A výsledek? Ticho po pěšině. Pro Zelené totiž představuje tento incident ránu především z ideologického hlediska. Jsem přesvědčen, že se ve skrytu duše ptají, jak je možné, že si příslušník jedné, Zelenými chráněné menšiny (míněn muslim), vezme automatickou zbraň a jde povraždit příslušníky jiné jimi chráněné menšiny – homosexuálů. Pokud někdo hodlá polemizovat o motivu útoku, tak myslím, že přijmutí zodpovědnosti Islámským státem za tento akt, je dostatečný důkaz.

Jakoby této samotné tragédie nebylo dost, tak korunu tomu všemu nasadil ještě otec vraha, který se v pondělí na Facebooku vyjádřil, že jeho syn „neměl útočit, protože homosexualitu potrestá sám Bůh. Není to úkol pro jeho služebníky“. Podtrženo, sečteno – nesmí být zapomenuto.

Tak si to tedy shrňme, máme tu otřesný teroristický akt a následnou „obhajobu“ otce vraha v duchu koránu, resp. v duchu všeobecně opovrhujícího přístupu muslimského světa k „čtyřprocentní menšině“, kde se běžně shazují homosexuálové z věží či popravují jiným trýznivým způsobem. Máme tu tedy dva činy naprosto neslučitelné s hodnotami naší západní civilizace.

A odpověď? Z míst, odkud se dříve linuly „vítačská“ hesla, se ozývá jen děsivé ticho.

Proč se k tomuto masakru v americkém gay klubu nevyjádří kupříkladu předseda strany Zelených Matěj Stropnický, případně jiní hlasití zastánci migrace a multikulturního soužití? Orlandský masakr je přeci více než jasný důkaz, že soužití radikalizujících se muslimů resp. islamistů je naprosto neslučitelné s ideály hodnotami naší společnosti. Nebo to někdo dokáže vyvrátit?

Dalo by se říci, že můžeme být v klidu, když se tento čin stal za oceánem, nicméně opak je pravdou. Islamizace zasáhla celou západní Evropu a snaží se plíživě dostat i do té střední. Tomu ale musíme zabránit legislativní cestou. Úsvit – Národní Koalice už představil za tímto účelem několik zákonů. Všechny naše snahy byly ale vládní koalicí s opovržením smeteny ze stolu. Namísto toho Sobotkova vláda souhlasí s přijmutím více než 3000 uprchlíků a bude usilovat o jejich integraci. A to je pouze zlomek narůstajících „bruselských diktátů“. Jak dlouho si to budeme muset nechat líbit??? Všechno je jenom na nás…