Děkuji, pane předsedající. Dobrý večer, kolegyně, kolegové. Rozproudila se tu poměrně divoká diskuse. Pro některé z vás, kteří třeba nejste tolik obeznámeni s touto problematikou, logicky každý nemůže znát úplně všechno a není tady přítomný pan ministr vnitra, tak já bych na úvod toho, než si dovolím rozkomentovat několik paragrafů, kdy také potom ve finále je to jeden z těch důvodů, kdy se i já zdržím a nemůžu prostě pro to hlasovat. Ale chtěl bych říct na úvod, že už jsem viděl nějaké tisky v rozhlase nebo to bylo na internetu, že hnutí ANO je teď zásadně proti Ukrajincům a proti lex Ukrajina čtyři. Není to tak. A pokusím se to tady nějakým způsobem vyvrátit, proč naše stanovisko, které jsme dneska diskutovali na našem klubu, a padaly tam různé názory, potom převážilo to, že se dneska zdržíme.

Samozřejmě o tom, že to projednáváme ve stavu legislativní nouze, to je opravdu tragédie i z pohledu, kdy já se osobně domnívám, že jsme tomu měli věnovat klasický čas, prostě projet to třeba i nějakým zrychleným řízením, abychom si mohli k tomu říci svoje.

Tím, že tu pan ministr vnitra není, tak na začátek bych to jaksi trošku zklidnil a trošku bych se vrátil úplně na ten počátek, kdy teda od toho počátku března, kdy ukrajinští běženci začali opouštět svoji zemi před důsledkem válečné agrese Ruské federace, což nikdo nezpochybňuje, je to ten konflikt rusko-ukrajinský. Česká republika se jednoznačně postavila na stranu napadené Ukrajiny, aktivně pomáhala, pomáhá a pomáhat bude uprchlíkům a od počátku napadení Ukrajině posíláme jak finanční, tak materiální i vojenskou pomoc. Tady jednoznačně musíte nám dát za pravdu, že hnutí ANO všechny takové ty rozumné návrhy podpořilo a vždycky jsme se jednoznačně postavili na stranu Ukrajiny proti agresi, kterou tam vyvolala Ruská federace.

Do konce letošního roku právně cca jsme poskytli pomoc celkem skoro 490 tisícům ukrajinských běženců. V počtu k poměru obyvatel Česká republika opravdu je na prvním, ne-li druhém místě, obdobně k velikosti ale je také Polsko. Ale Česká republika opravdu na svoji velikost obyvatel přijala obrovské množství těchto běženců. Běžencům, kterým se podařilo v České republice zajistit ubytování, finanční pomoc i zdravotní pojištění a s tím související zdravotní péči, školní docházku žáků základních škol a potřebné kapacity studia i na středních a případně vysokých školách. Zařadili jsme se tedy mezi státy, které v pomoci Ukrajině v počtu na počet obyvatel patří mezi nejvyšší na světě.

Patří za to určitě poděkování, a mnohokrát to tady bylo zmíněno, zejména občanům, obcím, krajům, municipalitám, to znamená hejtmanstvím, prostě jednotlivým samosprávám, na které to břímě dopadlo jako první v řadě, kdy samozřejmě jsme se dostali do situace, kdy nikdo nepočítal s takovou situací, já se ještě zmíním o tom migračním plánu velkého rozsahu, který byl na Ministerstvu vnitra a počítal pouze s přílivem 20 000 běženců, a to ještě byli běženci typově trošku odlišní od těch statisíců obyvatel Ukrajiny, kteří prchli před válečným konfliktem.

Vládní kompenzace a registrace, kde kvantita ale zvítězila nad kvalitou, jsme projednávali například i na bezpečnostním výboru a podrobovali jsme to kritice.

Tady bych chtěl říci, že my opravdu máme k tomu určité výhrady, ale nabízíme i pomocnou ruku. My jsme vždycky i na bezpečnostním výboru od toho počátku, od toho března, dubna, dávali určité návrhy, dávali jsme určité podněty, na některé bylo reagováno, na některé reagováno nebylo. A paradoxně v těch jednotlivých lexích Ukrajina, které byly přijímány od začátku toho konfliktu a logicky, jak se to prostě zpřesňovalo a podobně a učili jsme se vlastně s takovýmto obrovským přílivem migrantů pracovat, tak paradoxně potom i na některé naše návrhy, byť jak vždycky říkáme - pozdě, ale bylo na to přistoupeno.

V další části svého vystoupení bych chtěl říci, že v reakci na tu migrační vlnu velkého rozsahu, která byla vyvolána vojenskou agresí Ruské federace na území Ukrajiny, byl poprvé Evropskou unií v historii aktivován čl. 5 směrnice Rady 2001/55/ES, na jehož základě byla v březnu 2022 vyhlášena na území Evropské unie dočasná ochrana pro osoby prchající z území Ukrajiny.

