Včera byl pro mě po dlouhé době úplně obyčejný všední den, kdy mě nebudilo pípání zpráv. Moc jsem se na ten klid těšila. Ale ministryní jsem byla 1236 dní a každý ten den byl jiný a plný zážitků. Podělím se s vámi o jeden z těch posledních.
V pátek jsme po poslední vládě zůstali ještě sedět s mými sociálně-demokratickými kolegy Lubomírem Zaorálkem a Jakubem Kulhánkem ve vládní zasedačce ve Strakově akademii. Povídali jsme si a úplně jsme zapomněli sledovat čas. Pak za námi přišli dva páni číšníci a já už si myslela, že nás jdou vyhodit, aby vše připravili na zasedání nové vlády. Když tu jeden z nich říká: „Paní Maláčová, můžeme se s vámi vyfotit, vy jste vždy bojovala za nás - obyčejné lidi, tak ať máme památku…“ Lepší tečku za svým ministrováním bych si nemohla přát!
A ještě jednu stopku jsem udělala. Vypnula jsem si messenger. Děkuji vám za všechny zprávy, co jste mi poslali, a nezlobte se, že jsem nestíhala na všechny odpovědět. Můj Facebook samozřejmě funguje dál a budu sem každý týden psát.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV