Jak definuje národnost politická geografie? V Evropě existují 2 základní pojetí národnosti, a to západní a východní. Západoevropské (občanské) chápání národa ztotožňuje národ s pojmem suverénní stát. Ve východní a střední Evropě převládá etnické pojetí národa. Národ je zde chápán jako soubor osob se společným jazykem, historií, tradicemi a zvyky. Piráti se stůj co stůj profilují na západ. Nevšimla jsem si ale, že by EU byla suverénním státem. EU nemá ústavu, nemá hymnu, nemá státní pečeť a znak, ani hlavu státu. Ano, nemá hymnu, protože Óda na radost není unijní hymnou, není o ní zmínka v Lisabonské smlouvě. Stejně tak nejsou žádné unijní symboly součástí Lisabonské smlouvy. Těžko tedy může existovat národnost „Evropan“ v západním pojetí národnosti. Takže pirátská blamáž na úrovni:“ Připojte se s námi ke sčítání lidu a do kolonky národnost uveďte hrdě: Zombie!“

A co to etnické pojetí národa typické pro východní a střední Evropu? EU nemá jeden společný jazyk. Nejpoužívanějším společným jazykem je angličtina, tedy jazyk národa, který Unii opustil. Vtipné. Neexistují zde ale ani společné tradice a zvyky. Vánoce a Velikonoce v Německu a dalších zemích Unie vypadají úplně jinak než u nás. Takže pirátský výkřik o „Evropanovi“ je blamáží i v pojetí národnosti ve východní a střední Evropě.

A co na to Masaryk? Masaryk považoval nějaký typ světové organizace za nevyhnutelný. Tím ovšem nemyslel směřování k jednotvárnosti. Naopak zdůrazňoval, že jednostranný centralismus je škodlivý, že musí být oživován autonomií přirozených celků hospodářských, kulturních a také národnostních. Pro Masaryka byl na prvním místě národ a národnost. Piráti mají Masaryka plnou pusu, ale vlastně jeho odkaz nepochopili.

A jakou máme zkušenost s podobným konceptem tj. „americkým tavícím kotlem“ („American melting-pot“)? Americký koncept je neúspěšný z pohledu etnicity. Předpovídal zánik etnicity. Koncept tavícího kotle předpokládal, že postupem času dojde ve Spojených státech k „vynoření“ nového amerického člověka, jakési nové národnosti. Mnozí z imigrantů druhé nebo i další generace pořád ještě raděj žijí ve čtvrtích, ve kterých jsou dominantní složkou obyvatelstva lidé stejného původu jako oni a jejich předci a nadále na sebe nahlíží jako na „Italy“, „Poláky“. Myšlenka o zániku etnicity se tak v praxi neuskutečnila a k „americkému tavícímu kotli“ nikdy nedošlo. Stejně tak nemůže vyjít ani evropský koncept s cílem zániku etnicity.

(převzato z Profilu)