci, která využívá jenom štěpku, a určitě to je velmi výhodné, ale já mám takový pocit, že to je prostě přizpůsobeno na celkový odběr pro obce, které jsou schopny tu biomasu vypěstovat či získat, a vychází mi to velmi dobře na obce do 3 tisíc obyvatel, s připojením na (více?) už se obtížně shání. A dělali jsme nějakou studii na vytápění 1 kotle v Českých Budějovicích, což je stotisícové město, a byli jsme schopni zabezpečit štěpku na 4 roky a na delší (kontakt? kontrakt?) už jsme nedosáhli, protože štěpka má nějaká kritéria, nějaké záležitosti.

Pak tu máme bioplynky, to jsou také podporované zdroje. Teď si úplně přesně nevzpomínám, jestli jich je 488 v České republice, ale nějak kolem tohoto čísla se to pohybovalo. Určitě to je dobrý zdroj využívání i kejdy z chovu hospodářském zvířat, no, ale my jich zase tolik nemáme, to si zase řekněme, že bychom byli velkým producentem prasat či skotu, tak to u nás není. A teď je otázka, jestli se oplatí v současné krizi využívat nějaké pěstování plodit a pak to spálit, ano, protože vzpomínám si na dobu, kdy byl nadbytek pšenice, že se někde ve světě pálila i pšenice. Je to dneska hříšná myšlenka, to skutečně se dělo, není to nic, co tu jakoby nefungovalo.

A pak se musíme položit před určité slovo a musíme si ho tady říct, a to se jmenuje uhlí. Vím, že v uplynulých letech to bylo malinko sprosté slovo. A děkuji kolegům z hospodářského výboru, kteří mají trošičku řekněme takový ten střízlivý pohled na to, co se dá a nedá dosáhnout. A uhlí je energetický zdroj. Je to ten energetický zdroj nejenom na teplo, ale i na výrobu elektrické energie. Pochopitelně k tomu se dostáváme do obrovského problému emisních povolenek, kde kdysi dávno vznikla celkem zajímavá myšlenka, která nutila ty, co využívali fosilní zdroje k určitým upgradům a čištění a tak dále, tak se nám malinko zvrtla, protože kdyby ta myšlenka byla postavená tak, že by emisní povolenky jednoznačně obchodovali emitenti a výhodu by získávali ti, kteří investují do svých technologií, do technologií čištění a tak dále, tak by to bylo super, protože by to byl hnací motor a všechny zdroje, které by fungovaly, by nějakým způsobem měly zájem investovat do svého upgradu a jejich vlastníci by nevybírali všechny dividendy a dávali to budoucnosti, jakým způsobem by to mohlo fungovat.

Ale bohužel tak to nebylo a vlastně se z toho stal obchodní derivát, a to je cesta do pekel vždy. Takže se to nakupuje. Prostřednictvím pana předsedajícího jsme se tady bavili s Ivanem Adamcem, že už to nemají americké a kanadské fondy, ale že to koupila Čína od nich. Upozorňuji, že emisní povolenky skutečně skoupila Čína ve velkém, protože to byla pro ně znamenitá investiční příležitost. A predikce a náplně, kdy v roce 2030, a tomu jsme asi rozuměli, měla emisní povolenka stát 32 euro, tak ty se nenaplnily, protože s tím se počítalo, takové byly predikce, takové byly cash flow tepláren, plynáren, elektráren. A jakmile z tohohle vypadnete, tak víte sami, kdo dělal v podnikání, že změnovky do 5 % se dají ustát celkem jednoduše, jakmile se to pohybuje už kolem 10 %, tak už to zasahuje hospodaření firmy. A pokud to uděláte v rámci stovek procent, tak se občas dostáváme i do situace, zda je ten podnik lepší zavřít, nebo popřípadě být závislý na určitých dotacích. A to tady máme dneska, protože kdybychom teplárny nechali bez dotací, tak by nebyly schopny vyrábět, nebo by musely zásobovat teplo občanům za neuvěřitelné peníze. A myslím, že jsme byli svědky, co se prostě stalo, a teď se znova vracím k tomu, že růst energií byl v polovině minulého roku. Neměl nic společného s válkou na Ukrajině. Neměl. Reagovali jsme na to. A já znova oceňuji své kolegy z hospodářského výboru, my jsme o tom diskutovali. Diskutovali jsme ještě, než přišly problémy. Ptali jsme se na to, co se stane, jakým způsobem to bude fungovat.

A teď se dostáváme k tomu, že budeme padat do energetické chudoby. A já jsem energetickou chudoby někdy před třemi čtyřmi lety na hospodářském výboru otvíral a nebylo to úplně akceptováno jako téma, které by bylo uchopitelné. Jenom podotýkám, že jsem měl několik schůzek s evropským ombudsmanem pro energetiku. A tento problém již byl detekován v Evropě daleko dříve. A pro vás bude možná strašně zajímavé, že největší problémy s energetickou chudobou má poměrně bohatá Velká Británie. Ve Velké Británii dokonce umírá až 40 000 lidí na podchlazení v důsledku nedostatku elektrické energie v zimě. Tak to prostě je.

A já vím, že pan ministr Síkela pracuje na nějakém speciálním tarifu. Tak tady zkusím nadnést řešení, která by mohla vyjít. Dávám to k diskusi. Kolegové určitě budou na to nějakým způsobem reagovat, popřípadě si to pak můžeme vzít na hospodářský výbor a projednat to. Speciální tarif ministr Síkela zmínil počátkem února. A teď si říkáme, co jako bránilo speciálnímu tarifu, aby fungoval. Tenkrát to označili dodavatelé energií jako cestu pravděpodobnostně nerealizovatelnou a je to v rámci databází uživatelů. Jednou tu bylo i řečeno, že by se využily některé databáze Ministerstva práce a sociálních věcí, ale propojení se soukromým sektorem je velmi obtížné. A dodavatel energií prostě nemá informace o příjmech toho kterého odběratele a ani je mít nemůže. Takže pouze v některých případech může zjistit, že někdo pobírá příspěvky na bydlení, a to když si dotyčný vyžádá pro účely zlevněného tarifu nějakou žádost o potvrzení. A to je taky otázka, zda to bude relevantní, bude to pravdivé a tak dále. A je to velmi složité. Ono to potom ten systém prodražuje, protože vždycky, když se tady bavíme o tom, jestli je něco plošné a méně plošné, a dohadujeme se o tom, tak tam je vždycky otázka, co stojí administrace. Když je to plošné, je to jednoduché. Když je to cílené, je to složité. A teď si musíme na misku vah vždycky položit, co je levnější. Správný hospodář takhle funguje.

A další věc, která je, kdybychom udělali ten tarif, tak dodavatel sám nemůže poskytovat sociální slevu z toho, co nakupuje a prodává. To znamená, že stát by se musel rozhodnout dotovat rozdíl ceny. A teď se ptáme, jakým způsobem spočítat rozdíl v ceně, když vidíme tu volatilitu ceny a vidíme ty pohyby a vidíme ty nákupy. A teď se zrovna bavíme o tom, kde má dodavatel nakoupeno. To jsme neošetřili zákonem, takže mu dneska nemůžeme říkat, že musí mít nakoupeno na dva roky dopředu. On může říkat, nějakým způsobem to mám vyvážené, 50 % mám nějakým způsobem zabezpečeno na další roky a ostatní budu nakupovat na spotových trzích. A potom bych nechtěl vidět, jak se bude prokazovat, za kolik nakoupil, kde na koupil, v které době, protože ta energie nejde změřit, že byla v tu chvíli nakoupena a v tu chvíli dodána a že to je cena přesně za tu hodnotu a že to takhle nějakým způsobem budeme flákat.

A teď si nějakým způsobem řekneme, jak to řeší někde jinde. Ve Francii je dnes energetickou chudobou ohroženo zhruba 5 milionů domácností. V letech 2005 až 2018 jejich situaci řešil stát prostřednictvím tarifu základní potřeby. Ten spočíval ve slevě na prvních 100 kilowatthodin, a to až o 60 % základní ceny, které dostávaly domácnosti v závislosti na počtu členů. Systém spravovali sami dodavatelé, kteří na to měli vyčleněné speciální sociální zaměstnance. Ještě vysvětlím, ty zaměstnance zaplatil dodavatel, ale původně je vyškolovalo něco jako jejich Ministerstvo práce a sociálních věcí a byli to lidé, kteří chodili sociálně po těch skupinách a věděli, kde se pohybovat a jakým způsobem to dělat. Dodavatelé dostávali data od sociálního úřadu, nicméně museli upravit IT systémy včetně zabezpečení osobních údajů. Systém byl částečně financován z určité platby za elektřinu, tak jako u nás je financováno OZE. A na tento tarif mělo nárok ve Francii cca 2,7 milionu domácností, ale využilo to asi 80 %. Přestože měli nárok, někteří lidé nepožádali o dorovnání.

A celkově se zjistilo, že systém v nákladech na spravování IT systémů a sociálních pracovníků se ukázal jako drahý a nepružný, a proto Francie od 1. ledna 2018 nahradila tento systém takzvaným energetickým šekem. Tento je zasílán měsíčně a lze jej použít na úhradu účtu za energie, ale také na zlepšení energetické náročnosti domácnosti. I tento systém má nějaký problém, protože 20 % těchto poukázek se stalo předmětem spekulací. Známe naše stravenkové poukázky, které se taky na některých sídlištích prodávaly za polovinu hodnoty. Tak oni skutečně našli v tom systému nějakou díru a prodávali to takovýmto způsobem. Postupně ale díky šekům skupina, která si to nárokovala, vzrostla z 2,7 milionu až na 5,8 a výše podpory narostla a pohybuje se v současné době mezi 48 až 277 eury. Potom se ještě dostaneme k tomu, jak vlastně problémy s energiemi řeší jednotlivé země Evropské unie. A bude zajímavé, jakým způsobem k tomu ještě přistoupily.

Teď se dostaneme k tomu Spojenému království. Spojené království, průměr, kde odhadovali v prvních fázích 10 000 lidí, kteří umřeli díky nedostatku energie, a zvedlo se to až na 40 000, ale bylo to spojeno s covidem, abychom si zase rozuměli, že to nebylo dáno tak, že najednou z roku na rok vystoupili z Evropské unie, ale prostě lidé, kteří měli tu nemoc, tak byli v podstatě citlivější na teploty.

A Velká Británie má takovou zvláštnost, tam si třeba můžete nakoupit žetony, a můžete si, pokud budete chudí, jenom spustit elektrickou energii na svícení od-do nebo popřípadě na vyprání prádla. Ale to bych úplně nedával jako vzor pro českou společnost, která je poměrně komfortní. Ale až budete ve Velké Británii, je to hodně zajímavé, když jsem tam byl, tak jsem byl překvapen, že v těch místnostech bylo 15 stupňů a byla to jejich komfortní teplota. Pro mě to komfortní nebylo, ale třeba bych si zvykl.

