Kdybychom v roce 2004 nevstoupli do EU, vypadala by naše země jinak. Na první pohled jinak. Na polích bychom nepěstovali řepku a solární panely. Nevztahovaly by se totiž na nás směrnice EU o podpoře výroby energie z obnovitelných zdrojů. Nemuseli bychom tedy mít ani systém zvýhodňování solárních panelů a řepky, který nás stojí asi 50 miliard korun ročně.

Na fakturách bychom ani neměli daň z elektřiny, plynu a uhlí. DPH na plenky by se nemusela přesouvat do vyšší sazby.

Vlastně i dolní sazba DPH by bývala mohla zůstat na pěti procentech. Náš rozpočet by totiž nepotřeboval desítky miliard korun navíc – na příspěvek do Bruselu, na spolufinancování evropských dotací a na živení obrovské byrokracie a moha nových úředníků, kteří se zabývají rozdělováním evropských fondů.

Pomazánkové máslo by se jmenovalo pomazánkové máslo a marmeláda by se dál jmenovala marmeláda. Banány by stály polovinu dnešní ceny, protože bychom nevybírali při dovozu banánů clo a neomezovali jejich dovoz kvótami. Staré žárovky, které stávaly 4 koruny, by se směly dál prodávat.

Zemědělci by mohli sami rozhodovat o tom, kolik budou mít krav, vinaři by směli rozšiřovat vinice. Nemuseli bychom zavírat cukrovary.

Náš trh by nebyl ničen dotacemi. Farma Bolka Polívky a tisíce dalších podniků by se musely živit z tržeb od zákazníků, ne z dotací.

V součtu nám evropské regulace škodí

Vysoké daně, dotace, kvóty a zákazy naší ekonomice škodí. Volný obchod ekonomice prospívá.

Podle realistických kritiků tyto uvedené nevýhody existují, ale jsou vyváženy volným obchodem s Německem a dalšími státy.

Copak jsme ale neměli volný obchod s Německem už předtím? V podstatě měli.

Kdyby výhod bylo více než nevýhod, naše ekonomika by rychle rostla. Jenže negativa začala převažovat. A naše ekonomika neroste. Už šest let ekonomicky přešlapujeme na místě a stagnují i mzdy. Podobně přestaly růst další evropské ekonomiky.

Evropská unie přijala v roce 2000 ambiciózní plán – stát se „do roku 2010 nejdynamičtější a nejkonkurenceschopnější ekonomikou světa.“ Nepovedlo se a nemohlo se povést. Centrální plány, daně, dotace a zákazy ekonomickou prosperitu nezajistí. Nezajistily ji v komunistickém Československu, ani v Severní Koreji a nezajistí ji ani v Evropské unii.

Naše druhá pětiletka v EU skončila nesplněním plánu. Pojďme raději přijmout jiný plán: Plán zastavit příval směrnic a nařízení. Plán sjednat výjimku ze zavedení eura. Plán zbavit EU euronesmyslů. Plán, podle kterého bude Česká republika prosperující ekonomika s nízkými daněmi zapojená do dobrovolné spolupráce, do volného obchodu a svobodného cestování.