Slovo terorismus se po 11. září 2001 stalo na dlouhou dobu každodenní součástí našich životů. Útok na Světové obchodní centrum v New Yorku a sídlo amerického ministerstva obrany Pentagon byl útokem nejen na USA, ale i na celé NATO. Poprvé (a zatím naštěstí naposled) byl aktivován článek 5 Severoatlantické smlouvy, který říká, že “ozbrojený útok proti jedné nebo více smluvních stran v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem”. Za Spojené státy se tehdy postavily všechny členské země NATO, a to včetně České republiky.

Alianční letouny po sedm měsíců hlídaly americký vzdušný prostor v rámci operace Eagle Assist, námořní operace Active Endeavour zas měla za cíl bránit teroristům v jejich aktivitách ve východním Středomoří. Nejznámější je ale pochopitelně nasazení NATO v Afghánistánu.

Do boje proti terorismu se výrazně zapojili i čeští vojáci. Hned jako první byla vyslána naše 6. polní nemocnice do Kábulu. Naši vojáci mezi lety 2006 a 2007 řídili letový provoz na kábulském letišti, velký respekt si během krátké chvíle vydobyli také naši zdravotníci, chemici i vojenská policie. Do obnovy Afghánistánu se zapojili i civilní experti - ti měli za úkol vybudovat a řídit vlastní provinční rekonstrukční tým. Později naši lidé cvičili příslušníky vzdušných sil, pěší jednotky i policisty.

Všem mužům a ženám, kteří se do boje proti terorismu zapojili, patří obrovský respekt a dík. Někteří z našich lidí za své nasazení zaplatili cenu nejvyšší - v Afghánistánu přišlo o život celkem 14 našich vojáků.

Dnešní den proto věnujme vedle obětí útoků z 11. září i jejich vzpomínce.