Nejsem rád, že našimi “přáteli“ jsou představitelé autoritářských režimů v Evropě. Ono se není čemu divit, když náš premiér zneužívá podpory Evropské unie ke svému osobnímu obohacení. Hájí se zákonem ČR, ale není ochoten akceptovat, že když nám někdo nějak pomáhá, tak máme respektovat také jeho pravidla. To se pak nemůžeme divit, že se k nám návštěvy respektovaných osobností nijak nehrnou, a nakonec nám zbývají jen autoritáři, kteří ve své zemi likvidují svobodu slova nebo podkopávají základy demokracie. V nakládání s veřejnými financemi mají pak stejné problémy jako třeba i náš premiér.

Chápu, že problémy Maďarska jsou řadě našich občanů vzdálené a jejich každodenní starosti jsou jiné, ale vývoj u nás bohužel směřuje velmi podobným směrem.

Denně se totiž setkávám s dopady nových pravidel, které na nás občany stát hrne. Vnímám, jak nefungují různé státní instituce, jak stát mohutní na úkor nás všech. Pokusím se pominout nezvládnuté krizové řízení v době pandemie nemoci covid-19 a tisíce mrtvých v zájmu předvolebního marketingu. Pokusím se pominout také důsledek vlivu klíčových politiků naší politické scény a jejich přisluhovačů, kteří dokázali za posledních několik let populistické politiky a strašení našich občanů takovým způsobem rozdělit občany naší společnosti, že už asi jen malý krůček stačí k vyvolání anarchie a vyhrocených jednání prchlivějších jedinců.

Jako aktivní člen hnutí Starostové a nezávislí se už několik let účastním různých politických kampaní, ale v tomto roce musím konstatovat, že míra nenávisti mezi lidmi je až absurdní. Lidé jsou vystrašení, ovlivnění lží a demagogií, kterou šíří prezident, premiér a další rádoby politické subjekty, které jsou více podnikatelskými projekty než nositeli prospěšných a obohacujících myšlenek.

Účastnil jsem se spolu s řadou kolegů z České pirátské strany klidného happeningu, který byl spontánně svolán k příležitosti návštěvy Orbána v Ústí n/L. Byl jsem jedním z několika desítek účastníků, který chtěl vyjádřit nespokojenost s tímto symbolem našeho smutného vývoje.

Musím ale říct, že jsem byl nemile překvapen kolik uniformovaných policistů ale i tajných policistů v civilu se kolem pár důchodců, studentů, ale i umělců a dalších jedinců, motalo, fotilo, natáčelo. Ulice uzavřené, v okolních ulicích zaparkované policejní autobusy. Obrovské množství finančních prostředků, které Orbánovo setkání s Babišem přineslo. Mohly být využity jinde, efektivněji.

Dalším smutným dokladem je omezení přístupu řady médií, a to i těch zahraničních. O malou kapacitu prostoru podle mého nešlo. Paradoxem také je, že násobně více členů hnutí ANO bylo později do stejného místa vpuštěno na mejdan s maďarským premiérem Orbánem. Možná to je jen zbytečná obava, ale určitě omezení médií až příliš zavání omezením svobody slova.

Vrcholem akce pak byla očividná zbabělost premiéra naší země, který na rozdíl od jeho hosta nevyšel hlavním vchodem z divadla, ale zmizel po anglicku z garáží vedlejší budovy, aby se vyhnul slovní konfrontaci s nespokojenými občany rozdělené země, kterou má také na svědomí svým přístupem k respektování práva, etiky, morálky.

Petr Liška, starosta Malých Žernosek a lídr STAN pro parlamentní volby v Ústeckém kraji

Zdroj.