Nemá problém napřímo poslat 3,5 milionu na nový Památník kapitána Jaroše, zatímco projekty jako chodník před školou nebo posekání kopřiv u zastávky soupeří mezi sebou o pouhých 5 milionů v participativním rozpočtu. 

Tyto priority Starostů pro Liberecký kraj jsou natolik absurdní, že Liberec otevřený lidem dal návrh na přesun financí, určených na památník, do kapitoly participativního rozpočtu. 

„Když uspěji ve volbách, chci v rozpočtu najít peníze na všechny projekty z participativního rozpočtu. Proč? Protože mě štve, když lidi musí v rámci participativního rozpočtu hlasovat o věcech, které by měly být o normální údržbě. Lidi nemají hlasovat, jestli chtějí posekat kopřivy u zastávky, nebo chodník v nebezpečné křižovatce. Liberec dává na veřejný dlouhodobě zoufale prostor málo peněz,“ komentuje současnou situaci Jaromír Baxa. „Pouhých pět milionů na participativní rozpočet na celé město to nedokáže změnit, těch milionů by bylo potřeba padesát, každý rok,. Chci tohle změnit. Chci zvýšit objem peněz na zeleň a veřejný prostor minimálně na dvojnásobek a dorovnat Vratislavice. Teprve pak se věci v našem městě pohnou k lepšímu, a participativní rozpočet začne dávat smysl. Půjde v něm o věci navíc a ne o úplný základ,“ přibližuje svou vizi pro budoucí roky Baxa.

V kontrastu se základními projekty z participativního rozpočtu je napřímo financovaný památník kapitána Jaroše. Má vzniknout vedle křižovatky rušné ulice Sokolské a Pastýřské, na malém svažitém pozemku vedle knihovny. Místo, kam to skutečně nikoho neláká k posezení a jehož stav ani nikoho netrápí. 

„Přesně návrh vybudování památníku je typ projektu, který by se měl ucházet o přízeň Liberečáků v soutěži s ostatními v participativním rozpočtu. Zajímavé je, že i návrhy jiných zastupitelů než od Starostů, tam zařazeny jsou. Ovšem Starostové využívají naplno své dominance a tak projekt, který by v něm s největší pravděpodobností neuspěl, zafinancovali bez ptaní kohokoliv napřímo,“ nechápe Zuzana Kocumová

Je to snad už už tradicí, chtít vylepšovat místa, kde to není třeba, a skutečné problémy neřešit, nebo slavně vybrat jeden z deseti.

„S tímto přístupem budou příště lidé žádat vedení města i o svícení v jejich ulici a třeba vyvezení odpadu. Jsou prostě věci, které by měly být samozřejmou agendou města (např. péče o zeleň a veřejný prostor) a pak věci, které jsou nadstavbou (třeba památníky policistům, na které město před měsícem přikleplo 3,5 milionů napřímo). Ty by měly soutěžit v participativním rozpočtu. V Liberci je to evidentně naopak,“ posteskla si Zuzana Kocumová.

Po delší diskusi, kde na absurditu výběru projektů upozornili i další zastupitelé, především z ANO, návrh neprošel. A to hlavně na základě tlaku od primátora, že projekt už je vysoutěžen a smlouva podepsána. 

„Kéž by se takovou rychlostí realizovali i jiné, potřebné projekty,“ povzdechnul si Ondřej Petrovský. 

Nicméně právě toto převedení prostředků mělo vytvořit tlak na to, aby se finance na zbytný projekt hledaly jinde, než v městském projektu – například na Ministerstvu vnitra.

Podrobně k hlavním programovým prioritám ZDE.