Ve Velké Británii většina spotřeby v domácnosti jde na nezbytné účely. To jde na topení, přípravu teplé vody a vaření. A oni mají ještě jednu takovou zvláštnost - jejich byty, domy a tak dále jsou stavěny tak zvaným anglickým stylem, on nejde zateplit. To je hrázděné zdění a tak dále a všichni vědí, že tam dochází k těm tepelným mostům, které vlastně ani žádný polystyrén nevyřeší. A oni se o to snad asi nikdy ani nesnažili v této formě. A pokud vím, i charakteristika těch měst tomu neodpovídá, protože u nás vždycky přijíždíme, to město je hodně barevné, tam to až tak nefunguje.

Kdy v té Anglii funguje nějaký sociální systém, tak v podstatě až když dojde k ohrožení základních potřeb a v extrémních situacích skutečně i života. A proto propracovali systém státní pomoci, v němž jsou zapojeny charitativní organizace a poskytují tuto pomoc cíleně, ne plošně. Takže můžeme si vybírat, je to prostě různé zem od země. Například Cold water timent je organizace, že klesne-li teplota pro určitý počet dnů určité stupně, dostane přesně vymezená skupina příjemců různých podpor z tohoto programu 25 liber týdně, a to v období od 1. listopadu do konce března, což oni berou jako topnou sezónu. Pro seniory je dále určený Winter for timent (?) a jednorázově mohou dostat až 300 liber. Dodavatelé energií jsou zapojeni do státního programu Warm Home Discount, a to všichni, kteří spravují nad 250 tisíc zákazníků. V tomto programu tito zákazníci mohou dostat slevu až 140 liber. Podpory jde bez problému kumulovat, jsou cíleně a dobře promyšlené. Jakékoliv řešení musí ovšem začínat u toho, abychom dokázali správně definovat definici energetické chudoby. Je to velmi důležité. Definovat jenom podle procenta příjmů vydávaných na energii nestačí. Podle studií chudé domácnosti vydávají poměrově větší část rozpočtu na energie a je to cca 10 % a více, ale to číslo všem neukazuje, protože nezhodnocuje spotřebitelské chování. Protože někdo nechá otevřené okno, zapnutý radiátor na plné pecky a ztrácí tu energetickou účinnost a nevadí mu to.

Existuje studie, kterou dělalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, zpracovaná společností Seven v roce 2016, která se věnuje hlavně úsporám energií a jenom letmo se dotýká jiných opatření. Podle ní ovšem je ta česká definice navrhnuta takto: Domácnost je považována za energeticky chudou, pokud domácnosti po odečtení nákladů na bydlení zbyde méně než 1,5násobku životního minima, a zároveň vynakládá více než 10 % svého disponibilního příjmu na energetické služby: vytápění, osvětlení, vaření.

Těch definic je poměrně velká řada, koukneme se na ty definice z Evropské unie, kde se říká, že domácnost je v energetické chudobě, pokud by pro udržení uspokojivého topného režimu musela vynakládat více než 10 % příjmu, to říká Velká Británie. Domácnost v energetické chudobě, pokud by pro udržení uspokojivého topného režimu musela vynakládat více než 10 % příjmů na veškerou spotřebu paliv v domácnosti. A potom je tady ještě navržený uspokojivý režim vytápění, který se pohybuje 21 stupňů, to je ten měřený režim, v obytných místnostech, a 18 stupňů v místnostech pro spaní. A myslím, že to je doporučovaná teplota i u nás. Takovým nějakým způsobem to asi funguje.

Jednou z možností je cesta, kterou je definování hranice energetické chudoby jako energie spotřebované v domácnosti pod známou hranicí výdajové nebo příjmové chudoby. Hranice chudoby založená na výdajích je ve většině zemí dobře definovaná, takže na základě energetického průzkumu v domácnostech jste schopni odhadnout průměrnou spotřebu energií pod touto úrovní. Toto je poměrně atraktivní, protože není nutné skutečně měřit, kolik energie lidé spotřebovávají, ale tato metoda má také nevýhodu, že energetickou chudobu definujete na základě obecnějších kritérií, nikoliv na základě energetického koše zboží a služeb. To znamená, že taková hranice chudoby by nevycházela z energetické politiky v zemi, ale spíše by odrážela obecnou hospodářskou a sociální politiku. Sledování energetické chudoby touto metodou by asi nebylo nic jiného než sledování obecných trendů chudoby. Tato metoda tak určitě není užitečná pro ty, kteří by chtěli změnit poměry v energetickém sektoru. Protože to by jenom kopírovali v globálu ten nákupní koš.

Empirické studie včetně těch našich naznačují, že procenta se mohou pohybovat na tu spotřebu od pěti až téměř do 20 % peněžních příjmů nebo výdajů. A pak tedy když přesáhneme těch 10 % příjmů, je to ta hranice, kde by to mohlo mít dopad na ten všeobecný blahobyt v domácnosti. Protože když si vezmete, že je to jenom čistá energie, k tomu potom máte náklady na bydlení, nějaký spotřební koš, potraviny, základní potřeby a pak je otázka, jestli ještě vám zbyde něco na ten volný čas. Ale to asi není teď předmětem toho, co bychom si tady měli říci.

Nová dobrá zpráva, která asi vychází a mohla by usnadnit tuto situaci, je instalace nových moderních dálkových měřicích zařízení, která se v současné době montují. Nemám odhad, kolik kusů bylo namontováno, prakticky se s tím ani ty energetické společnosti nechlubily, ale dělá to ČEZ, E.ON a Pražská energetická, pokud mám informace. Zatím se asi jedná o nějaké jednotky tisíc. Ten systém je poměrně zajímavý, protože on vám zpátky dává nějakou vazbou na to, kdy máte poměrně velkou spotřebu energie. A je to asi to stejné, jako když používáte tu fotovoltaiku a naučíte se používat a prát v době, kdy svítí sluníčko, tak vlastně vy sami si svou zkušeností zajišťujete nižší spotřebu.

A teď další, jak ještě je možné zjistit, co je to ta energetická chudoba, tak je to založeno na úrovni poptávky po energii ve vztahu k příjmu domácnosti. Tento Sweet Spot (?)pro odborníky na chudobu je úroveň příjmů, při které se spotřeba energie nebo úroveň výdajů na energie výrazně neliší s příjmem. Opakem toho je, že od určité výše příjmů stále ti lidé začnou spotřebovávat více a více elektrické energie. Uvedu příklad, toto se stalo ve Spojených státech, protože my tady ještě pořád povídáme a prostřednictvím pana předsedajícího pan kolega Radim Fiala tady upozorňoval na to, že spotřebování nejvíce elektrické energie je v té zimě, kdy minimálně svítí sluníčko. Ale když se podíváme na Spojené státy a především ty státy, které jsou více slunné, tak je to přesně naopak. Tam se vlastně většina začíná spotřebovávat v době léta a je to naprosto jednoduché - protože lidé si zvykli na určitý komfort a používají klimatizaci. A ta klimatizace se kupodivu využívá více než vytápění. Je to zajímavá záležitost, ale jistě všichni znáte u svých babiček, kde jste topili v kamnech, tak že babička večer naložila ta poslední polínka a do rána tam nikdo nepřikládal. Vy jste šel spát, mělo to tam 24 stupňů, ráno jste se probudil, bylo tam stupňů 15, ale nic se nedělo, protože to byla ta kumulace kamen, která fungovala tak, že tohle je trošku problém.

Takže tady se můžeme bavit o tom, zda a jakým způsobem to udělat a zda se nevyhnout tomu složitému sociálnímu systému, protože kdo by měl přidělovat nějaké peníze, dotace? V současné době si nedokážu představit nikoho jiného než Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ano, jednoznačně. V tom případě by ale dneska už měl vzniknout nějaký kulatý stůl, kde by v globálu to Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo průmyslu a obchodu a ti dodavatelé měli začít jednat, zda je to možné, zda je to relevantní, jak to bude drahé a co to přinese. Takže uvidíme. Je to prostě trošku problém.

Teď co se nám stalo ještě v té době, která tady byla, a na co se musíme také podívat, tak je vlastně nějaký zákon omezující ty obchodníky. A my jsme se kdysi dávno bavili, protože existuje nějaká advokátní kancelář a má nějaká pravidla. Má nějaká pravidla, která nesmí překročit. A protože jsou členové té Advokátní komory, když je překročí, můžou být vyloučeny, může být pozastavena praxe, tak to funguje.

A my jsme kdysi hovořili o tom, že by bylo dobré tento systém vytvořit i pro ty obchodníky s energiemi. Řekněme nějaká pravidla, já tomu nechci úplně říkat věci, které fungují, protože jsme kdysi připravili zákon, který nám obchodníky s bankovními produkty donutil utvářet si vzdělávání a být kvalifikovaným dodavatelem této služby. Také jsme dospěli k tomu, že jsme zrušili neomezený počet společností poskytujících úvěry. A teď je tady otázka, zda a v jaké formě a v jakém rozsahu k tomu přistoupit i u obchodníků s energiemi. Nebudu teď říkat, jestli je to plyn, elektrika, teplo, tak to asi není.

Jenom pro vaši informaci, ještě na začátku dubna bylo 14 000 tisíc domácností evidováno u dodavatele poslední instance. Jsem k tomu číslu velmi opatrný, protože pak jsem i sledoval, že někdy se jedná třeba o druhé domy, rekreační chalupy, chaty a tak dále, kde si ti lidé ani neuvědomili, že vlastně mohli být z jiného okresu a měli jiného dodavatele a nevěděli, že se mají přihlásit a jak to funguje. Přestože ti dodavatelé do poslední chvíle čekali a oslovovali, tak vím o tom, že už prostě zahajovali to odpojování a tato nestandardní situace by se s krachem dalších obchodníků mohla opakovat.

Já tady jenom upozorním na to, že se tato situace stala i u, řekněme, energetického obra, kterým byla Pražská plynárenská. To jste jistě všichni četli, protože já tedy čerpám z veřejných zdrojů a vím o tom, že hlavní město Praha muselo dát dvoumiliardovou dotaci plus další bankovní záruky na nákup plynu. A já předpokládám, že se stalo to, co se stalo u té společnosti dodávající energii elektrickou, že si někdo zahrál se spotovými obchody - jednoznačně. Protože to naplnění, ty nákupy těch věcí, protože jim ty zásobníky nepatří, oni z toho zásobníku čerpají část plynu a nějak to zafungovalo ve stylu, že si někdo pohrál se spekulací. Jinak to nemohlo být. Patrik Nacher, prostřednictvím pana předsedajícího, na mě kývá, protože on je zastupitel v Praze, a myslím, že se na té věci velmi aktivně zúčastnil. Je to velmi nestandardní. Pak zde padá jedna otázka a na tu odpověď ani nechci. Je standardní dávat tu podporu v rámci toho, že ta firma si vytvořila vlastní problémy? Jestli to nebude bráno, a mohlo by se to stát, že to jiná firma podá k ÚOHSu jako nedovolenou podporu. Jenom upozorňuji na to, co by se jakoby mohlo stát.

