Andrej Babiš se nám 17. listopadu převtělil na Havla. Na Národní ho ještě za ranního kuropění skupina těch, kteří si přivstali, vypískala. Asi netušili, jakou pravdolásku vypálí o několik desítek minut později. Stalo se tak před V4 a pozvanými hosty, když se obdivně hlásil k hrdinství Václava Havla a sebekriticky přiznal, že on odvážný nebyl a navíc tehdy dlel v Maroku. Svým projevem musel logicky naštvat svůj voličský elektorát.

Někam se museli voliči KSČM, ČSSD, Okamury a podobných stran a hnutí přesunout. Logika velí, že k Babišovi. A tihle lidé většinou Havla nemusí. Pokud v následujících měsících Babišovy preference zůstanou stejné, tak je jasné, že si jeho voliči vyloží jeho momentální pravdoláskaření jako účelový PRový tah. Pokud to vezmou vážně, musí logicky letět k výšinám aktuálně asi 3x kolora, a naopak zamířit exponenciálně dolů Hnutí ANO 2011 bude líp.

Ještě hlasitěji byl na Národní vypískán Václav Klaus mladší. Ten přítomné následně označil za lůzu. Asi je mu jasné, že tohle jeho voliči nikdy nebudou. Dodnes se vedou diskuze, jak moc je vhodné na někoho pískat při pietních aktech. Vždycky to nemusí být jen o neúctě. Nespokojení občané mohou negativním postojem některým politikům naznačit, že se chovají v rozporu s odkazem těch, kdo na dotyčném místě za něco obětovali, nebo tam spočinuli. Myslím si, že pan Klaus mladší svým chováním a výroky pošlapává odkaz 17. listopadu 89.