My jsme se k té směrnici tady také několikrát v rámci projednávání předchozích lexů dostali. Já potom ještě než přejdu k lex Ukrajina IV, k určitým paragrafovým zněním, ke kterým mám určité výhrady, bych z této směrnice ještě citoval. V reakci na tento krok bylo v České republice přijato několik zákonů, které se souhrnně označují jako lex Ukrajina. Takto jsme si to nazvali a máme lex Ukrajina I, II, III a nyní v současné době projednáváme lex Ukrajina IV, jejichž cílem bylo upravit specifická pravidla v oblasti pohybu, sociálního zabezpečení, školství či zdravotního pojištění těchto příchozích cizinců. Jedná se zejména o zákon č. 65/2022, to je ten klasický, vztahující se k cizineckému zákonu, upravující především pobytový režim uprchlíků a specifické otázky zdravotního pojištění, zákon č. 66/2022 obsahující otázky spojené se zabezpečením uprchlíků, humanitární dávky, příspěvky, solidární domácnosti a podobně, a zákon č. 67/2022 úprava školské problematiky, která s tím samozřejmě souvisí.

V době, kdy Rada Evropské unie rozhodla o aktivaci mechanismu dočasné ochrany, nebylo možné predikovat - a opravdu to nikdo nemohl predikovat, ani kdyby hnutí ANO bylo vládní stranou, tak opravdu v tom počátku nikdo nemohl předpokládat, jak se to bude vyvíjet, kdy bude válečný konflikt a s tím spojená migrační vlna ukončena. Proto byla dočasná ochrana vyhlášena - a tady máme ty první termíny - do 31. března 2023. Potom já vám odcituju pár paragrafu z té evropské směrnice, která o těchto termínech hovoří.

I vnitrostátní úpravy tedy počítají nadále s tím, že všechna opatření budou nebo měla být ukončena po tom prvním roce, kdy jsme nikdo nemohli předpokládat, že ten konflikt tam jaksi zamrzne, a všichni jsme tajně doufali, že ta šílená věc, ta válka, nějakým způsobem bude ukončena. A my říkáme, že opravdu je třeba vyvolat maximum možných jednání a i jsme tady jako Sněmovna tuším přijali usnesení, kdy jsme zavázali českou vládu, aby činila všechny možné kroky a opatření k tomu, abychom tento válečný konflikt ukončili, protože samozřejmě je šílené, když tam umírají lidé na obou stranách fronty. A ta přijatá opatření by měla být ukončena k 31. březnu 2023.

Z logiky věci jsme dneska na prosinci 2022, všichni víme, že zatím, byť už jsou nějaké drobné náznaky jednání, tak válečný konflikt pokračuje a s největší pravděpodobností do toho 31. března 2023 nebude ukončen. Proto plně chápu, že přichází současná vládní koalice s lex Ukrajina IV, kde se snaží upravovat nějaké podmínky, aby ten dočasný pobyt - ne vojsk, ale dočasný pobyt Ukrajinců, kteří jsou na našem území, za nějakých podmínek jasně stanovených mohl pokračovat. Dosavadní průběh konfliktu na Ukrajině však nenaznačuje, že by se mohlo opravdu blížit jeho blízké ukončení. Spíše to vypadá zatím naopak, že tam bude docházet ještě k nějaké eskalaci. Proto bylo na úrovni Evropské unie rozhodnuto o prodloužení dočasné ochrany až do března roku 2024. Opět o tom ta evropská směrnice hovoří, a to s odkazem na čl. 4 odst. 1 výše zmíněné směrnice.

A teď bych se jenom krátce zmínil o té směrnici, kterou tady mám před sebou. V době, kdy jsem ještě před lety pracoval na cizinecké policii, tato směrnice byla přijata už v roce 2001 a nikdy nebyla vlastně aplikována, protože nikdy nikdo nepředpokládal, že dojde k takhle velkému pohybu na úrovni válečného konfliktu v Evropě. Stačily nám ty naše migrační plány. Proto také na Ministerstvu vnitra ještě v současné době stále existuje pouze migrační plán velkého rozsahu na 20 tisíc běženců za rok, což se předpokládalo jako nejvíce katastrofická varianta, která by Českou republiku mohla jaksi postihnout.

Takže směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách - a prosím vás, tady je důležité to, co tam je napsáno - o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a opatření k zjištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a následků z toho plynoucích.

My jsme tady už diskutovali o tom, jestli je určitý paragraf třeba více vstřícnější, méně vstřícnější k těm Ukrajincům, jestli tam nedochází z jejich strany k nějakému zneužívání. Logicky vždycky se najde nějaká skupina osob, která tu vstřícně podanou ruku jaksi zneužije a bude tam docházet k nějakým věcem. Já jenom bych tady odcitoval například odst. 8 uvedené směrnice, který hovoří toto: Je nezbytně nutné vypracovat určité minimální normy pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a přijmout opatření k zajištění rovnováhy - rovnováhy - mezi členskými státy při vynakládání úsilí na přijímání osob a vyrovnávání se s následky z toho plynoucími.