A my tady tedy v globálu máme nějaký systém, kdy můžeme v rámci zákonného rámce odpojovat a týkají se toho paragrafy energetického zákona č. 458/2000.

A tam se v § 30 píše, že obchodník s elektřinou má právo v § d) ukončit nebo přerušit dodávku elektřiny zákazníkům při neoprávněném odběru elektřiny.

A na to navazuje § 25: Provozovatel distribuční soustavy je dále povinen na základě žádosti obchodníka s elektřinou nebo výrobce elektřiny přerušit distribuci elektřiny v případě neoprávněného odběru elektřiny.

Dále v § 51: Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy.

Neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je:

a) odběr bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl,

b) odběr při opakovaném neplnění smluvních platebních povinností nebo platebních povinností vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění.

K tomu analogicky vyplývá, že obchodník s plynem má také práva ukončit nebo přerušit dodávku plynu zákazníkovi při neoprávněném odběru plynu a provozovatel distribuční soustavy má právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu v těchto případech: při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu nebo při neoprávněné přepravě plynu. A co vlastně je ten neoprávněný odběr? Neoprávněným odběrem plynu je odběr mimo právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl, odběr při opakovaném neplnění smluvních platebních povinností nebo platebních povinností vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění.

Energetický zákon tedy neobsahuje vůbec žádnou možnost, jak se lze v té smlouvě pro odběratele v katastrofickém případě vyhnout odpojení od této energie. Ale takové odpojení by mohlo mít, protože my jsme to v těch cenách neznali, fatální následky, pokud jsou období, ve kterých je energie vlastně životní nutností. To je zima, krutá zima a tak dále, a tak dále.

Tak se podíváme na to, jak to řeší jinde.

Ve Spojeném království, pokud jste dosáhli důchodového věku, vás váš dodavatel podle zákona, a to mají v energetickém zákoně, nemůže odpojit mezi 1. říjnem a 31. březnem, a to v případech, pokud žijete sám, pokud žijete pouze s jinými lidmi, kteří dosáhli také důchodového věku, nebo s dětmi mladšími 18 let.

My jsme ten problém neznali, proto jsem před třemi lety na tu energetickou chudobu upozorňoval a na ta úmrtí v té souvislosti. To, co nebylo ještě loňský rok, se ale může nakrásně stát. My jsme teď to období přestáli. Už máme teď květen. Teď už nám asi nikdo do toho nového období neumrzne. Ale při té situaci, která je na trhu, může opravdu docházet k té situaci, že ti dodavatelé elektrické energie by mohli odpojovat. A proto se tomu budeme muset věnovat na hospodářském výboru a nastínit nějaká opatření, aby se to nestalo. Budeme to muset udělat. Možná to bude i nějaké opatření, které dáme někam jinam, než se vlastně otevře velký energetický zákon, protože při mých zkušenostech, a zpravodajoval jsem velký energetický zákon, jeho projednávání, návrh a tak dále, trvalo více než rok a půl. Při asi 1 400 pozměňovacích návrzích jsme to zredukovali na nějakých 280, a přesto se nám podařilo udělat chyby a nepostihnout úplně všechno. Takže to budeme dělat znova a lépe.

Pak tu máme, že další důvod, který je pro to, aby nebylo možno odpojit toho zákazníka, jsou dlouhodobé zdravotní problémy. Pochopitelně ty dlouhodobé zdravotní problémy jsou na potvrzení lékaře. Není to o tom, že vás bolí noha a nějak to funguje. A pak jsou to dokonce závažné finanční problémy. Když spolupracujete se sociální službou a ta opravdu potvrdí, že máte sociální problémy nezaviněné vlastní osobou, ne, že jdete do herny, prohrajete tam 100 000 liber, a pak řeknete, že máte sociální problémy, takhle to nefunguje. A dále, pokud máte doma děti mladší šesti let. Takže my to v zákoně nemáme a je to jeden z možných návrhů.

Ve Francii existuje pojem zimní přestávka. Od padesáti let nájemník nesmí být vyhozen na ulici například z důvodu po sobě jdoucích nesplacených účtů, ale také mu nesmí dodavatel odpojit energii. Zimní přestávka je období, ve kterém je pozastaveno řízení o vystěhování nájemce, který neplatí nájemné a neplatí energie. Abychom si rozuměli, není od toho osvobozen donekonečna, ale je na to osvobozen od 1. listopadu do 31. března. To znamená, že po tomto termínu ho pochopitelně vystěhovat mohou.

Já jsem se ptal, nedostal jsem na to odpověď, jak se řeší narůstání toho dluhu za těch šest měsíců, když víme, že ten zákazník neplatil předtím. Nebylo mi odpovězeno. Bylo to přijato mlčením a slovíčkem, které tady nebudu citovat.

Jednu věc, kterou vylučují, jsou lidé, kteří vlastní dvě nemovitosti. Abychom si rozuměli, jednu, kde má nahlášené bydlení, a druhou má třeba rekreační, nebo je to manžel a manželka, tak to platí pouze pro tu jednu nemovitost, což je taky logické, protože toto je zneužívání systému, které se nám tady velmi často děje.

V Německu, jak to mají v Německu? V Německu již dříve platná legislativa určovala, že k odpojení smí dojít, dluží-li odběratel jednu šestinu ročních záloh nebo za konečné vyúčtování, ale minimálně ve výši 100 euro. Není povoleno odpojit, pokud spotřebitelé odmítli platbu do dvou týdnů od dodržení vyúčtování z důvodu zjevné chyby, takže se vylučujeme ve chvíli, kdy neneseme tu odpovědnost. Určitě se každému stalo, že jste někam odeslali platbu, a pak vám přišla upomínka a stalo se, že platba nebyla zaúčtovaná, či omylem došlo k platbě na jiný účet.

Před odpojením musí dodavatel splnit v tom Německu určité zákonné požadavky. Může odpojit, pokud zákazníka na odpojení upozornil čtyři týdny předem, výkon odpojení oznámí písemně nejméně osm pracovních dnů předem, zákazníci nezaplatili tu částku minimálně 100 eur a opatření v podobě odpojení je přiměřené. Pro dluh 100 eur neodpojí nikdo nikoho, kdo třeba v průběhu roku zaplatí 6 tisíc eur za energie. Přiměřenost je braná procentuálně. Je to správné, i takhle bychom se na to my v České republice mohli podívat. Dodavatel také musí informovat své zákazníky, jak mohou tomuto odpojení zabránit, tzn. doplatek, úvěry, podobné záležitosti, prostě jim to řešení nabízí, nenechává to jenom na nic. To se tedy bohužel úplně v České republice neděje, protože tady to bývá ratata bum, jsem major Šmaus a druhý den netopíte. Němečtí zákonodárci v globálu velmi působí i na ty občany a oni mají tedy velmi vysokou platební morálku, to je zase rozdíl, Němec nemá rád dluhy, takže platí, jedná se skutečně o promile z celkového počtu odběratelů. A stejně si myslím, že je to také možné nějakým způsobem zapracovat do toho systému.

Pak tu máme nějaké nápady na to, jakým způsobem to funguje, protože oni zahrnují mnoho, mnoho věcí, kdy je povinen dodavatel nějakým způsobem informovat a nabízet těm lidem věci související s platbou energií. Jsou to tzv. místní nabídky pomoci, protože u nich každá obec má tzv. sociální fond a ten sociální fond může přidělovat i v těchto případech. Já myslím, že u nás také existují nějaké sociální fondy, ale není to úplně specifikované, že to je pro ty elektrické energie. A speciální fondy platí v případě, že dojde k nějaké nezaviněné věci. Dám příklad. Manžel pracuje v práci a zrovna si zlomil nohu a má šest týdnů nohu v sádře nebo může mít operaci zad, může být půl roku a jeho příjem taky padá velmi dobře a už se to dotkne té rodiny, mají třeba malé dítě, manželka je na mateřské. A v této době oni jim vypomáhají nevratnou půjčkou, která funguje, nebo minimálně zohledňují tento čas ne jako neplatič, nefunguje jako neplatič.

Pak tady máme předplatební systémy. To je to, o čem jsem mluvil v globálu, ale týká se to opravdu těch lidí, kteří někam chodí přespávat, žijí někde na ulici a mají nějaké ubytování a oni skutečně v té Anglii mohou hodit minci a ta mince jim poskytne v nějakém omezeném časovém rozsahu svícení, částečně i topení, takže v globálu oni mohou spotřebovat jen to, co si předplatí, což jim nevytváří ten dluh. Ten systém je poměrně složitý, oni to tam dělali od začátku, jestli jste se dívali někdo na historické filmy, tam jste kolikrát viděli, jak to hážou do takového automatu a ono jim to poskytuje. Oni to v té Velké Británii takovouhle formou zaváděli.

Dále k tomu, aby nedocházelo, tak ty jednotlivé firmy a ten stát poskytují ještě další služby, jako jsou zdarma energetické audity budov a poskytování energetických služeb, tzn. že fungují i v nějakém režimu doporučení dodavatele a přechodu od toho dražšího k tomu levnějšímu. Já úplně nevím, jestli by tohle měl dělat stát, protože tady existuje velké množství srovnavačů, nicméně i ta osobní zkušenost. Pouze my jako legislativci bychom to měli ošetřit tak, aby nemohlo dojít k nějakému enormnímu tlaku na zákazníka, aby ten zákazník nepodepisoval smlouvu v nějaké nouzi a aby mu byla ta smlouva srozumitelná. A obrátím se prostřednictvím pana předsedajícího - paní předsedající už - na Patrika Nachera, to můžeme v globálu úplně stejnou záležitost dávat, jako byla u těch půjček, úvěrů, insolvence, u toho, kdy se ten zákazník musí jednoznačně informovat o těch podmínkách a musí mu to být naprosto jasné, protože ty ataky bývají většinou na osoby řekněme starších kategorií, které tomu úplně nerozumí, nebo na lidi, kteří řekněme úplně s tou matematikou nesouhlasí, a do dneška jsme se ještě nedostali k té finanční gramotnosti tak, jak by si to někteří na těch školách představovali.

