Tehdy kvůli nedostatečnému vzdělání sester, nedostatku hygieny a lidského přístupu mnozí nemocní umírali zbytečně. Florence svými zkušenostmi zachránila mnoho vojáků v krymské válce, kde jí začali říkat Dáma s lampou. V roce 1860 založila v Anglii první zdravotnickou školu a její práce sloužila jako inspirace pro sestry i v americké občanské válce. V dnešní době jsou zdravotní sestry symbolem obětavosti, laskavosti a vysoké míry profesionality.

V posledních letech se ale v mnohem větší míře projevuje jejich dlouhodobý nedostatek, především v nemocnicích a pandemie onemocnění COVID 19 tento tristní stav jen potvrdila. V některých nemocnicích musely sestry odpracovat za měsíc i pětadvacet dvanáctihodinových směn, aby se péče o nemocné zvládla. Při srovnání počtů sester v nemocnicích před deseti lety a nyní se ukazuje, že došlo ke snížení o skoro 2 500 sester. Potřeba by přitom byla až o 5 000 větší. Pokud by se kromě platů a mezd zlepšily i pracovní podmínky, tak by se část sester, nyní pracujících mimo obor, mohla vrátit. Sestry totiž „vyhání“ z nemocnic nejen jejich pracovní přetížení. V nemocnicích, obchodních společnostech, to jsou také nízké mzdy. Ty jsou nyní ovlivněny jejich mimořádným pracovním nasazením, obrovskými objemy přesčasové práce, zvláštními odměnami a příplatky za ztížené pracovní prostředí.

Co ještě udělat pro personální stabilizaci? Kromě jistoty základních platů je nezbytné sjednotit odměňování v oblasti tarifních platů a napravit nespravedlivé rozdíly. Dalším významným motivačním prvkem by mohly být výsluhy pro zdravotnické pracovníky. Sestrám by pro jejich regeneraci a načerpání sil pomohly také lázeňské a rehabilitační pobyty. Odbory také mají připravený program pro zaměstnavatele k navýšení počtu zdravotníků s možností financování přes úřady práce. Tyto návrhy by musely být samozřejmě zapracovány do právních předpisů a k tomu je nutná politická vůle. Je potřeba již na školách sdělovat sestrám pravdivé informace o jejich budoucí práci. Dokud nebude ve zdravotnictví dostatek dalšího zdravotnického personálu a sestra bude na noční směně sama na 30 pacientů, tak nelze žádný velký posun k lepšímu očekávat. Je nezbytné řešit i psychickou pomoc a podporu zdravotníků. Pandemie COVID 19 by se tak měla stát příležitostí k nápravě stále se prohlubujících problémů i k systémovým změnám. Pacientem může být totiž každý z nás a „investice do sester“ se nám rozhodně vyplatí.

Soňa Marková
stínová ministryně zdravotnictví za KSČM