Děkuji za slovo, vážený pane předsedající.

Dovolte, abych fakticky zareagoval na svého předřečníka váženého kolegu vaším prostřednictvím. Kolega Pávek tady použil argumenty, které by se daly shrnout do jedné věty. Stačí říci, ono tady je desatero, zrušme veškeré zákony, řiďme se desaterem, vždyť přece lidé mají rozum a přece se přizpůsobí. Tak o čem se tady budeme bavit? Je to argument úplně stejný a relevantní, jak kolega použil. Řekněme si ale, co je příčinou. Nulová tolerance je dlouhodobá zákonná tradice, když už to vezmu takhle, v České republice. Patříme k výjimkách v rámci Evropy, ano, to mají pravdu, ale je to tradice, která tady léta je a občané ji respektují a vnímají.

A proč vznikl tento problém? Rozmachem volnočasových aktivit občanů. Samozřejmě se ukázal jako určitý problém těchto občanů, kteří využívají volný čas třeba k cyklistice, jezdí na kolečkových bruslích nebo jedou na lodě vůči lidem, kteří v té lokalitě bydlí, a dělají jim problémy. A jaká je jediná reakce těchto lidí na ty negativní věci, které jsou s tím spojené, jako jízdy cyklistů neustále apod.? Řeknou, policisté, učiňte něco, zabraňte jim. A jediný argument je alkohol.

Proto přijde pan starosta na jednání s občany a občané mu řeknou, pane starosto, dělej! Co on může udělat? Tak řekne náčelníkovi policie, hele, postav tam dvakrát týdně v sobotu, v neděli policisty, aby ukázali, že mám sílu a aby tam nejezdili. Ale to přece není řešení. Je to zneužívání výkonné moci k tomu, aby se bagatelní záležitosti trestaly a řešily se úplně jiné problémy ve společnosti. A já si myslím, že bychom mohli být hrdí na to, že tu nulovou toleranci k alkoholu máme, ale nesmíme být zase ti, kteří ji budou za každou cenu všude vymáhat.

Děkuji.