Máme tady tedy nějaké věci, které bychom mohli udělat, máme tady tedy ten příklad toho Německa, máme tady příklad té Francie, máme tady příklad toho Spojeného království a my bychom se měli rozhodnout, jakou cestou se vydáme. Po zkušenostech, které mám dlouhodobé, tak nehledejme vlastní, to bývá vždycky cesta do pekel, protože jak začneme vymýšlet nějakou třetí, tak to nebývá úplně jasné. No nicméně bavíme se o tom, co může nastat, pokud ty energie zůstanou velmi drahé, a taky se musíme bavit o tom, jakým způsobem si s tím můžeme poradit v této době. Já jsem si stáhl materiál, který v globálu mapuje podpory v celé Evropské unii, je upgradovaný ke dni 26. dubna a pochopitelně do toho spadá i Česká republika, takže si můžeme jednoznačně porovnat, jakou formou se kdo vydal a jaká cesta je rychlá, jaká cesta nevytvoří dluhy domácnostem a jaká cesta jim umožní reagovat na nastalou situaci. Protože kde nestačí člověk, musí pomoct stát, a pokud je ta pomoc cílená, tak nemůže být jenom cílená, musí být i rychlá, protože čekání např. u paliva na to, že od 1. července ušetřím 1,50, kterou tam jakoby neuvidím, možná na dovolenou zajímavé, ale pro běžného spotřebitele určitě ne.

Takže já budu tedy citovat, že současné zvýšení velkoobchodních cen energie v Evropě přimělo vlády, aby zavedly opatření na ochranu spotřebitelů před přímým dopadem rostoucích cen. Jsou sledovány národní soubory na úrovni národní i nadnárodní a znamená to, že jednotlivé politiky si určují jednotlivé státy Evropské unie a mohou se lišit. V globálu přehled těch jednotlivých politik vám poskytnu, která je využitelná, nevyužitelná, je to pochopitelně na odbornou debatu, nicméně můžeme se nějakým způsobem motivovat.

Oni sami v té zprávě píšou, že obdobně mimořádná jsou i dlouhodobá opatření v kolísání cen energií. Ono nestačí poskytnout tu energii a zastabilizovat to na měsíc, na dva, ale dávat nějaký výhled. A pro nás zatím ty predikce pro rok 2023 nejsou vůbec veselé. Nicméně potěším vás, aspoň na základě informací, které jsme dostali na hospodářském výboru, ten rok poté už je podstatně lepší na ty dlouhodobé nákupy, které fungují, možná by se mohl vrátit k nějakému normálu.

Tak země jako Itálie a Španělsko požadovaly společnou akci na úrovni Evropské unie s cílem zavést strategické zásoby a společné zadávání zakázek na zemní plyn a jiné země, jako bylo Maďarsko a Česká republika, chtěly přehodnotit systém obchodování s emisemi a Francie hlasitě volala po reformě cenového mechanismu evropského trhu s energiemi. Tento vývoj stojí za nějakým způsobem prozkoumání a je třeba se na něj podívat. Je tady kvalifikováno 25 zemí Evropské unie a Norsko, Spojené království a je to definováno jako šest typů reakcí na prudký nárůst energií. Všechna opatření byla projednána, navržena a uzákoněna a začala již v září roku 2021. Opět nebylo to nijak spojeno s válkou na Ukrajině, byly to ty první šoky, které nastaly. Ony nastaly u nás, nastaly v celé Evropě, to je taková zajímavá paralela, která k tomu je. Bylo to tady řečeno, ono to malinko reaguje na Green Deal a na ten obrovský tlak toho Německa na tu politiku, kterou si nastavilo, no a teď sklízíme tu úrodu. A když si do toho přidáte covid a válku na Ukrajině, tak je ten mix hodně jedovatý.

Tak co udělalo Rakousko? Oznámilo 28. ledna balíček ve výši úlev v hodnotě 1,7 miliardy eur pro téměř všechny domácnosti. Domácnosti dostanou kompenzaci nákladů na energie ve výši 150 euro, což je částka, která bude zdvojnásobena pro ty, kteří to významně potřebují.

Kromě toho se studují schémata vrácení daní pro soukromý sektor a také snížení daní a poplatků. Dne 20. března 2022 oznámil ministr financí a ministryně pro klima a energetiku dotace na energii v hodnotě dvou miliard eur včetně snížení daní a kompenzací zaměstnanců ve snaze zmírnit zátěž rostoucích nákladů na ekonomiku. Nejnovější opatření zahrnují až 90% snížení sazeb za zemní plyn a elektriku do poloviny roku 2023 s náklady výše než 900 milionů eur a vyšší dotace na dojíždění zaměstnanců, a to v celkové výši 400 milionů euro. Vláda také nabídne podporu společnostem s tím, že odloží některé platby daní a poskytne 250 milionů euro na investiční podporu, která má pomoci snížit energetickou závislost na ruském plynu. Týká se to domácností, týká se to tepelných čerpadel. Je to poměrně náročné, ale velmi efektivní.

V Belgii dne 2. října 2021 navrhla vláda prodloužení sociálního tarifu za energie zavedeného během pandemie tak, aby zranitelným lidem bylo umožněno lépe se vyrovnat se zdravotní krizí, a o deset dní později bylo toto opatření zavedeno do celého federálního rozpočtu a má trvat do konce - nebo takhle, trvalo do konce března 2022 a stálo 208 milionů eur. Bylo zaměřeno na více než půl milionu domácností. Od října 2021 dále občané, oni se trošičku inspirovali v té Francii, nejzranitelnější občané mohou využívat šek na energii ve výši 80 euro, který byl odečten z toho účtu, který platili, a rozpočet na tuto energetickou podporu bude činit 72 milionů euro. Dne 12. října byl dále založen fond pro plyn a elektřinu, do kterého bylo vloženo 16 milionů euro na podporu domácností v nouzi pro ty, které nezískávají nárok na sociální tarif, a je to takový ten limit, když mají ty děti malé a do toho nepadají, tak je to možné dát. Některé daně, jako federální příspěvek na plyn a elektriku a certifikáty zelené energie, jsou nahrazeny spotřebními daněmi, které může vláda snadno upravovat, aby kompenzovaly výkyvy cen energie. Jde o to, aby tržby zůstaly na konstantní úrovni, spíše než aby se zvyšovaly spolu s cenami energií. Vláda také zakázala jednostranné změny energetických smluv. To je velmi zajímavé. Vláda těm obchodníkům zakázala tu změnu smluv, kterými by mohli dodavatelé energií samostatně navyšovat zálohovou fakturu spotřebitelům, a to i v dohodách s pevnou cenou.

Dále v únoru oznámili snížení DPH na elektřinu z 21 % na 6 %, a to od března tohoto roku do července. Vláda navíc poskytne každé domácnosti šek na 100 euro a zavede další snížení poplatků pro rodiny s nízkými příjmy. Energetický balíček by tak celkem měl činit 1,1 miliardy euro. Dne 14. března se ale federální vláda rozhodla prodloužit snížení DPH až do konce září a domácnosti vytápěné olejem, což je také jedno z topidel, dostaly platbu ve výši 200 euro. Rozšířený sociální tarif z vyhodnocení (zvýhodňující?) jednu z pěti domácností je tedy prodloužen do 30. září. Tam se odpovídá, že to ohrožení bylo 20 %. U nás se teď hovoří o 20 až o 30 %. Celkové náklady, které zvedly ještě toto opatření, se odhadují na 1,3 miliardy euro.

Belgický premiér dále uvedl, že Belgie se ujme vedení v prostoru prosazování stropu pro evropské ceny plynu. To je také zajímavé, je to zastropování. To, co někde se říkalo, jako že je to sprosté slovo, tak belgický premiér chce pro celou Evropu zastropovat ceny plynu. To je určitě velmi dobré a určitě by se to burze asi nelíbilo. A dále 19. března ještě snížili daň u nafty a benzinu o 17,5 centů na litr.

Pak tu máme Bulharsko, nejchudší zem Evropské unie. Ta 22. října 2021 oznámila, že bude poskytovat nástroj pro domácnosti ve výši 55 eur na megawatthodinu po dobu dvou měsíců. 225 milionů euro, které požadovali, pocházelo z daně z neočekávaného zisku jaderné elektrárny Kozloduj. To znamená, že oni zisk té elektrárny rozpustili do toho sociálního systému. To, co jsme tady upozorňovali, že by bylo také možné. A na konci prosince 2021 oznámil bulharský ministr energetiky Alexander Nikolov nové opatření, které podnikům kompenzuje 75 % zvýšení ceny elektřiny nad prahovou hodnotu 95 euro za megawatthodinu, ale ne výše než 30 % skutečné průměrné měsíční ceny. Takže když v globálu se zastropoval ten strop, tak kompenzace činila 66 euro na megawatthodinu. Ministr uvedl, že tato kompenzace na pokrytí vysoké ceny elektrické energie přesáhne za čtyři měsíce 460 milionů eur, přičemž většinu nákladů pokryje státní rozpočet.

Dne 20. ledna 2022 byl upraven a s maximální kompenzací tento vzorec, a kde tam zůstala opravdu znova ta hodnota na maximálně 75 % z těch 95 euro, ale maximální suma byla nahrazena částkou 128 euro za megawatthodinu. Pro domácnosti odhlasovala 16. prosince vládní koalice zmrazení cen elektřiny a tepla do konce března. Není tady zpráva, co udělali od 1. dubna, takže opírám se o zdroj.

Chorvatsko. Na konci února představil chorvatský premiér Andrej Plenkovič balíček ve výši 636 milionů eur na zmírnění růstu cen energií. Balíček bude obsahovat zvýšení cen energií na 9,6 % u elektřiny a o 20 % u plynu. Balíček se rovněž zaměří na nejzranitelnější odběry energie, jejich počet se odhaduje na cca 90 tisíc, a rozšiřuje se tím počet oprávněných lidí, kteří dostávají poukázky na vyúčtování elektřiny a plynu nad tuto hodnotu. Mezi vládní opatření patří i to, že oni snížili trvale sazbu daně z přidané hodnoty, DPH u plynu a tepla z 25 % na 13. Sazba za plyn navíc dočasně klesne na 5 %, a to v období od začátku dubna letošního roku do konce března roku 2023.

Kypr. Vláda 17. září oznámila 10% slevu na účtu za elektřinu pro všechny domácnosti od listopadu do konce února a dne 4. listopadu kabinet schválil snížení DPH z 19 % na 5 % na účty za elektřinu pro ohrožené skupiny na šest měsíců. Ministr financí řekl, že vláda také rozšíří vyplácení příspěvku na životní náklady.

Česká republika. V listopadu a prosinci 2021 byla elektřina a plyn osvobozeny od daně z přidané hodnoty a vláda také tvrdila, že domácnosti a jiná místa budou osvobozena od poplatku za energie, pokud bude elektřina pocházet z obnovitelných zdrojů. To slíbila, to se nestalo. Dne 29. prosince 2021 schválila nová koaliční vláda zákon - pomoc domácnostem a podnikatelům, který má poskytovat cílenou pomoc domácnostem a podnikatelům výrazně postiženým rostoucími cenami energií, malým a středním podnikům, jejichž dodavatel energie sehnal (selhal?) a které zaznamenaly nárůst účtu za energie o více než 100 %, je na pokrytí nákladů a na jejich provozní náklady nabízena státní garance s nulovou úrokovou sazbou. No, ještě ji nikdo nevyužil, ale nabízena je. Ta je poskytována v rámci garančního programu od roku 2015 do roku 2023 prostřednictvím Národní rozvojové banky a pan ministr někdy začátkem února nastínil návrh na podporu firem, které čelí zdražování energií. Balíček by měl kompenzovat energeticky náročná odvětví platbami z emisních povolenek nebo snížením DPH. Uvažovalo se též o překlenovacích úvěrech od státních ústavů nebo o úvěrech komerčních bank se státní zárukou. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v březnu řekl, že by se mohly zastropovat ceny energií, případně by mohlo dojít k nějakým daňovým úlevám včetně DPH.