Česká republika, jak jsem říkal, řádově přijala 480 tisíc běženců. My jsme se dotazovali i na bezpečnostním výboru a měli jsme takové odpovědi, že proto, abychom to kvalitně zvládli, aby ti lidé se integrovali, ubytovali se slušně na krajích, děti mohly chodit do školy, poskytovala se zdravotní péče, bylo tam maximum možného, aby ti lidé mohli třeba i pracovat atd., tak Česká republika měla odhady na 2,5 % své populace. To znamená kolem 250 tisíc obyvatel bychom kvalitně byli schopni přijmout. My jsme se dostali na jednou tolik. My jsme udělali půl milionu. Jedna z našich výhrad, která zaznívá k současné vládní koalici, je, kde je ten strop? A tady vlastně i tato evropská směrnice hovoří o tom, že se zajišťuje nějaká rovnováha, a potom, když ta rovnováha není a je tam nějaké vychýlení, že v určité zemi je těch obyvatel podstatně více, tak prostě musí nastoupit nějaké evropské mechanismy, které ty příchozí migranty nějakým způsobem přerozdělí. My dodneška nevíme, jaká bude situace, jestli za týden, za čtrnáct dní, za měsíc, ač jsme na to upozorňovali, i paní Mračková Vildumetzová na to upozorňovala na bezpečnostním výboru, my opravdu nevíme, jestli za měsíc se tady neobjeví x vlaků z těch oblastí, které jsou dneska bez elektrické energie, je tam zima, a ti lidé se tady mohou objevit. A mně zcela v lex Ukrajina IV chybí právě nějaký strop, nějaký strop příjmů, kdy Česká republika si prostě řekne - ano, jsme schopni přijmout dejme tomu, říkal jsem 2,5 % naší populace, přijali jsme - na 5 % máme dneska Ukrajince - a já tam prostě nevidím žádný strop a od vládní koalice ani od pana ministra vnitra Rakušana a pravděpodobně ani od pana ministra Jurečky se ten strop nedozvím. Takže je opravdu na zvážení, jestli v současné těžké ekonomické situaci... (Odmlčuje se pro hluk v sále.) Já neslyším.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, pane poslanče, já vám rozumím a poprosím ostatní kolegy v sále, aby se ztišili a případně přenesli své diskuse do předsálí. Děkuji, kolegové. Pane poslanče, můžete pokračovat.

Poslanec Hubert Lang: Děkuji a já doufám, že jsem neztratil tu nit. Takže opravdu nevím, jestli Česká republika by zvládla přijmout takovéto další velké množství, protože už dneska víme, že máme deficitní státní rozpočet, prostě je krize obecná, máme i krizi u nás a říkáme, že musíme pomáhat. Samozřejmě a rádi pomůžeme nejenom těm cizincům, ale musíme pomáhat i našim občanům, z jejichž daní se veškeré tyto věci hradí. Já jsem dneska zaregistroval nějaký článek pana ministra financí Stanjury, který říká, že kdo nedokáže rozlišit to, že přibližně příjmová hladina těch ukrajinských běženců je na 25 miliardách, že se hovořilo o 50 miliardách, že to je pouze, pouze 1 % rozpočtu státního... Mně se zdá, že i 25 miliard korun je hodně velká, hodně velká částka.

K té směrnici. V článku 1 té směrnice se hovoří o tom, že účelem této směrnice je stanovit minimální normy pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob ze třetích zemí. To už jsem tady říkal. Co se hovoří (rozumí?) pod pojmem dočasná ochrana? To je ten terminus technicus, který tady používáme, je to to vízum dočasné ochrany. Prosím vás, nezaměňovat to s azylovým zákonem, který Česká republika má přijatý, kde je vízum nějakého dočasného strpění a podobně.

Tento institut, opravdu o tom hovoří tato směrnice a bylo to implementováno do všech lexů. Dočasnou ochranou rozumíme řízení výjimečného povahy, které v případě hromadného přílivu nebo bezprostředně hrozícího hromadného přílivu vysídlených osob ze třetích zemí, které se nemohou vrátit do země původu, poskytuje okamžitou a dočasnou ochranu těmto osobám, zejména pokud existuje určité riziko, že azylový systém nebude schopen vypořádat se s tímto velkým přílivem.

To přesně se v České republice stalo. Máme určité kapacity odboru azylové (a) migrační politiky, ti lidé, když sem začali přicházet, tak než vznikl lex Ukrajina I, tak jsme začali uvažovat o tom, že bychom jeli podle azylového zákona, který je trošičku odlišný, trošku jinak stanoví parametry, trošku jinak stanoví podmínky těch cizinců z hlediska třeba místa pobytu, plnění určitých náležitostí, a hlavně jsme to opravdu kapacitně v tom obrovském množství, přílivu v těch prvních týdnech nebyli schopni podle azylového zákona zvládnout, a proto se aplikovala a poprvé se použila tato směrnice.

Pokud tedy nebudeme schopni se vypořádat podle azylového systému, musí přijít nějaký jiný nástroj, a to je lex Ukrajina, který jednotlivé členské státy Evropské unie po nějaké dohodě začaly aplikovat. A k tomu já se také ještě dostanu, o té aplikaci, protože tady tato zastřešující nebo ta střešní evropská směrnice hovoří obecně. Hovoří obecně a potom každý členský stát si může upravit ty podmínky podle nějakých svých dalších upravujících věcí. A tady zase já třeba za nás říkám, že my mnohdy jsme opravdu, opravdu velice štědře nastavili ty parametry a máme určité indicie, že ta štědře na nastavená ruka v té sociální oblasti, v těch humanitárních dávkách a v těch dalších věcech bohužel některými těmi příchozími byla zneužita. (Hluk v sále.)

