Nedávno jsem zaznamenal, že před několika dny německá policie zatkla Danielu Klette, bývalou členku ultralevicové teroristické organizace Frakce Rudé armády. Nyní šedovlasá 65letá žena má za sebou bombový útok na německou věznici v roce 1993 a dále je podezřelá z účasti na útoku na americkou ambasádu v Bonnu v roce 1991.

Žila pod jinou identitou v Berlíně, doučovala děti matematiku, zašla si k sousedce naproti na kávu, uklízela okolí od odpadků, chodila tancovat. Ti, co jí znají, říkají, že byla milá a normálně si s nimi povídala. Prostě a jednoduše milá sousedka odvedle. Nikdo by v ní ultralevicovou extremistku nehledal.

Proč to zmiňuji. Anglický katolický myslitel Gilbert Chesterton v jednom ze svých děl napsal, že každá vášeň jest škodlivá. Snad by se  dalo volně parafrázovat, že každý extrém je škodlivý. Německý tisk totiž v souvislosti se zatčením ultralevicové teroristky připomněl, že existuje nejen extrémní pravice, ale i extrémní levice. Ta sice dnes už nepoužívá bomby a jiné násilí, ale je stejně nebezpečná jako její pravicový „konkurent“. Například můžeme vzpomenout na nedávné poškozování historicky cenných uměleckých děl, osobních automobilů, vše v zájmu jakési ideologie „nerůstu“ a snad „ochrany klimatu“.
Ale asi nejvíc se činnost radikálů soustředí na oblast dopravy. Z domácích zkušeností lze zmínit třeba českou pobočku organizace, jejíž název je lépe zapomenout. Organizace nechvalně proslulé kategorickým požadavkem na omezení rychlosti na 30 km/h v Praze a pochody po magistrále, které komplikují nejen průjezd motoristů, ale i záchranných složek. Zvláštní je, že extrémisté z této organizace nedávno oznámili konec těchto blokád. Údajně chtějí dát politikům libovolný čas na vyřešení jejich požadavků. Opravdu tomu tak je?

Na podzim minulého roku přinesly německé noviny články o zadržení členů podobné mnichovské organizace a zajištění nemalých finančních prostředků. Můžeme v této souvislosti jen spekulovat, zda zadržení vedoucích činitelů jakési mnichovské organizace a zabavení jejích peněz na podzim 2023, nemělo vliv na náhlý útlum aktivit podobné organizace působící v České republice.

Ať je spekulace pravdivá či nikoliv, je zřejmé, že nastává reálný postupný soumrak podobných „bojůvek“ ztrpčujících život běžných lidí. Těch, kteří pracují, podnikají, vychovávají děti, starají se o své blízké a platí daně. Zhoršující se ekonomická situace občanů, a tedy i státu, přirozeně znamená vysychání penězovodů pro kratochvíle „fanatiků“. Je na ně více vidět. Nejen z pozice člověka počítajícího každou korunu. A to si, alespoň doufám, začínají uvědomovat i politici.