Po ruské invazi - a to musíme přiznat, vláda zrušila silniční daň pro auta do 12 tun a v globálu bylo zrušeno přimíchávání biopaliva. Dánsko. Dánská vláda vyčlenila 13,4 milionu eur na doplnění stávajícího programu na pomoc zranitelným domácnostem a navrhuje nezdaněnou kontrolu, která pomůže přibližně 400 tisícům domácnostem zaplatit účty za energii. Do února byla opatření ukončena a vstoupila v platnost takzvaným tepelným šekem, který byl v hodnotě 800 eur pro 320 000 nejvíce postižených domácností.

Estonsko. Nízkopříjmové domácnosti budou od září 2021 do dubna 2022 využívat zvýhodněné ceny elektřiny. Síťové poplatky pro všechny spotřebitele elektřiny byly od října loňského roku sníženy na polovinu. Ministr životního prostředí oznámil, že celkové náklady na opatření dosáhly přibližně 100 milionů euro. Na konci roku 2021 se Estonsko rozhodlo rozšířit dotaci cen energií pro rodiny s nízkými příjmy na domácnosti s příjmem nižším, než je 1 126 euro měsíčně na osobu prvním příjmem. Podle estonského ministra veřejné správy to znamená, že z toho bude mít prospěch zhruba 380 000 domácností v celém Estonsku. Odhady na tuto dotaci jsou přibližně 79 milionů v eurech, (euro?) které mají být pokryty z výnosu emisních povolenek.

Dále dne 25. ledna schválila estonská vláda strop pro ceny elektřiny, a to na 0,12 eura na kilowatthodinu a plynu 65 euro na megawatthodinu pro domácnosti a zrušení poplatků za distribuci elektřiny pro podniky. Všechno má za cíl změnit negativní dopady rostoucích cen energií a výhody budou platné dle uvážení vlastně vlády.

Finsko. Dne 22. února EURACTIV oznámil, že vláda rozhodla o dočasných cílených opatření ke zmírnění problémů způsobených prudce rostoucími cenami energií. Opatření se zaměřují na dopravu, zemědělské podnikatele a domácnosti. Patří mezi ně dočasné zvýšení maximálního výpočtu výdajů na dojíždění ze 7 tisíc eur na 8 400 eur. Mírně se zvýšil také kilometrový poplatek na dojíždění při použití vlastního vozu. Pro profesionální řidiče je plánem vytvořit úpravu, kde by profesionální nafta měla nižší daňovou sazbu a opatření podle ministra financí sníží daňové příjmy, ale nezvýší vládní výdaje, stát ovšem přijde o 450 milionů eur na příjmech. Na ministerské radě dne 17. března 2022 slíbila exekutiva přímé granty zemědělskému sektoru ve výši přibližně 300 milionů eur, přímé podpoře na zmírnění krize zemědělských nákladů a zlepšení zabezpečení dodávek domácí produkce potravin.

Obdobný balíček ve výši 75 milionů eur byl vydán také pro sektor logistiky. Vláda se snaží stanovit model, kde by podpora příjmů mohla být vyplácena domácnostem automaticky v případě prudkého nárůstu tržních cen a zohlednit ceny energií při poskytování sociální pomoci domácnostem s nejnižšími příjmy. Ve třetím nouzovém balíčku od začátku války se vláda také dohodla na snížení povinnosti distribuce pohonných hmot o 7,5procentního bodu pro rok 2020 a 2023 a snížení povinnosti distribuce bude přínosem pro profesionální a soukromé řidiče. Dalších 350 milionů eur bylo vyčleněno (pro) dlouhodobou energetickou bezpečnost včetně investic do výroby vodíku a bateriových úložišť. To je asi zajímavé. V krátkém časovém horizontu Finsko zvýší domácí nabídku lesní štěpky a současně bude financovat těžbu rašeliny. Tak tyhle možnosti my úplně nemáme, ale dobrá.

Francie. Dne 15. září oznámila plány na jednorázovou platbu 100 eur 5,8 milionům domácnostem, které již dostávají energetické poukázky, takže oni vlastně vstoupili do té kombinace, kterou jsem vám tady ukazoval. A premiér rovněž oznámil omezení ceny plynu do dubna roku 2022. Obě opatření byla poté 21. října posílena, čímž se zvýšil počet příjemců poukázky, a to pro každého, kdo vydělává méně než 2 000 eur měsíčně čistého a týkalo se to přibližně 38 milionů lidí. A prodloužení cenového stropu do konce roku 2022. Diskutuje se také o palivovém poukazu a snížení sazby daně z elektřiny. A agentura Reuters uvádí, že ministr hospodářství uvedl, že ta platba 38 milionům bude stát 3,8 milionů eur a bude vyplacena v letošním roce.

Dále v prosince 2021 zahájila francouzská vláda diskuse o změnách vzorce používaného pro výpočet tarifu hlavního dodavatele elektřiny, čímž se ve vzorci omezilo propojení trhu. Nové opatření navazuje na slib premiéra, že omezí regulované tarify na 4 % za rok. To je ta změna. Změna, kterou můžou provést je pouze 4 %. V prosinci 2021 se navíc plánovalo navýšení objemu elektřiny, kterou státní společnost francouzská byla povinna prodat svým konkurentem o 50 %. A nicméně v březnu bylo dohodnuto další navýšení na 20 %, takže vlastně ta konkurence prodává 120 terawatthodin na tom přímém trhu, což je vlastně víc než celková výroba České republiky. Tento nucený prodej na období od 1. dubna 2022 do 31. prosince 2022 je uskutečněn za částku 46,2 eura na megawatthodinu a je součástí takzvaného regulovaného přístupu jaderné elektřině, který zajišťují zvýhodněnou výkupní cenu pro alternativní výrobce.

A všichni víme, že Francie je největší producent asi jaderné energie, nejvíc na ní závislý. Takže od 31. ledna 2022 byly doteď odhadované náklady pro stát 8 miliard euro a státní společnost byla povinna snížit náklady na vyúčtování pod tržní sazbu, a to tak, aby pokryla pouze to zvýšení 4 % a varovala své investory, že bude vyžadovat finanční základ od cenového francouzského stropu energie. To znamená, že jim dala tu předběžné varování na to, že kdo by si kupoval ty akcie, tak by měl mít tu informaci, že dojde k té regulaci a zásahu. Některé odhady předpokládají, že vládní výdaje od podzimu 2021 udrží vysoké ceny energií a bude na to potřeba, na to snížení až 15,5 miliardy eura. Od února roku 2022 do ledna 2023 vláda také snížila daň z elektřiny z 22,5 eura za megawatthodinu na 1 euro pro domácnosti a na 50 centů pro podniky. To je tedy jako opravdu hodně. Nová opatření jsou oznámena také vzhledem k ukrajinské krizi a tento balíček bude Francii stát odhadem 25 až 26 miliard euro.

Německo. Dne 23. září 2021 agentura Reuters uvedla, že mluvčí ministerstva hospodářství nevidí potřebu vládních intervencí proti cenám plynu. Tento postoj ovšem za několik týdnů přehodnotili a oznámili snížení příplatku z odvodu za ceny energie z 6,5 na 3,72 centů z velkoobchodní ceny za kilowatthodinu elektřiny a toto opatření Německo stojí 3,3 miliardy eura. A vstoupilo v platnost 1. ledna 2022 a bude financováno z federálního rozpočtu a z výnosu z emisních povolenek. Ano, všichni financují z výnosu emisních povolenek, je to taková zvláštnost.

V lednu 2022 nová koaliční vláda oznámila cílená opatření, která pomohou zranitelným domácnostem pokrýt jejich účty za vytápění v plné výši, zatímco ministryně životního prostředí řekla agentuře Reuters, že utlačí, utlačí dodavatele, aby neprofitovali z těchto smluv po vypršení platnosti (nebo?) platební neschopnosti, takže nám tady ten volný trh trošku potlačili. Stát také nabídl domácnostem s nízkými příjmy balíček jednorázových grantů ve výši 130 milionových eur, které budou vypláceny v průběhu léta, kdy domácnosti obdrží vyúčtování od dodavatelů energií. To znamená, že dostanou částečnou kompenzaci.

Počátkem února roku 2022 začalo více politiků v koaliční vládě i mimo ni volat po dalším snížení příplatků za centrálního dodavatele energií do roku 2023, což by domácnostem měsíčně průměrně ulevilo o 300 euro.

Ceny elektřiny, podotýkám dopředu, jsou pro německé domácnosti nejvyšší v EU, a jestli si vzpomínáte, Němci byli kdysi dávno za obnovitelné zdroje platit, myslím, částku 100 euro na hlavu plošně po celém Německu, ale oni to udělali dobrovolně. Oni tenkrát opravdu nějakým způsobem byli vyzváni v nějakém referendu, a takovýmto způsobem zafungovalo.

Agentura Reuters dále uvádí, že přibližně 4,2 milionů německých domácností vzrostly účty v roce 2022 za elektřinu v průměru o 63,7 %, a 3,6 milionům lidí, kteří platí účty za CN (? nesrozumitelné), o 62 %, než bylo v roce 2021, což už je opravdu rekordní i na Německo. 24. března se německá vládní koalice dohodla na dodatečných opatřeních v hodnotě 15 miliard eur včetně dočasného snížení cen pohonných hmot na tři měsíce prostřednictvím snížení marží, a to o 30 centu u benzínu a 14 centů u nafty, a další opatření zahrnují jednorázovou platbu ve výši 300 eur, šek ve výši 100 eur na zvýšení výživného na děti a měsíční snížení na 9 eur na měsíc za veřejnou dopravu. Komunikovali jsme tady, že vlastně ta veřejná doprava dneska jezdí za 220 korun celý měsíc.

Tato nová opatření doplní již dohodnuté dotace pro nízkopříjmové domácnosti, zvýšení příspěvku na dojíždění a příspěvku pro hlavního dodavatele. Kancléř Scholz dále uvedl, že celkové náklady na tyto politiky zvyšují celkové náklady na ochranu spotřebitelů před růstem energií přibližně o 30 miliard eur.

Řecko. Dne 14. září 2021 byly oznámeny plány nabídnout do konce roku dotace na účty za elektřinu většině řeckých domácností a malých podniků, a poté byly v polovině října rozšířeny. Hodnota dotace byla v počátku 9 euro za prvních 300 spotřebovaných kilowatthodin a později byla zvýšena až na částku 18 euro za kilowatthodinu pro spotřebitele nízkého napětí a 24 euro pro příjemce sociálního tarifu pro domácnost.