Pro účely této směrnice tou dočasnou ochranou pro nás je zavazující tady v článku 2 písmeno i), kde se hovoří, že osoby prchají z oblasti ozbrojených konfliktů. Takže přesně na to jde aplikovat lex Ukrajina.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane poslanče, já vás zase přeruším. V sále je hluk, že si i ostatní poslanci stěžují na to, že neslyší. Poprosím opět ty hloučky kolegů a kolegyň, aby případně přenesly diskuse z lavic v sále do předsálí. Děkuji. Platí to jak pro levou část sálu, tak pro pravou. Kolegové, prosím.

Poslanec Hubert Lang: Děkuji. Já se pokusím zase pokračovat, protože to není úplně jednoduché. V té směrnici dál se dostávám do kapitoly dva, kde pro nás opět je důležitá doba a trvání poskytování té dočasné ochrany. Může se někdo ptát kolegů, máme tam ten 23. březen 2023, tady jednoznačně hovoří evropská směrnice, která je pro nás (nesrozumitelné), to znamená, jsme členové Evropské unie, musíme to nějakým způsobem tedy dodržet. A tady to opět byl dodrženo, že aniž je dotčen jiný článek této směrnice, trvá dočasná ochrana jeden rok. Takže my v březnu příštího roku se dostaneme na ten první bod, na takový ten první punkt, a to je, že tady budou ti běženci jeden rok.

Pokud není ukončena zase podle článku 6, který zase stanoví, kdy, za jakých podmínek ta dočasná ochrana se ukončuje, například, že ten válečný konflikt skončí, jak (jsem?) na (něj?) upozorňoval, protože to jde aplikovat přesně na ty ukrajinské běžence, tak může být trvání automaticky prodlouženo o období v délce šesti měsíců, ovšem nejdéle o jeden rok. My tady v tom lex Ukrajina IV hovoříme za nějakých podmínek, kdy bude docházet k tomu prodlužování (víz?) těch osob, které už tady jsou na území, a to je ten elektronický formulář, (k tomu?) já se potom dostanou v tom paragrafovém znění, že ve své podstatě předpokládáme, že válečný konflikt nebude ukončen.

Nedojde tedy k tomu, aby podle té směrnice ta dočasná ochrana byla ukončena a předpokládáme automaticky, že prodlužujeme u těch osob, které už jsou na našem území a mají přiznaný status dočasné ochrany, automaticky o ten jeden rok, to znamená do 23. března 2024... 2023 tedy, to bude ten rok, a je tam napsáno o ten další rok do 23. března 2024. Takže takový ten nejzazší termín, kdy potom s těmi cizinci bychom museli začít nakládat nějakým jiným způsobem - buď se dohodne Evropa, že upraví tuto směrnici, nebo už bychom museli přejít do klasického cizineckého zákona, začít o nich hovořit jako o cizincích třeba s dlouhodobým pobytem na území České republiky, kde zase už na ně pohlížíme i z pohledu nějakých dávek, ubytování, náležitostí, a to úplně jiným způsobem, ano?

Takže zatím víme a vy předkládáte návrh, že automaticky bude prodloužen tento status pobytu cizinců s vízem dočasné ochrany do 23. března 2024. A s tím musíme počítat, musíme se na to připravovat, to je to, co my upozorňujeme. Musí se na to připravit sociální systém, musí se na to připravit školský systém, musí se na to připravit obce z hlediska zajištění ubytování, že ty osoby, pakliže tam ten válečný konflikt bude trvat a ony prchly z té oblasti z toho důvodu, aby si zachránily svůj život a podobně, tak tady budou minimálně pobývat až od toho roku 2024.

Já potom se ještě projdu dál tou směrnicí a chtěl bych se dostat k článku 25, kdy v článku 25 hned v odstavci 1 se hovoří: členské státy přijímají osoby oprávněné požadovat dočasnou ochranou v duchu solidarity společenství. Vyjádřit číselně nebo v obecných rysech, jaká je jejich kapacita pro přijetí těchto osob. V obecných rysech, to znamená, my (nám?) tady nic nebránilo, abychom řekli - Česká republika má 10,5 milionu obyvatel, říkal jsem, že standardně bychom zvládli a věřím, že i by mi to potvrdil pan hejtman Vondrák, že dejme tomu, těch 250 tisíc obyvatel, 250 tisíc - rozloženo na 14 krajů - bychom nějakým způsobem byli schopni možná kvalitně ubytovat, zapojit do systému školského, zdravotního a podobně.

Ale my v lex Ukrajina IV, přestože bychom tu možnost tady měli, dát tam nějaký ten strop, tak my ho tam nemáme. My jsme se ptali mnohokrát na bezpečnostním výboru, kolik tedy opravdu přijde těch lidí? A pan ministr Rakušan nám říkal, že on to není schopen predikovat. Já to na jednu stranu chápu, ale opravdu Ukrajina má 40 milionů obyvatel, 40 milionů obyvatel. A kdyby se každý čtvrtý Ukrajinec sebral a vzhledem k tomu, že ti lidé většinou chodí tam, kde mají nějaké kořeny, tak my to tady nemůžeme zvládnout, ano?