Od ledna 2022 byla tato dotace pro domácnost zvýšena na 42 euro pro prvních 300 kilowatthodin a 65 euro na megawatthodinu pro podniky bez ohledu na velikost, sektor a úroveň odebíraného napětí. Pro domácnosti zahrnuté do tarifu sociálního bydlení bude dále činit dotace 180 euro, což znamená 90% navýšení této dotace, a vládní společnost Public Power Corportion také rozšířila svou stávající slevovou politiku tak, aby plně pokryla růst cen pro průměrnou domácnost se spotřebou do 600 kilowatthodin měsíčně.

Zároveň byly rozšířeny stropy příspěvků na vytápění a kritéria pro začlenění a vláda odhaduje, že počet příjemců přesáhne 1 milion ve srovnání se 700 tisíci v roce 2021. Od ledna 2022 bude také zemní plyn dotován jak pro domácnosti, tak i pro firmy, a to ve výši 20 eur za megawatthodinu a 30 eur za megawatthodinu. Pro obě skupiny byly rovněž zavedeny dotace DPH. Část finančních prostředků na ochranu spotřebitele do prosince 2021 byla financována prostřednictvím zvláštního podpůrného fondu pro energetickou transformaci, přičemž nejméně 150 milionů eur bylo odvedeno ze zvýšených příjmů ze systému práv na obchodování s uhlíkovými emisemi pro Řecko v roce 2021. Náklady na tato opatření se pohybují kolem 500 milionů euro a náklady na balíček, který platí od ledna 2022, se odhadují na dalších 400 milionů euro. Ministr životního prostředí a energetiky oznámil, že 100 milionů euro z fondu obnovy na výstavbu bude použito na výstavbu fotovoltaiky a na dodávku energií pro ohrožené domácnosti.

V březnu vládní dotace pro průmyslový sektor ve výši 65 eur na megawatthodinu nepokryla prudký nárůst velkoobchodních cen, a bylo to tedy způsobeno začátkem války na Ukrajině, kde cena na řecké burze se vyšplhala až na 360 euro za megawatthodinu, a v tu chvíli Řecko utratilo přibližně 2,5 miliardy eur na dotaci na elektřinu a plyn, a ještě další 1,1 miliardu eur, kterou poskytovalo na slevu pro paliva na domácnosti s nízkými příjmy. A v dubnu dále vláda zavedla jednorázovou podporu ve výši 200 eur pro všechny nízkopříjmové důchodce.

V Maďarsku to bylo celkem jednoduché, protože ceny pro domácnosti jsou podnákladové a regulované a vláda prohlásila, že nasadí cenové stropy jak na plyn, tak na naftu. Tam vše.

Irsko. Ceny elektřiny pro irské domácnosti byly v první polovině roku 2021 čtvrté nejvyšší v EU, a po odstranění daní vzrostly opět o jednotky. Po předložení irského rozpočtu na rok 2022 ministr financí zavedl 30% slevu na dani ze zaručených výdajů na teplo a elektřinu, a toto opatření si vyžádalo náklady 2,2 milionů euro a všechny byly pokryty vlastně z emisních povolenek. Většina peněz jde na bezplatné upgrady pro nízkopříjmové domácnosti ohrožené energetickou chudobou, to je země, kde jsou definováni, takže tam je to více méně cílené. A dále byl zaveden nový režim nízkonákladových úvěrů na modernizaci nemovitostí.

Dále 14. prosince vláda schválila program ve výši 210 milionů eur, který všem tuzemským zákazníkům elektřiny připíše 100 eur v roce 2022 a přibližně 2,1 milionů majitelů účtů bude mít prospěch a obdrží tuto jednorázovou výjimečnou platbu. V březnu 2022 byla platba úvěru za elektřinu zdvojnásobena na 200 eur, a dále bude pokračovat i v dalších měsících. Financování programu jinak stálo 215 milionů euro a zvýšilo se s pokračováním tohoto programu na 400 milionů euro.

Itálie. Itálie dne 27. září schválila krátkodobé opatření v hodnotě nižší než 3 miliardy eur, které mají vyrovnávat očekávaný růst maloobchodních cen elektřiny do konce roku 2021. Financování bylo rozděleno na 2 miliardy eur na odstranění všeobecných systémových poplatků v odvětví energetiky, a 480 milionů eur na snížení všeobecných poplatků za plyn. Dále systémové poplatky za účty za elektřinu byly kompenzovány částkou 700 milionů eur, a to vše z výnosů aukcí CO2 a další 1,3 miliardy eur byla poskytnuta z Národního fondu energetických a ekologických služeb.

DPH za použití zemního plynu kleslo na 5 % pro civilní i průmyslové použití a DPH na účtech bylo staženo z 22 % na 10. Tento sociální bonus, na ten bylo vyčleněno 450 milionů eura. Energetický úřad dále bude jednat tak, aby minimalizoval nárůst nákladů na tyto dodávky. Pro přibližně 6 milionů malých podniků s nízkonapěťovými ukazateli do 16,5 kilowatty příkonu a přibližně 29 milionů domácích zákazníků jsou platby, týkající se obecných systémových poplatků za poslední čtvrtletí a první čtvrtletí tohoto roku stanoveny na nulu. Nová opatření budou pravděpodobně pokračovat, přičemž celkové náklady vlády na udržení cen energií se budou pohybovat v částce kolem 5 miliard euro.

Dne 9. prosince 2021 italská vláda souhlasila s tím, že doplní výdaje ve výši 2,8 miliardy euro již plánované na rok 2022 o další miliardu. Dne 18. prosince 2021 vláda nastínila, jak utratí prostředky pro rok 2022, a z toho 1,8 miliardy bude použito na odstranění systémových poplatků pro uživatele elektřiny, a to na domácnosti a malé podniky se spotřebou energie do 16,5 kilowatty, dalších 480 milionů euro bylo vyčleněno na zrušení poplatků za plyn pro všechny uživatele, a poté stejně jako v září došlo ke snížení DPH na 5 % pro civilní a průmyslové využití s předpokládanou ztrátou příjmů ve výši 608 milionů euro.

A konečně 912 milionů euro je použito na zvýšení sociálního bonusu. Je to sleva na účty pro ekonomicky znevýhodněné rodiny a osoby s vážným zdravotním stavem. Ten cíl je pořád jednoduchý, kompenzovat nové navýšení, které nevíme, kdy skončí. Dále italská vláda zavedla, že je možno dohodnout si prodloužení splátek za spotřebu energie za rok 2022 se svými dodavateli.

Dále italský průmysl oznámil zvýšení firemních daní pro energetické společnosti, které těžily z prudce rostoucích cen energií. To je zajímavé, že se skutečně podívali i na ty přímé dodavatele. Stalo se tak několik dní poté, kdy Matteo Salvini vyzval ministra průmyslu k dalšímu deficitu o 30 miliard euro. Celkově se očekává, že státní podpora pro domácnosti v Itálii dosáhne výše 8,5 miliardy euro.

Dále dne 21. ledna 2022 rada ministrů oznámila nová opatření a to až do výše 1,7 miliardy eura proti vysokým účtům energií. Toto bylo nad ten plánovaný rámec 3,8 miliardy za první čtvrtletí roku 2022. Celkově vyšplhalo na částku 5,5 miliardy euro za první čtvrtletí roku 2022.

Další některé finanční prostředky budou financovány prostřednictví daně z neočekávaného zisku od února do konce roku 2022 a to u všech producentů energií - solární, větrné, vodní, geotermální a další. To znamená, že v globálu si stát sáhl pro část zisku. Dne 21. dubna dále Senát schválil dodatečné výdaje ve výši osm miliard euro, z nichž 5,5 miliardy má působit proti rostoucím cenám energií a zbytek na pomoc nejvíce postiženým produktivním sektorům ekonomiky. Takže oni nespoléhali jenom na pomoc domácnostem, ale i na tu ekonomiku, která vlastně drží chod toho systému.

Dále systémové poplatky na účtech za elektřinu budou celé léto udržovány na nule a daň bude stanovena na pět procent z účtů za plyn i elektřinu. Dále bude rozšířen sociální bonus na elektřinu a plyn pro všechny nízkopříjmové domácnosti. Dále byl aktivován fond ve výši 800 milionů pro podporu automobilového sektoru.

Rovněž byla přijata opatření na podporu instalace obnovitelných zdrojů. To znamená dotace na fotovoltaiku a větrné zdroje s tím, že tento stupeň počítá s tím, že klimatizace - a budou to dělat i s kontrolou - nebude smět klimatizovat místnosti pod 25 stupňů Celsia. Takže obráceně vlastně v globálu si tam nebudete moci udělat tu zimu.

Lotyšsko. V Lotyšsku bude přibližně 150 tisíc nejzranitelnějších domácností, včetně domácností s postiženým členem a početnými rodinami, dostávat 15 až 20 euro měsíčně a to minimálně do konce roku 2022 na zaplacení účtů za elektřinu a plyn.

Ministerstvo hospodářství dále vypracovalo a podpořilo návrh na snížení povinné složky veřejných zakázek v zemi a to ze 7,55 euro za MGW z původní částky 17 euro na MGW v roce 2021. Dále vláda zavedla 50% snížení tarifu za distribuci elektřiny na dobu účinnou. Dotace je přidělována provozovateli distribuční soustavy jako kompenzace za snížení distribuční sazby, která ovlivňuje koncové uživatele.

Obyvatelé starší 60 let a zdravotně postižení občané dostávají od listopadu 2021 měsíční dotaci navíc ve výši 20 euro měsíčně. Domácnosti s dětmi dále dostávají 50 euro na dítě. Dříve navrhovaný nástroj podpory časové omezení snížení daně z přidané hodnoty v Lotyšsku nebyl schválen. Celkové náklady vláda odhaduje na 450 milionů euro.

Dne 14. října litevská vláda oznámila, že odloží poslední fázi liberalizace energetického trhu kvůli možným poruchám způsobených prudkým nárůstem cen energií. Navíc zvýšení cen tepla a plynu rozloží na spotřebitele, tedy vzestupnou křivku, až na dobu pěti let. Diskutuje se také o rozšíření pomoci na vytápění pro nejchudších 110 tisíc domácností.

Litevský Parlament také schválil novou legislativu, která umožňuje více lidem žádat o dotace na vytápění. Týká se přibližně 110 tisíc lidí. Vláda také plánovala stanovit strop pro ceny elektřiny pro spotřebitele s rozložením nárůstu na dalších pět let.

Lucembursko. Lucemburský ministr energetiky říká, že nadále pozorně sleduje vývoj cen energií a informuje o tom radu vlády. Dne 1. ledna 2022 vláda zvýšila svůj příspěvek na životní náklady o 200 euro tak, aby byly chráněny zranitelné domácnosti před rostoucími cenami energií.