A jestliže někdo tvrdí, že bychom to zvládli, tak já tady říkám zcela na pultík, že to nezvládneme. Vyjádří se tedy číselně nebo v obecných rysech, jaká je jejich kapacita pro přijetí těchto osob. Takže my jsme už dávno mohli říct a máme předsednictví v Evropské unii - ano, už jsme velice otevřeli svoji náruč, chovali jsme se možná lépe, než jsme se chovali v době migrační krize v roce 2015, kdy nám to západní státy vytýkaly, že jsme tehdy v té přílivové vlně se chovali, jak jsme se chovali, že ano, nechtěli jsme kvóty z nějakých důvodů, nechtěli jsme třeba tolik spolupracovat, ale v této části té migrační vlny jsme se zachovali velice vstřícně.

Přijali jsme půl milionu žadatelů, poskytli jsme dočasnou ochranu skoro půl milionu osob, možná ještě něco zvládneme k tomu, ale proč bychom si tam ten termín nedali, nějaký tedy ten údaj, když nám to tady ve své podstatě ten článek 25 nabízí? Pro přijetí tohoto rozhodnutí mohou členské státy prostřednictvím oznámení radě a komisi oznámit další kapacity pro přijetí. To znamená, nic nebránilo, aby pan ministr Rakušan řekl - Česká republika je na svém stropu.

Nezlobte se kolegové, ale další běžence z Ukrajiny už nepřijmeme, protože oni, když ti lidé už dorazí k nám a požádají si na tom KACPU a začne běžet s nimi již to řízení o poskytnutí, neposkytnutí té dočasné ochrany, tak potom už s tím cizincem i podle těch směrnic nemůžete jen tak manipulovat, nemůžete ho přemisťovat, on už má určité nárokové věci, například za účelem sloučení rodiny a podobně, a není to tak úplně jednoduché. Takže tam je trošičku smůla, že jsme k tomuto nepřikročili ještě v době, kdy jsme byli předsednickou zemí.

Článek 26, bod první. Po dobu trvání dočasné ochrany členské státy vzájemně spolupracují s ohledem na přemístění bydliště osob používající (požívajících?) dočasné ochrany z jednoho členského státu do druhého - tady je to, o čem hovořím - a s výhradou souhlasu osob, to znamená, že ty osoby už se k tomu můžou nějakým způsobem vyjadřovat a už s nimi potom hůře jste schopen manipulovat, ano, kdybychom zjistili, že - já nevím - Bulharsko má třeba větší kapacity nebo Slovensko má uvolněné kapacity, už s nimi jaksi tolik nemůžete manipulovat, kterých se to přemístění týká.

V kapitole 8 jsou zvláštní ustanovení, která hovoří o tom taky, za jakých podmínek je někdo vyloučen z dočasné ochrany. Já se potom ještě dostanu k tomu v tom lex Ukrajina IV, k tomu, kdy někomu může být dočasná ochrana ukončena.

My tam máme takový zajímavý institut, kdy prostě dočasná ochrana končí, když ta osoba nesplní nějaké zákonné důvody, jako je například přihlášení se tím elektronickým formulářem nebo prostě nebude komunikovat z nějakého důvodu, mně neznámého. Prostě když jsem někde, tak se snažím jaksi spíš plnit ty věci, když mi někdo poskytuje nějakou pomoc, a tam se potom ptám také a není to v tom lex Ukrajina a vůbec zmíněno, co s těmi lidmi bude.

Členské státy mohou vyloučit osobu z poskytnutí dočasné ochrany za určitých podmínek, pakliže existují nějaké závažné důvody se domnívat, že ta osoba spáchala nějaký závažný zločin. My jsme se na bezpečnostním výboru ptali v souvislosti třeba s Ukrajinci a chci, aby to tady také zaznělo, jaká je trestná činnost Ukrajinců v souvislosti s tím, že máme tady vlastně 490 tisíc lidí navíc. Měli jsme tady skoro 280 tisíc Ukrajinců už před vypuknutím válečného konfliktu. Ta trestná činnost Ukrajinců se v dřívější době pohybovala kolem 1 500 trestných činů, takových těch závažnějších, přibližně za rok. Ze strany vedení policie jsme se dozvěděli, že se ta trestná činnost zvedla a že se zvedla přibližně o 500 trestných činů. To znamená, kolem 2 000 trestných činů, těch závažnějších páchají Ukrajinci k tomu poměru zase těch příchozích, tak vlastně to není ani málo, ani moc. Je otázka, jestli teda 500 nějakých závažných trestných činů je málo nebo moc. Záleží, z jakého úhlu pohledu zejména pro ty osoby, které jsou tím nějakým způsobem dotčeny, třeba čeští občané, nějak se k tomu přimotají. Oni samozřejmě mají problémy často mezi sebou, jsou tam nějaké jízdy pod vlivem alkoholu, nějaké vyřizování nějakých hádek, rvaček a dalších věcí, ale je tam i nějaká trestná činnost, která jakoby je spojena s českými občany.