Dne 31. března dále zavedla vláda opatření, která mají společnost chránit před vyššími cenami energií platnými až do konce roku 2023. Jaká opatření udělali? Poskytli usnadnění bankovních úvěrů pro způsobilé společnosti. To jsou ty společnosti, které potřebují likviditu kvůli válce na Ukrajině. Státní záruka smí pokrýt až 90 % úvěrů. Na program byla přidělena celková částka 500 milionů euro.

Dále režim podporuje kompenzaci části dodatečných nákladů na vyšší ceny elektřiny a zemního plynu. Tento režim poskytuje podporu společnostem, které jsou kvalifikovány jako energeticky náročné, včetně automobilového průmyslu, jejichž nákupy energetických produktů představují minimálně tři procenta hodnoty jejich produkce obratu, přičemž pokrývají 30 až 70 % těchto dodatečných nákladů přesahujích zdvojnásobení cen plynu a elektřiny. Poskytnutí podpory s intenzitou vyšší, než 30 %, je však vázáno na podmínku, že podnik je ve ztrátě a že způsobilé náklady činí alespoň 50 % ztráty.

Vláda rovněž navrhla analyzovat možnost otevření oblasti působnosti pro odvětví silniční přepravy zboží a stavebnictví a pro odvětví silniční dopravy a potravinářský průmysl. Ten potravinářský průmysl je velmi zajímavý. Poté bylo speciálně navrženo opatření pro zemědělský sektor, které má kompenzovat část dodatečných nákladů spojených s růstem cen energií, hnojiv a vstupů až do výše 35 tisíc euro na jeden zemědělský podnik.

Další je režim podpory na vyrovnání dodatečných nákladů na systém obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů na období 2021 až 23. Toto opatření pokrývá, že část nákladů na tyto emise bude stát hradit těm jednotlivým firmám. Na oplátku za tuto podporu musí každá přijímací společnost přijmout investiční zakázky na podporu energetické transformace. To si myslím, že platí trošku i pro Českou republiku, kde vlastně do roku 2023 by měla proběhnout celková transformace a odklon od uhlí k jiným zdrojům. Takže možná pro nás celkem zajímavý vzor.

Dále za účelem zvýšení kupní síly občanů a zranitelných skupin byly zavedeny další režimy podpory a daňové úlevy. To je snížení o 7,5 centů na euro na litr paliva, nafty i benzínu a na jeden litr topného oleje. Nakonec byla zavedena nebo revidována opatření v oblasti bydlení tak, aby pomohla s rostoucími náklady pro domácnosti. Jedná se o dočasné zmrazení nájmů a vyšší dotace na nájemné pro velké rodiny a systém finanční podpory.

Dále vláda snížila energetickou daň pro domácnosti a podniky a toto ji bude stát 2,7 miliardy euro na kompenzace pro domácnosti a 0,5 miliardy euro na kompenzace firmám. Kabinet také dává k dispozici 150 milionů euro na podporu zranitelných domácností s vysokými účty za energii - to je ta energetická chudoba - nebo se špatně izolovanými domy prostřednictvím zlepšení izolace. Systém bude řízen na úrovni obce. To je poměrně rozumné.

Dne 21. března vláda souhlasila se zvýšením jednorázového příspěvku na energie pro lidi s příjmy kolem úrovně sociální pomoci na 800 euro. Dříve to bylo 200 euro. Vláda zároveň snížila sazbu daně z přidané hodnoty na energie z 21 na 9 % a od 1. dubna 2022 do konce roku snížila spotřební daň na benzín a naftu o 21 %.

Tento dodatečný balíček bude stát stát celkem 2,8 miliardy eur. Vláda bude balíček financovat částečně z dodatečných příjmů za plyn a použije zbývající prostředky z rezervy na úpravu BREXITU.

Norsko. Koalice oznámila ve středu dne 10. ledna 2022, že dotace na spotřebu elektřiny v domácnostech zvýší odhadem o 893 miliony eur. Vláda tak zaplatí 80 % části účtů s elektřinou nad cenu 0,70 koruny na kilowatthodinu, což je narůst o 55 % v plánu navrženém pro předchozí měsíc. Předchozí opatření tak Norsko stálo 501 milionů eur, takže celkové náklady s tímto započítáním byly 1,39 miliardy eur. Dne 1. dubna 2022 předložila vláda rozpočtové opatření k řešení mimořádně vysokých cen elektřiny, a tato opatření zahrnují prodloužení režimu podpory elektřiny pro domácnosti, a to v hodnotě 770 milionů eur, zemědělství a skleníky v hodnotě 52 milionů eur, dobrovolnický sektor 24 milionů eur a udržitelné bydlení 16 milionů eur, a to až do března roku 2023. Parlament také schválil zvýšenou podporu bydlení, mimořádný grant pro studenty, zvýšenou podporu pro vdovy a zvýšené rámcové granty obcím na pokrytí zvýšení plateb sociální pomoci. Kromě toho se v zimních měsících také výrazně snižují poplatky za elektřinu. Nová opatření zvyšují celkové náklady na ochranu spotřebitelů před vysokými cenami, a vyjde to na 2,3 miliardy eur.

Teď tu máme naše sousedy z Polska. Dne 22. října 2021 předložil ministr pro životní prostředí návrh zákona, jehož cílem je chránit 20 % nejzranitelnějších domácností před prudkým nárůstem cen energií. Opatření bude realizováno převedením části výnosů z emisních povolenek na účty za energie a zvýšením jejich hodnoty až o šest měsíců. Podobné opatření bylo navrženo okamžitě i pro sektor zemědělství. Na konci listopadu 2021 vláda oznámila balíček daňových úlev a příspěvků pro zranitelné osoby v hodnotě více než 2 miliardy eur. V lednu 2022 polský premiér popsal svůj druhý protiinflační štít, a to bylo to snížení DPH na potraviny, plyn a hnojiva na 0 %, naftu a benzín na 8 % a příspěvky na vytápění na 5 %, a to vše v délce šesti měsíců. Rovněž byla zavedena opatření finanční pomoci na (Nesrozumitelné.) subjektů veřejné správy. Byl posílen příspěvek na pomoc domácnostem, které se potýkají s účty za energie, a to bylo poskytováno maximálně ve výši 106 eur na osobu. Dále se ten příspěvek bude vyvíjet podle typu vytápění a počtu osob žijících v domácnosti. První splátky z této podpory byla vyplacena na konci března 2022, ta druhá bude odeslána v prosinci 2022 a měla by pokrýt náklady sedmi milionů domácností. Vláda dále pracuje na novém balíčku, který nezvala Putinův štít, který by se měl vztahovat na ty sféry ekonomického života, které utrpěly v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Od 1. února 2022 Polsko dále snížilo sazbu daně z pohonných hmot, a to z 23 na 8 %, a od DPH osvobodili plyn a hnojiva.

Portugalsko koncem září oznámilo snížení tarifu za přístup k sítím pro průmyslníky nejméně o 30 % a ministr rovněž povolil odstranění zvláštního poplatku za výroby v rámci zvláštního režimu obnovitelných zdrojů v hodnotě 250 milionů eur, jakož i odstranění dodatečných nákladů na smlouvy o nákupu energie na uhlí. Tímto je schopno generovat roční úspory ve výši 100 milionů eur. Mezi další opatření patří zrušení mechanismu přerušení, kterým továrny snižují nebo pozastavují svou spotřebu energie, když celková elektrifikační soustava neuspokojuje poptávku výměnou za finanční kompenzaci a plnou alokaci (Nesrozumitelné.) z prodejů licencí emisních povolenek, a to až v odhadované výši 270 milionů eur.

A konečně je také v tomto balíčku nárazník pro odeslání výnosů plynoucích z mimořádného příspěvku energetického sektoru odhadovaný na 110 milionů eur. Takže daníme. Tak. Celková částka se tímto zvyšuje na 680 milionů eur, což zaručuje snížení přístupových tarifů, to jsou ty základní, o 13 %. Dne 15. října dále portugalský národní regulační úřad oznámil svůj návrh sazeb za elektřinu pro rok 2022, ve kterém začleňuje veškerá opatření oznámená vládou, z nichž stojí za zmínku, že síťové tarify se sníží o více než 50 % pro domácnosti a o více než 94 % pro průmyslníky. Oznámila také, že regulovaný tarif pro spotřebitele v domácnosti se ve srovnání s průměrným tarifem z roku 2001(?) sníží o 3,4 %.

Začátkem března se dále vláda rozhodla prodloužit refundační mechanismus na výnosy DPH spolu s výnosy daně z derivátů benzínu v důsledku zvýšení cen pohonných hmot a pozastavila zvýšení uhlíkové daně. V roce 2022 navíc vláda zvýšila hodnotu autovoucheru, to je, když platíte si benzín, tak máte část toho benzínu zdarma. Zvedla tuto částku až na 20 eur na jednoho příjemce. Je zajímavé, že to neřešila snížením ceny benzínu, ale tím, že ten příjemce dostal nějaký voucher. Tak to je otázka, jak by se s tím asi dalo obchodovat.

Dále dne 25. března 2022 Portugalsko získalo od institucí Evropské unie povolení uplatňovat jednotlivá opatření ke snížení cen elektřiny, přičemž spolu se Španělskem zohledňuje jejich status energetického ostrova. To je to propojení ne s Evropou, ale pouze Portugalsko a Španělsko. Taková zvláštnost, ale ne tak úplná, protože stejné propojení energetického trhu má Německo s Rakouskem. Dne 28. března 2022 energetický regulátor země oznámil, že opatření týkající se ještě i covidu, která brání poskytovatelům přerušit dodávky elektřiny a plynu, budou do konce března zrušena. A ekonomicky zranitelní spotřebitelé mají nárok prostřednictvím sociálního tarifu na dodávky elektřiny i zemního plynu, a tato částka je ve výši 33,8 % a platí pro každého, kdo bez ohledu na to, zda se pohybuje v legalizovaném nebo liberalizovaném trhu. Oni ho nemají ještě plně liberalizovaný. Dále jsou zranitelné osoby osvobozeny od dvou ze tří dodatečných poplatků.

Zavedla se nová dotace na nákup propan-butanových lahví ve výši 10 eur za měsíc za láhev. Tato dotace potrvá do konce června. Dá se odhadovat, že na venkově lidé používají vlastně ty lahve více než nějaké rozvody toho plynu. Tak. Dále se souhlasem Evropské komise se dohodlo Portugalsko se Španělskem na maximální ceně, stropu plynu, a to na 50 eurech na megawatthodinu, to znamená, že de facto se ještě odděluje cena elektřiny od plynu. Mělo by to vést ke snížení účtů na polovinu pro 40 % španělských a portugalských spotřebitelů s regulovanými sazbami.