Je tam celá řada možností, kdy vlastně těm osobám může být ukončena ta dočasná ochrana. Můžou také existovat nějaké důvody, že by tato osoba mohla ohrozit bezpečnost hostitelského členského státu, nebo že by vzhledem k té skutečnosti se mohlo jednat právě o nějaký závažný trestný čin. Osoby vyloučené členským státem z poskytnutí dočasné ochrany nebo zajištění sloučení rodiny jsou oprávněny podat v daném členském státě opravný prostředek. To znamená, když to vztáhnu zase na lex Ukrajina IV, která tam v jednom paragrafu hovoří o tom, za jakých podmínek se ukončuje status dočasné ochrany, tak samozřejmě je tam opravný prostředek, jsme v demokratickém státě, takže ta osoba se může vůči tomu odvolat.

Teď už bych se dostal, prosím vás, finálně spousta věcí tady byla řečena od paní Mračkové Vildumetzové, od pan doktora Maška, od dalších našich kolegů, většinou členů bezpečnostního výboru, ale já bych jenom vás chtěl upozornit, že samozřejmě ten zákon, jak se tvoří, tak není úplně dokonalý a jsou tam věci, které jsou takové zvláštní. Zvláštní je zejména ten stav, který tady je, už trvá od toho 23. března, přibližně devět měsíců. Kdybychom byli někdy na začátku dubna, kdybychom byli někdy v květnu, maximálně v červnu, tak bychom mohli býti více tolerantní, protože objektivně říkám, že kdybychom byli v situaci vládnoucí strany, drželi jsme, dejme tomu, Ministerstvo vnitra, tak bychom museli řešit celou řadu věcí stejným, ne-li podobným způsobem, jako to řeší pan ministr Rakušan. Chci, aby to tu zaznělo, protože my spolu dost často nesouhlasíme, dost často máme spolu nějaké výhrady, ale je celá řada věcí, které nebyly udělány špatně. To, že byly udělány z našeho pohledu třeba - že to trvalo dlouho, není to úplně dokonalé, to už je otázka druhá.

Takže předmět úpravy. Už ten § 1 toho lex Ukrajina IV hovoří o tom, že podmínky udělené dočasné ochrany cizinců jsou stanoveny nějakou podmínkou jejího prodlužování. Opět připomínám, že tady jsme prodloužili o rok, můžeme prodloužit o další rok. Dočasnou ochranou se rozumí oprávnění k pobytu na území České republiky podle zákona o dočasné ochraně cizinců za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky v návaznosti na rozhodnutí Rady. Tady je vlastně odkaz na tu směrnici, a proto jsem to předtím citoval.

Když projdu dál, tak vlastně se dostávám až § 5 odst. 4 a tam jsem si vytáhl takové ty věci, které jsou změněny proti lex Ukrajina III, a v tom odst. 4 se hovoří: Udělení dočasné ochrany se vyznačuje cizinci do cestovního dokladu, předtím tam bylo vízovým štítkem do cestovního dokladu, teď je to tam škrtnuto, je tam pouze do cestovního dokladu vízovým štítkem s dobou platnosti do 31. března 2024. A teď je tam zajímavá druhá věta z pohledu té odbornosti: Nelze-li s ohledem na místní podmínky udělení dočasné ochrany vyznačit formou vízového štítku, lze učinit záznam o udělení dočasné ochrany do cestovního dokladu, a pak je úplně ten závěr, nebo mimo něj. Takže vlastně tady říká ten § 4, že vlastně buďto máme cizince s cestovní dokladem, potom mu tam udělíme vízový štítek. Když nemáme vízový štítek z nějakého důvodu, že stát se na to nepřipravil nebo je nemá, tak vízový štítek neudělíme, a když nemáme cestovní pas a nemáme vízový štítek, tak vlastně nemusíme to udělit vůbec ani na nějaký typ dokladu. To znamená, může to být jenom nějaká hraniční průvodka, což je běžný kus papíru, na který prostě zezadu se vyrazí vízum, které opravňuje, prosím vás, tu osobu, že může pobývat na území Evropského společenství, může volně cestovat mezi jednotlivými členskými státy, je příjemcem humanitární dávky, je příjemcem zdravotního pojištění na 150 dnů a má to vylepeno na nějakém kousku papíru. Já se potom ještě k tomu dostanu, když se zrovna domnívám, že po devíti měsících vlastně spolupráce s ukrajinskou ambasádou u osob, které prchly z místa bojů, dejme tomu, opravdu se mohly sbalit na poslední chvíli, neměly doklady, tak za devět měsíců už ten stát, máme tady ambasádu, mohl vystavit těmto osobám, a tím je ztotožnit pro naše pro naše podmínky, náhradní cestovní doklad nebo nějaký cestovní doklad Ukrajiny, do kterého bychom ten vízový štítek mohli vylepit. Ono se to zdá jako banalita, ale prosím vás, je to poměrně důležité vzhledem k tomu, že chceme ty osoby tady ztotožnit a chceme mít opravdu přehled, že ty osoby jsou ty osoby, co nám dokladují, že jsou ty osoby, protože v tom počátku toho příjmu... Já neslyším... (Odmlka pro hluk v sále.)

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, pane poslanče, rozumím vám. Opětovně vás, vážené kolegyně, kolegové, prosím, abyste věnovali pozornost panu poslanci, případně jste opustili sál. Děkuju pěkně a prosím o ztišení.

Poslanec Hubert Lang: Děkuju. Já opravdu neslyším ani sám sebe tady. Takže děkuju, že se opravdu věnujete tisku - zejména tady, kdo tedy vyrušuje, který stojí 25 miliard korun za rok, a je to podle mě dost zásadní i pro bezpečnost České republiky. A děkuju, že tomu věnujete takovou pozornost.

Kde jsem skončil? Takže já tady říkám a vytýkám Ministerstvu vnitra, vytýkám ministrovi vnitra Rakušanovi, že prostě minimálně od toho léta měl být zvýšený tlak na ukrajinskou stranu, aby osobám, které neměly do té doby cestovní doklad, byl vystaven nějaký náhradní cestovní doklad Ukrajiny, do kterého potom naše orgány odboru azylové a migrační politiky byly schopny vylepit ten vízový štítek. A tady samozřejmě zákonodárce si šikovně dal, jak jsem říkal, když nebude mít doklad, tak to tam nemusí být. Prostě krásně si jakoby pokryly celé to spektrum. Nerozumím tomu.

Stejně tak se tady hovoří v tom článku 6 o tom, že žadatel o udělení dočasné ochrany je povinen k žádosti předložit cestovní doklad - tady vidíte, že vlastně potom tam se to vylučuje -, jehož je držitelem, a na vyžádání fotografii. Vůbec se tady nehovoří o tom, že by měly být snímány biometrické prvky, to znamená otisky prstů. Otisky prstů jsou jedinečné, prostě nemáte jiný palec, jsme každý autentický a podobně a v souvislosti právě s možným zneužíváním těchto dávek. Já jsem tady v počátku roku, kdy jsem se poprvé vyjadřoval tady k lex Ukrajina I, tak pan Rakušan tehdy se tady vyjádřil, že nás musí vydýchávat, protože prostě předjímáme nějaké věci. Prosím vás, my máme určité zkušenosti, že ne každý, kdo přichází a kdo tady chce z nějakých důvodů pobývat, je úplně ten čistě křišťálový a je to všechno v pořádku. Prostě přišlo, přichází a přicházet bude určitá skupina lidí, která nebude úplně v pořádku. A abychom si v tom udělali jakýsi pořádek, abychom sjednotili evidence, tak je samozřejmě ideální, když se snímají i otisky prstů. Ty otisky prstů se nabíraly, abych zase jenom nekritizoval, policie nabírala u osob, které neměly totožnost nebo neměly ty doklady. Já se tady přimlouvám o to, a chybí mi to tady v tom, aby se otisky prstů vlastně snímaly i u osob, které tady jsou nějakými příjemci určitých dávek a žádají tady a bude jim přidělena ta dočasná ochrana v tom prodloužení.

Tak. Budu pokračovat dál...

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Než budete pokračovat, tak znovu poprosím, kolegyně, kolegové, opravdu zkuste respektovat právo řečníka, byť vás to nezajímá nebo jeho argumenty nejsou pro vás validní, abyste mu umožnili přednést svůj příspěvek. Moc děkuju. Případně prosím věnujte diskusi prostor někde jinde, třeba v předsálí. Děkuju a, pane poslanče, můžete pokračovat.

Děkuju. Já se pokusím to urychlit, ale opravdu je tady pár paragrafů, které se dotýkají a dotýká se to i starostů, dotýká se to hejtmanů a prostě není to úplně, není to úplně ono, přestože jsme nějaké návrhy dávali.

Tady například § 6a) který je také částečně nový, tak se hovoří o tom a už tady někteří kolegové to tady zmiňovali, že Ministerstvo vnitra zruší údaje o místě hlášení pobytu, protože vždycky říkáme, my to říkáme stále, že nemáme úplně jasný přehled, kde ty osoby se pohybují, kde ty osoby pobývají. Jsou tam prostě určité nejasnosti. Ta dohledatelnost té osoby na té adrese je velice těžká. A tady vlastně zákonodárce hovoří - a já si myslím, že bychom měli přijímat zákony, které jsou vymahatelné, přijímat zákony, které opravdu nejenom že si je napíšeme, aby byly napsány na papíře, ale aby je také dokázal někdo aplikovat do té praxe.

Tady to není nový paragraf, ale v tom § 6a) v odst. 3 se hovoří: Ministerstvo vnitra zruší údaje o místě hlášení pobytu, jestliže se cizinec na místě hlášení pobytu nezdržuje déle než 15 dnů, a to na základě informace - a teď za a) Policie České republiky, v případě organizační složky státu nebo státního (nesrozumitelné) v jehož objektu je cizinec ubytován, anebo obce, kde má cizinec místo hlášení pobytu na území České republiky.