V Rumunsku dne 7. září 2021 schválil rumunský parlament zákon, který má chránit zranitelné spotřebitele pře zvýšením cen energií od 1. listopadu roku 2021, přičemž dotace se použijí na pomoc pro vytápění domácností, spotřebu energie, energeticky účinné vybavení domů a nákup produktů a služeb zlepšujících energetickou náročnost budov nebo připojení k energetické síti.

Dne 4. října oznámil ministr energetiky Virgil Popescu kompenzaci za účty na elektřinu a plyn a očekává se, že se dotknout přibližně 6 milionů rodin a až 85 % rumunské populace. Kromě domácností budou odškodněny veřejné a soukromé nemocnice, školy, školky, nevládní organizace i veřejní poskytovatelé sociálních služeb. Dne 31. října dále rumunský parlament odhlasoval návrh zákona, kterým se provádí výše uvedená opatření a uvaluje se neočekávaná daň na výrobce z příjmů přesahujících 91 euro za megawatthodinu, to znamená, že si opět sáhli pro peníze soukromých subjektů.

Dne 11. ledna 2022 vyhlásila vláda nový režim ochrany pro spotřebitele, a to v domácnostech s měsíční spotřebou do 300 kilowatthodin je naplánováno snížení DPH na 5 % a dále takzvaný kompenzace (kompenzační?) zelený certifikát jako (kogenerační?) bonus a v globálu bude účtováno těm zákazníkům pouze 16 centů za kilowatt a průmyslovým zákazníkům za 20 centů za kilowatt. U zemního plynu je to dokonce (poskytnuto?) tak, že spotřebitel zaplatí maximálně 6 centů za kilowatt a průmyslový odběratel 7 centů za kilowatt.

Ve Slovinsku koncem ledna 2022 vláda poskytla jednorázovou dotaci na energie občanům s nízkými příjmy, a to byl energetický poukaz ve výši 150 euro a obdrželo ho 621 tisíc lidí, a velké rodiny, to je nad 5 lidí, obdržely tuto kompenzaci ve výši 200 eur. Stát na toto opatření vyčlenil 106 milionů euro a peníze na platbu bude čerpat z takzvaného klimatického fondu, zase - opět emisní povolenky. Od 1. února 2022 do konce dubna byly domácnosti osvobozeny od placení účtů za elektřinu a byly sníženy spotřební daně na elektřinu a pohonné hmoty.

Premiér Janša vysvětlil, že část nákladů na zmírnění těchto opatření bude hrazena ze zisku firem, které vybírají síťový poplatek za elektřinu. Vláda dále navrhuje dočasnou výjimku z příspěvku na poskytování podpory na výrobu elektřiny vysokoúčinnou kombinovanou výrobou a z obnovitelných zdrojů pro energie pro zákazníky v domácnosti a pro zákazníky používající nízké napětí bez měření výkonu. Vláda tímto vyčlenila přibližně 70 milionů eur na pomoc pro nejvíce postižená hospodářská odvětví, zejména to bylo směřováno do sektoru zemědělství.

Španělsko. Španělsko bude velmi podobné Portugalsku, protože vzhledem k tomu, že jejich spojené trhy fungovaly, co se týká elektrické energie, tak fungovaly stejně, nicméně oni navrhli další opatření, kterým je snížení DPH z 21 % na 10 %, a to pro zákazníky s méně než 10 kilowatty smluveného výkonu, a dočasné pozastavení daně z výroby 7 % do 30. září. Dále 14. září 2021 Španělsko přijalo nový královský výnos, kterým zavádí dočasný odpočet tržních příjmů pro elektrárny neemitující CO2 s cílem snížit účty zákazníků. Dále je to obdobné jako to bylo v Rumunsku, protože opět Španělsko uplatňovalo systém ostrovního systému, takže co Portugalsko, to samé Španělsko.

Pak tu máme Švédsko. Dne 13. ledna 2022 oznámil švédský ministr financí Mikael Damberg přidělení 590 milionů eur na pomoc domácnostem, které jsou nejvíce postiženy prudce rostoucími cenami elektřiny. Ti spotřebují více než 2 tisíce kilowatthodin měsíčně a týká se to 1,8 milionu domácností a tyto dostanou za jednotlivé měsíce kompenzaci ve výši 195 eur měsíčně.

Dále vláda 21. března (představila?) nový balíček opatření k řešení rostoucí ceny paliv a elektřiny v důsledku invaze na Ukrajinu a daň z nafty a z benzínu se dočasně sníží od června do října na nejnižší úroveň povolenou předpisy Evropské unie a celkově to bude Švédsko stát 360 milionů euro. Dále byla schválena kompenzační platba ve výši 96 až 144 eur pro soukromé osoby, které vlastní automobil. Takže oni to zase řeší jinou formou než snížením ceny benzínu a nafty, ale řeší to nějakou dotací na automobil. Od července do prosince 2022 se také zvyšuje příspěvek na bydlení pro rodiny s dětmi a dodatečný příspěvek na dítě bude činit 25 % předběžného příspěvku na bydlení a bude činit maximálně 128 eur měsíčně. Celkové náklady se odhadují na 48 milionů euro.

A teď skočíme mimo Evropskou unii do Spojeného království. Aby bylo zajištěno správné fungování systému, dodavatel poslední instance, kterým národní regulátor přiděluje zákazníky zkrachovalých firem novým (poskytovatelům?), zvažuje vláda nabídnout státní půjčky energetickým společnostem, které přebírají zákazníky od firem, které zkrachují, kvůli vysokým velkoobchodním cenám zemního plynu. Nebudou však žádné odměny za selhání nebo špatné hospodaření a menším firmám nebude poskytnuta finanční pomoc. Energetický regulátor zvýšil od října strop nejpoužívanějších tarifů po předchozím zvýšení v dubnu na 12 a 13 % kvůli vysokým velkoobchodním nákladům.

Vláda také zachraňuje klíčové producenty CO2 tak, aby se vyhnula narušení dodavatelského řetězce potravin. To asi souvisí, ta výroba potravin, poměrně, vezmeme si pekárny a podobně, bude asi emisně náročná, to znamená, že oni dostávají z fondu peníze ve výši 500 milionů liber. Není tady tedy stanoveno na to, komu se to přímo poskytuje, ale příspěvek se poskytuje ve výši 100 až 300 liber.

Tím jsme vyčerpali tyto záležitosti a já se jenom na konci ještě dostanu k jedné maličkosti, už budu krátký, už bude konec. Ještě jednou, nepostřehl jsem... (Otáčí se ke stolku zpravodajů.) Pardon, prostřednictvím pana předsedajícího, nepostřehl (jsem) ty detaily. Ano, děkuji. A teď jenom jedna maličkost, a to je věc, nad kterou se musíme zamyslet. Máme nějaké zdroje energie a chceme se dostat k nějaké energetické bezpečnosti, energetické samostatnosti. Asi jsme si už tady všichni řekli, že cesta jádrem je cesta správná, cesta správná a podporujeme rozšíření výstavby Dukovan a Temelína a já bych vůbec neváhal to rozšíření Temelína nastartovat okamžitě, protože při těch procesech, které poběží, si myslím, že to půjde ruku v ruce a možná by to mohlo přispět i k významnější ceně té technologie, která funguje.

Dále bych nezapomněl oprášit papíry, které v České republice až do roku 2008 počítaly se 4 jadernými elektrárnami. A kdo to nezná, připomenu místo. Jedno místo je mezi Pardubicemi a Hradcem Králové, prostřednictvím pana předsedajícího, skoro tady, pana předsedu. A druhé místo je na severní Moravě a v globálu tato místa byla kdysi dávno projektována v rámci vyhledávání takzvaného pevného podloží, protože když se budete bavit s Danou Drábovou, ona vám vysvětlí, že přestože je to stabilní a masivní celek, tak se tam měří seismické polohy a našly se 4 zóny v České republice, kde i při zemětřesení, které jste zaregistrovali na území České republiky, tam nikdy nebylo nic (výše?) než 0,4 Richterovy stupnice, což není prakticky vůbec nic.

No a co můžeme dělat dále? Jak se tedy dostat k té obnovitelné energii? No, koukal jsem se na vzor Rakousko. Abychom mohli pokračovat při získávání elektrické energie z vody, tak bychom ovšem museli budovat nádrže. Ten projekt existuje, myslím, že i Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství se na něm podílelo, ale většinou to potom trošku narazí na odpor občanů a vždycky asi bude velmi důležité, co získáme, o co přijdeme, do toho (sestavit?), nicméně ta voda je asi velmi důležitý takzvaný vyrovnávací zdroj.

Co tu máme dále? Dále můžeme používat některé větrníky v globálu na omezeném území, protože Česká republika není úplně postavena tak jako Rakousko. Asi by se něco dalo postavit, ten výkon nepočítám. Když se budete bavit s některými, řekněme, organizacemi podporujícími zelenou energii, tak vám asi spočítají některé ty výkony, ale já pořád říkám, že výkon z větrníků a i výkon z fotovoltaiky má význam ve chvíli, kdy povolíme stavět bateriové úložiště a přejdeme na systém takzvaných ostrovních systémů.

Pak tady tedy máme ještě nějakou možnost úspor, ale tyhle úspory se asi týkají výkonu, který tady podáme. A já si vždycky vzpomenu na úspory, když jsme spořili s vodou. Dneska jsme jedni z nejúspěšnějších, protože naše denní spotřeba vody je myslím nejnižší v celé Evropské unii. Ne že bychom byli špindírové, ale asi to umíme velmi dobře, efektivně. Tak nám to potom vyšplhalo tu cenu vody někde až přes sto korun, takže o co méně, o to dráze. Takže tam bych byl taky velmi opatrný.

No a potom asi úplně nějaká záležitost, která bude v rámci jednotného energetického trhu, kde si přepouštíme a regulujeme jednotlivé přetoky a vývody elektrické energie. To taky není velká legrace, protože jsme byli ČEPSem upozorněni, že budeme očekávat poměrně velké a masivní investice do těchto soustav, byť máme soustavu robustní, máme soustavu skvělou. A nebýt nás, tak Rakousko, dokonce i Německo už šlo několikrát do blackoutu. A bude třeba moudře pohovořit o tom, co dále, do jakého roku nebo do jakého období využít fosilní zdroje, kdy nastartovat jednoznačný odklon. A pak se budeme modlit za technologie, kterým velmi fandím, ale vždycky jsem trošku pesimista, dokud mi leží na stole, a to jsou vodíkové technologie a malé jaderné reaktory.

Tím jsem vyčerpal, co jsem vám chtěl říct. Jsem měl takovou potřebu si hezky popovídat. A souhlasím, ten zákon pochopitelně jako ANO podpoříme. Je velmi rozumný. A myslím si, že to bude nová příležitost na hospodářském výboru otevřít další a další témata. Děkuji za pozornost a snad jsem vás nikoho moc neunavil. (Smích z pravé části sálu. Potlesk poslanců ANO.)