Tady si objektivně musíme říct, že vlastně třeba policie není schopna u toho velkého množství těchto cizinců důsledně prostě vykonávat tu pobytovou kontrolu. My jsme si to zde napsali, máme to napsaný, máme to jakoby odsouhlasený, ale vidíte sami, že my celou dobu upozorňujeme, že opravdu nevíme, nemáme přehledy o těchto osobách. Nevíme, jak se nám pohybují na území České republiky. Ty osoby neplní ty své zákonné povinnosti, jako že se musí přihlašovat do určitého data a podobně. A je to trošičku na vodě.

Dostávám se už k určitým věcem, jako jsou například paušální náhrady nákladů na ubytování. Výše paušálních náhrad je tady v nějakém rozmezí od 200 do 350 korun. Víme, že když budeme, poskytneme prostě ubytování pro tři ukrajinské běžence, může to být za měsíc až 9 000 korun, když se jim poskytne byt nebo nějaká samostatná bytová jednotka, může to být až 15 000 korun.

V prvních šesti měsících po příchodu vlastně ti lidé, když jsou prvně zaregistrováni, tak můžou obdržet tu humanitární dávku, která je vlastně šest krát 5 000 korun. Vyvolává to velké vášně v souvislosti s tím, v jaké jsme dneska složité sociálně ekonomické situaci. A my jako hnutí ANO jsme tady vždycky říkali, ano, pomáhejme běžencům, ale nesmíme zapomínat i na české lidi. Neustále to opakujeme, prostě nemůžeme mít peníze jenom pro někoho. Musíme, musíme jaksi dokázat, dokázat zargumentovat, proč vlastně těm lidem pomáháme, ale musíme také najít peníze pro české daňové poplatníky, kteří se dostávají do nějaké tíživé sociální situace.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak já vás znovu přeruším. Vidím, že už zvedáte ze židle i své kolegy, tak je poprosím, aby si sedli a utišili, abyste mohl dál po pokračovat, ale tentokrát to míří ke kolegům z vašeho poslaneckého klubu. Prosím, pokračujte, pane poslanče.

Poslanec Hubert Lang: Děkuju. Je tady několik paragrafů, které jsou zcela nové, a to jsou ty paragrafy sedmička, ať už je to áčko, béčko, céčko, déčko. Je to opravdu celé, celé spektrum paragrafů, kdy jenom bych tedy připomenul, že například v § 7b) je tam dost podstatná věc, že k prodloužení dočasné ochrany, už o tom hovořila moje kolegyně paní Jana Mračková Vildumetzová, je cizinec povinen provést registraci prostřednictvím elektronického formuláře, který je zveřejněn na internetových stránkách Ministerstva vnitra. K jinému postupu se nepřihlíží. Registrace je dokončena zasláním potvrzení o registraci na adresu elektronické pošty, kterou cizinec uvede v registračním formuláři. Potvrzení o registraci obsahuje termín a pracoviště, kam se má cizinec dostavit pro prodloužení dočasné ochrany.

Pan ministr tady hovořil o tom, že ve své podstatě toto se týká cizinců, kteří už tady mají dočasnou ochranu na území České republiky. My tady na jednu stranu říkáme, že nám stačí elektronické přihlášení, ale druhou větou říkáme, že potom se jim stanoví termín, kdy ty osoby se mají někam dostavit. To znamená, je to půl milionu lidí nebo já nevím tři čtvrtě milionu, necelých půl milionu lidí, kterým - na jednu stranu jim to usnadníme elektronickým formulářem a na druhou stranu ty osoby potom se musí do nějakého data, jak tady bylo zmíněno, bude to trvat osm měsíců, se mají někam dostavit. Tady zase vidím, že prostě opravdu je to sice tady napsáno. Ale jak to prakticky chcete zrealizovat na těch odborech azylové migrační politiky při té personální situaci? Já na to jenom upozorňuju. To je jeden z důvodů, proč se také zdržím, protože prostě toto je prakticky nevymahatelné.

A samozřejmě úplně poslední, čeho bych se ještě dotkl v těch paragrafech 7, je cizinec, který se do 31. března, což je pro něj takový ten deadlinový termín, 2023 nezaregistruje k prodloužení dočasné ochrany podle tohoto zákona, tomu ta dočasná ochrana uplynutím toho dne zaniká. Cizinci, kteří se po provedení registrace nedostaví k vyznačení vízového štítku nebo vízový štítek nebyl vyznačen z důvodu nedoložení dokladu, podle odst. 5 nebo 6 dočasná ochrana uplynutím toho dne zaniká. A není tady prosím vás ani věta co dál, co dál s tím člověkem bude. Zanikne mu vízum dočasné ochrany. A co?

Z toho důvodu, které jsem tady jmenoval, protože opravdu je tam spousta věcí, které nejsou doladěny, je tam spousta věcí, které jsou pouze napsány na papíře a praktická realizace a vymáhání určitých věcí není možná. Z mého pohledu, tak já se, nebudu-li proti, tak se pravděpodobně zdržím. Děkuji za slovo. (Potlesk z lavic poslanců ODS.)